Štítek ‘Arianespace’

AKTUALIZOVÁNO: Ariane 5 vstupuje do roku 2016

Nejsilnější nosič, jaký má Evropa momentálně k dispozici, raketa Ariane 5 se na kosmodromu v Kurou ve Francouzské Guyaně připravuje na svůj první letošní start. Jejím nákladem je satelit Intelsat 29e, tedy první exemplář nové řady EPIC, která má do roku 2020 čítat hned šest družic. Nový Intelsat disponuje kapacitou, která je srovnatelná s 270 tradičními transpondéry, což je 3–5× více, než na běžném komunikačním satelitu. Pokud půjde všechno správně, měly by se její motory zapálit dvacet minut po naší půlnoci. Prostřednictvím tohoto krátkého článku budete mít možnost celý start sledovat živě.

Vlajková loď astronomie poletí na evropské raketě

Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa rozšiřuje navigační síť

Start rakety Sojuz ST-B je naplánován na dnešek ve 12:51 našeho času. Pod aerodynamickým krytem již čekají osmý a devátý plně operační satelit evropského navigačního systému Galileo, který by měl začít sloužit veřejnosti už v nejbližších letech. Do té doby je ale potřeba vypustit ještě několik družic. Jelikož je tento start docela atraktivní, navíc se týká evropského programu, rozhodli jsme se, že start odvysíláme živě i s českým komentářem. V tomto článku najdete okno přehrávače a pokud se budete chtít zapojit do chatu, stačí kliknout na název videa vlevo nahoře a dostanete se na stránku přenosu na YouTube.

AKTUALIZOVÁNO: Ariane 5 opět startovala

Nejsilnější evropský nosič – Ariane 5 již stojí na startovní rampě v kosmodromu v Kourou. Dnes ve 22:30 našeho času by se měly její motory zažehnout a na cestu na oběžnou dráhu se vydají dvě telekomunikační družice. Eutelsat 8 West B bude svými službami pokrývat severní Afriku, Arabský poloostrov a Blízký Východ, ale i celou Evropu a kousek Asie. Část signálu zasáhne i západní část Jižní Ameriky. Intelsat 34 oproti tomu bude obsluhovat Mexiko, střední Ameriku, Brazílii, Karibik, ale i část Evropy a Spojených států. V článku jsme nyní okno s přímým přenosem nahradili záznamem celého startu.

OBRAZEM: Vega rozzářila noční oblohu

V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.

AKTUALIZOVÁNO: Startuje Ariane 5 s telekomunikačními stelity

Pokud přípravy nezhatí počasí, vznese se z kosmodromu v Kourou dnes ve 23:16 našeho času nejsilnější evropská raketa – Ariane 5. Na její palubě už jsou několik desítek hodin umístěné dvě telekomunikační družice. DirectTV 15 a Sky Mexico 1 mají za úkol šířit z oběžné dráhy signály televizních programů do milionů domácností ve Spojených státech a Latinské Americe. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.

AKTUALIZOVÁNO: Start Ariane 5 s dvojicí družic

Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se dnes ve 21:38 našeho času zažehnout motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Při startu z jihoamerického kosmodromu v Kourou by měl nosič dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární dvojici družic – norský telekomunikační satelit Thor 7 a společnou italsko-francouzskou armádní družici Sicral 2/Sycuse 3B. Nákladu jsem se podrobněji věnovali v tomto článku. Dnes jsme pro Vás připravili krátký článek s živým přenosem celého startu. Pod ním ještě najdete časový plán celého letu.

Thor zamíří k nebi

Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.

Galileo – a co dál?

Logo systému Galileo

O minulém víkendu se v centru ESA v nizozemském Noordwijku konal tradiční ESTEC Open Day. V jeho rámci měli návštěvníci možnost hovořit se členy týmů různých projektů, které ESA momentálně plánuje nebo provozuje. Jeden z velmi frekventovaných stánků během nedělního dne patřil týmu kolem projektu Galileo. Systém Galileo má být odpovědí na americký systém GPS a ruský GLONASS, a plné operační kapacity by měl dosáhnout v roce 2020. Je samozřejmé, že Galileo je sám o sobě velmi zajímavým projektem, pro našince o to zajímavějším, že jeho centrum sídlí v Praze, ovšem za zvýšený zájem může také incident, který se odehrál před několika týdny.

Sojuz v Kourou čeká na další misi

V pondělí ráno, ještě před svítáním, se na 700 metrů dlouhou cestu z montážní haly na odpalovací rampu jihoamerického kosmodromu v Kourou vydala další, celkově již osmá, raketa Sojuz. Tentokrát se pod jejím aerodynamickým krytem ukrývaly 4 družice rodícího se telekomunikačního systému O3B. V poledne už byla vztyčená do vertikální polohy pomocí hydraulického systému. Na konci dne se k raketě přisunula montážní věž, která umožní připojit samotný náklad.