iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V roce 2025 vynesly Falcony 9 celkem pět vyhrazených misí (NROL-153, 57, 192, 145 a 48) pro budování zpravodajské sítě Starshield. Tyto družice vyrábí sama SpaceX a využívá k tomu základní technologie odvozené od programu civilních družic Starshield. Užitečné vybavení šité na míru potřeb zákazníka dodává společnost Northrop Grumman. Nyní nám klepe na pomyslné dveře mise NROL-105, která by měla (podle dostupných informací) vynést první družice Starshield v roce 2026. Pokud budete mít v sobotu ráno čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora – malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se na studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.
Odklady startů jsou neoddělitelnou součástí kosmonautiky. Člověk se nad nimi už pomalu ani nepozastaví, ale přesto někdy přinesou zajímavé důsledky. Start Falconu 9 s evropskou snímkovací družicí CSG-3 totiž měl být posledním orbitálním startem firmy SpaceX v roce 2025. Jenže firma se rozhodla start odložit kvůli dodatečným kontrolám pozemního vybavení. A protože šlo o několikadenní odklad, sklouznul nám tento start už do roku 2026, který bude otevírat nejen pro SpaceX, ale mělo by se jednat také o první orbitální start roku 2026 na celém světě. Pokud si jej nechcete nechat ujít, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 3. ledna ve 3:08 SEČ Startovní okno: okamžité Místo startu: SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí po jednadvacáté) Primární náklad: Družice CSG-3 Hmotnost nákladu: 2 205 kg Doručovací oběžná dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 619 kilometrů a sklonem 97,86° vůči rovníku První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4 Zdroje informací: https://www.spacex.com/
V pozdních nočních hodinách nás čeká start Falconu 9 s radarovou družici k pozorování Země, která je součástí malé konstelace COSMO-SkyMed druhé generace. Ta čítá pouze čtyři družice financované italským ministerstvem výzkumu a obrany, přičemž jsou určeny k civilnímu i vojenskému využití. Data z této konstelace jsou poté využita na analýzu seismické aktivity, monitorování ekologických katastrof, zemědělského mapování a zajištění obrany a bezpečnosti země. Start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii a Falcon poté zamíří na dráhu se sklonem 97,86° vůči rovníku.
V noci na 17. prosince jsme se těšili na start japonské rakety H3 s navigační družicí QZS-5, ale marně. Odpočet se zastavil jen pár sekund před plánovaným startem a raketa zůstala sedět. Japonci v dalších dnech na rampě LA-2Y na kosmodromu Tanegašima zkontrolovali rozvody vody pro chrliče a nyní hlásí, že jsou hotovi. Raketa H3 tedy může odstartovat. A proto Vás zveme ke sledování živě a česky komentovaného přenosu – pokud Vás tedy neodradí velmi brzké ranní hodiny. Závěrečný přehled H3: Čas a datum startu: 22. prosince ve 2:51 SEČ Startovní okno: 3:35 – 04:00 Místo startu: Rampa LA-Y2, Tanegašima, Japonsko Raketa: H3 (verze 22S) Primární náklad: Navigační družice Michibiki 5 (QZS-5) Hmotnost nákladu: 4 800 kg Doručovací oběžná dráha: Přechodová ke dráze geostacionární Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 2:35 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací:https://nextspaceflight.com/https://global.jaxa.jp/ Zdroje obrázků: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1d/Qzs-5%2Bbg_01.png
Nechybí mnoho, aby se rodina orbitálních raket rozrostla o nového člena. HANBIT-Nano od jihokorejské firmy Innospace sice patří mezi lehké nosiče (na SSO ve výšce 500 km dopraví jen 90 kg nákladu), ale i přesto si zaslouží pozornost. Zajímavý je třeba první stupeň, který používá hybridní raketový motor. To znamená, že se jedná o motor na kapalné i tuhé pohonné látky současně. Palivo (parafín) je zde v tuhé formě, zatímco okysličovadlo (kapalný kyslík) je kapalné. Tento typ pohonu je sice ve vývoji už několik let, ale zatím ještě žádná raketa s hybridním raketovým motorem nedosáhla oběžné dráhy. Hybridní pohon najdeme třeba na suborbitálním miniraketoplánu SpaceShipTwo, či na australské raketě Eris, která však při svém prvním startu 30. července 2025 havarovala po 14 sekundách letu. Vývoji hybridních pohonů se věnuje několik firem a je proto otázkou, která z nich se dočká v tomto minizávodě prvenství. Může to být právě raketa HANBIT-Nano a její pokus o premiérový start Vám nabídneme s českým komentářem.
Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady – nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.
Přímou konkurenci projektu Starlink od firmy Amazon jsme v posledních letech znali pod názvem Project Kuiper. S tímto jménem proběhlo celkem šest startů – z toho tři na Falconu 9 a tři na Atlasu V. Pokud bychom počítali i testovací misi dvou ověřovacích družic, musíme přidat ještě jeden start Atlasu. Důležité však je, že firma minulý měsíc oznámila, že mění název svého projektu a další mise již budou realizovány pod hlavičkou Amazon Leo. Nový název obsahuje název provozovatele a slovo Leo může odkazovat jednak na latinský název lva, ale i na LEO – Low Earth orbit, tedy nízkou oběžnou dráhu Země, na které tyto družice pracují. Název se změnil, ale číslování zůstalo. Sedmým startem roku 2025 pro budování této sítě bude mise LA-4, tedy bude čtvrtý start Atlasu V pro budování sítě Amazon Leo. Ovšem počasí zatím nevypadá vůbec dobře – slibuje jen 20% pravděpodobnost dobrých podmínek.
Události posledních měsíců mohly vést k tomu, že si někteří čtenáři mohou myslet, že pokud Falcon 9 vynáší utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO, tak že se pokaždé jedná o družice Starshield. Ano, v nemálo případech tomu tak bylo, ale je potřeba pamatovat na to, že Starshieldy nejsou jediné americké utajené náklady. Dnes večer by měl z Floridy odstartovat další Falcon 9, který čeká miseNROL-77. Informace o identitě nákladu jsou (jako u ostatních startů pro NRO) utajené, ale zdá se, že na palubě tentokrát bude něco jiného než další porce družic Starshield.
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně jsou v plném proudu závěrečné předstartovní přípravy poslední letošní rakety Vega-C. Ta by se měla už dnes v 18:21 vydat na sun-synchronní oběžnou dráhu, na kterou vynese necelé dvě tuny vážící jihokorejskou snímkovací družici KOMPSAT-7, která navazuje na model KOMPSAT-3A. Jejím cílem je poskytovat snímky s vysokým rozlišením, které uspokojí národní potřeby. Družicová platforma je postavena na korejských technologiích – ať už státních či soukromých, přičemž korejské firmy se podílely i na vývoji užitečného nákladu. který jinak vyvíjela státní agentura KARI. Srdcem družice je kamera AEISS-HR (Advanced Earth Imaging Sensor System with High Resolution), která má poskytovat v panchromatickém režimu snímky s rozlišením 30 cm, v barevném režimu 1,2 metru a v infračerveném režimu 4 metry.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.