křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Společnost Blue Origin plánuje vybudovat další startovací rampy a lodě sloužící jako přistávací plošiny. Jde o součást investic potřebných k tomu, aby bylo možné výrazně zvýšit frekvenci startů rakety New Glenn z Floridy.
Americké Vesmírné síly se připravují na najímání dodavatelských firem, které budou zajišťovat údržbu a podporu při nasazení až 56 systémů pro rušení družicové komunikace po celém světě. Tyto systémy slouží k narušování komunikace protivníků.
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
23. září byla evropsko-čínská mise Smile vyhodnocena jako připravená zahájit výzkum toho, jak Země reaguje na proud nabitých částic ze Slunce. Tomuto kroku předcházelo intenzivní období uvádění palubních systémů do provozu. Sonda vypuštěná 19. května se také musela přesunout na konečnou oběžnou dráhu, což se jí podařilo 20. června. Sondy se v kosmickém prostředí prakticky nikdy nechovají zcela stejně jako při pozemních zkouškách. Týmy odborníků z Číny i Evropy se proto od 20. června věnovaly přípravě systémů sondy. Do této fáze patří vyklápění nejrůznějších mechanismů, zapínání elektroniky, kontrola veškeré komunikace mezi sondou a Zemí či opravy případných závad.
Evropská kosmická agentura dosáhla dalšího významného milníku ve svém úsilí prohloubit naše chápání dynamických procesů na Zemi a přispět k řešení palčivých environmentálních problémů. Tři návrhy misí – ECO, Keystone a CryoRad – byly vybrány k postupu do další přípravné fáze, což představuje důležitý krok na cestě k realizaci již 12. družicové mise agentury ESA v programu Earth Explorer.
Sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) Evropské kosmické agentury se 28. září vrátí k Zemi. Operátoři letu ji navádějí do blízkosti naší planety, aby upravili její rychlost a směr na cestě k Jupiteru. Dostat sondu do vnějších oblastí Sluneční soustavy není nic snadného. Putování JUICE začalo před téměř třemi a půl lety, v dubnu 2023, kdy odstartovala z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Od té doby pozemní operátoři úspěšně navedli JUICE k historicky prvnímu dvojitému průletu kolem Měsíce a Země. Šlo o brzdicí manévr, díky němuž se sonda vydala k Jupiteru „zkratkou přes Venuši“. Další manévr následoval při průletu kolem Venuše. Jeho úkolem bylo mírně změnit oběžnou dráhu sondy kolem Slunce a trochu ji urychlit.
Kapalné železné vnější jádro Země se vždycky nechová tak, jak bychom čekali. Když nečekaným způsobem změnilo svůj směr, družice Evropské kosmické agentury poskytly data o směru jeho toku, což pomohlo vědcům lépe pochopit dynamické procesy ve středu naší planety. Roztavené jádro, které proudí přibližně 2200 kilometrů pod našima nohama, vytváří svým pohybem zemské geomagnetické pole. Měřením drobných změn v magnetickém poli vědci už před dávnými časy zjistili, že jádro proudí především západním směrem.
V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.
Dvě mise využívající pokročilých družic oznámené 5. února pomohou NASA lépe porozumět Zemi a zlepšit možnosti předvídání environmentálních jevů a omezení následků katastrof. „NASA využívá jedinečnou výhodu kosmického prostoru ke studiu naší domovské planety, aby každý den poskytovala životně důležité údaje orgánům reagujícím na katastrofy a rozhodovacím orgánům ve prospěch všech, a zároveň informovala o budoucím průzkumu naší sluneční soustavy,“ vysvětlila Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Díky pochopení topografie povrchu Země, ekosystémů a atmosféry a zároveň umožnění dlouhodobějších předpovědí počasí nám tyto mise pomohou lépe studovat extrémní prostředí mimo naši domovskou planetu, abychom zajistili bezpečnost astronautů a kosmických lodí při návratu na Měsíc v rámci kampaně Artemis a při cestě na Mars a dále.“
Stejně jako její ostatní „sourozenci“ z programu Earth Explorer, i evropská družice EarthCARE (Earth, Cloud, Aerosol and Radiation Explorer ) od evropské a japonské kosmické agentury posílá data, která dalece přesahují původní požadavky. Díky chytrému zpracování atmosférických lidarových dat mohou vědci měřit různé typy povrchů pevniny a oceánů – včetně sněhu, ledu, vegetace a dokonce i chlorofylu mořského fytoplanktonu. Taková měření nám mohou pomoci sledovat stav globálních ekosystémů. EarthCARE spolehlivě zajišťuje dodávky nových pozorování oblačnosti, aerosolů a záření, čímž pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné interakce těchto faktorů.
Americká mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment) bude probíhat až do září 2026 a navíc rozšíří své zaměření od pólů naší planety na celou Zeměkouli. Celou misi tvoří dva cca patnáctikilogramové CubeSaty, jejichž velikost NASA přirovnává ke krabicím od bot. Tyto družice jsou sice malé, ale dokáží toho hodně. Umí sledovat schopnosti vodní páry, mraků a dalších prvků zemského systému zachytávat teplo a bránit jeho vyzáření do kosmického prostoru. Tyto informace mohou pomoci zlepšit předpovědi včetně nebezpečnosti počasí a četnosti bouří.
Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
