NASA
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Společnost Atmos Space Cargo získala 25,7 milionu eur na provedení série misí s návratovým zařízením Phoenix 2, dále pak na práci na větší družici.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů.
Kanadská společnost NordSpace si zajistila včasné financování od kanadské vlády pro vývoj družice na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), čímž dále rozšiřuje své úsilí o budování suverénních vesmírných kapacit.
Společnost Northrop Grumman 21. dubna oznámila, že v prvním fiskálním čtvrtletí zaznamenala ztrátu 71 milionů dolarů související s anomálií boosteru na tuhé palivo rakety Vulcan.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V posledních letech jsme byli svědky postupného vývoje amerických plánů na návrat lidstva k Měsíci, v jejichž centru stála výzkumná stanice Gateway. Nyní se však zdá, že se situace zásadně mění. Americký úřad NASA totiž ve spolupráci s ESA představil překvapivý návrh nové mise, která by měla zcela přepsat priority pilotované kosmonautiky. Namísto lunární stanice se totiž pozornost přesouvá k dosud málo prozkoumanému fenoménu – prstencům Země.
Dvě mise využívající pokročilých družic oznámené 5. února pomohou NASA lépe porozumět Zemi a zlepšit možnosti předvídání environmentálních jevů a omezení následků katastrof. „NASA využívá jedinečnou výhodu kosmického prostoru ke studiu naší domovské planety, aby každý den poskytovala životně důležité údaje orgánům reagujícím na katastrofy a rozhodovacím orgánům ve prospěch všech, a zároveň informovala o budoucím průzkumu naší sluneční soustavy,“ vysvětlila Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Díky pochopení topografie povrchu Země, ekosystémů a atmosféry a zároveň umožnění dlouhodobějších předpovědí počasí nám tyto mise pomohou lépe studovat extrémní prostředí mimo naši domovskou planetu, abychom zajistili bezpečnost astronautů a kosmických lodí při návratu na Měsíc v rámci kampaně Artemis a při cestě na Mars a dále.“
Stejně jako její ostatní „sourozenci“ z programu Earth Explorer, i evropská družice EarthCARE (Earth, Cloud, Aerosol and Radiation Explorer ) od evropské a japonské kosmické agentury posílá data, která dalece přesahují původní požadavky. Díky chytrému zpracování atmosférických lidarových dat mohou vědci měřit různé typy povrchů pevniny a oceánů – včetně sněhu, ledu, vegetace a dokonce i chlorofylu mořského fytoplanktonu. Taková měření nám mohou pomoci sledovat stav globálních ekosystémů. EarthCARE spolehlivě zajišťuje dodávky nových pozorování oblačnosti, aerosolů a záření, čímž pomáhá vědcům lépe pochopit vzájemné interakce těchto faktorů.
Americká mise PREFIRE (Polar Radiant Energy in the Far-InfraRed Experiment) bude probíhat až do září 2026 a navíc rozšíří své zaměření od pólů naší planety na celou Zeměkouli. Celou misi tvoří dva cca patnáctikilogramové CubeSaty, jejichž velikost NASA přirovnává ke krabicím od bot. Tyto družice jsou sice malé, ale dokáží toho hodně. Umí sledovat schopnosti vodní páry, mraků a dalších prvků zemského systému zachytávat teplo a bránit jeho vyzáření do kosmického prostoru. Tyto informace mohou pomoci zlepšit předpovědi včetně nebezpečnosti počasí a četnosti bouří.
Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.