XZF-SC (čínská loď)

  • CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci

    CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci

    V květnu 2020 se kosmická loď nové generace XZF-SC úspěšně vrátila ze své nepilotované mise z eliptické oběžné dráhy Země. Servisní modul lodi byl v prodloužené lunární konfiguraci se schopností změny rychlosti o přibližně 2000 m/s. Bylo zřejmé, že existuje snaha dostat loď v tomto desetiletí na dráhu k Měsíci. Předběžný technický vývoj nosné rakety pro pilotované mise k Měsíci začal již v roce 2017. Podle oficiální zprávy kosmické agentury CNSA byl v říjnu 2019 pod dohledem úřadu CMSEO úspěšně proveden akceptační přezkum této rakety. Zpráva uvádí, že po mnoha kolech demonstrací a vývoje šlo o klíčový krok v rámci dlouhodobého plánu CMSEO vyvinout raketu pro pilotované mise k Měsíci. Raketa o délce 87 metrů, hmotnosti asi 2200 tun a tahu téměř 2700 tun má mít nosnost na dráhu k Měsíci nejméně 25 tun. Je založena na technologii současné nejsilnější čínské rakety CZ-5, z níž plně zdědí například vyspělou technologii motorů a systému řízení letu. Podle zprávy bude konkrétní plán vývoje rakety v dalších opatřeních průběžně aktualizován.

  • Čínska kozmonautika v roku 2020

    Čínska kozmonautika v roku 2020

    Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.

  • Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

    Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

    Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

  • Čínský nafukovací štít neuspěl

    Čínský nafukovací štít neuspěl

    Experimentální zařízení pro zkoušku návratu do atmosféry bylo vypuštěno jako sekundární náklad při premiérovém startu rakety Dlouhý pochod 5B. Ve středu, tedy den po startu, se mělo toto zařízení vrátit na Zemi, nicméně během této fáze došlo k blíže neupřesněnému selhání. Testovací exemplář měl být vybaven nafukovacím lehkým tepelným štítem a celé zařízení se během procesu návratu chovalo „nenormálně“, jak uvedla Čínská agentura pilotované kosmonautiky.

  • Nová čínská kosmická loď je na oběžné dráze

    Nová čínská kosmická loď je na oběžné dráze

    V úterý ve 12:00 SELČ  Čína vypustila první bezpilotní exemplář nové kosmické lodi, která bude jednou určena pro posádku. Ke startu ze vzletového komplexu LC101 na kosmodromu Wenčang se postarala raketa Dlouhý pochod 5B, která si při této misi odbyla svou premiéru. Původně mělo ke startu dojít 24. dubna na 50. výročí vypuštění první čínské družice Dongfanghong-1, ale kvůli neupřesněným problémům na nosné raketě došlo k posunu o několik dní. Kosmická loď bez oficiálního jména dosáhla správné oběžné dráhy a její návrat byl původně plánován na středu mezi 7:02 a 7:42 do oblasti východně od kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Nyní se však hovoří až o 8. květnu.

  • Nová čínska pilotovaná loď

    Nová čínska pilotovaná loď

    Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗