Sateliot
Španělská společnost Sateliot oznámila, že poprvé dosáhla úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu věcí (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Španělská společnost Sateliot oznámila, že poprvé dosáhla úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu věcí (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.
Investor Space Capital uvedl, že globální investice do klíčové vesmírné infrastruktury vzrostly za poslední tři měsíce na maximum, a to za posledních pět čtvrtletí ve výši 4,4 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly sázejí na to, že družice určené k detekci lesních požárů mohou také zaplnit kritické mezery ve vojenských schopnostech monitorování počasí. Společnost Muon Space získala kontrakt v hodnotě 44,6 milionu dolarů na demonstrace technologie monitorování životního prostředí na oběžné dráze s podporou vojenských aplikací.
Americké vesmírné síly zřídily fond provozního kapitálu s předpokládanou hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů, který má usnadnit vojenským agenturám přístup ke komerčním vesmírným službám.
Společnost Blue Origin 8. října letos zahájila svůj šestý suborbitální let s lodí New Shepard, a to při letu NS-36. Společnost se snaží o zvýšení počtu letů s lodí.
Společnost Stoke Space, která vyvíjí plně opakovaně použitelnou nosnou raketu, získala 510 milionů dolarů na financování provozu, čímž se její celkový získaný kapitál zvýšil na téměř 1 miliardu dolarů.
Společnost Momentus 9. října oznámila dvě nové smlouvy s NASA na přepravu užitečného zatížení pro testování výroby ve vesmíru a pokročilého pohonného systému na svém zařízení Vigoride.
Ustanovení v návrhu zákona o rozpočtovém sladění, které financuje přesun raketoplánu ze Smithsonova institutu do muzea v Houstonu, nadále vyvolává debatu mezi senátory ohledně nákladů a proveditelnosti takového přesunu.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Blue Origin kontrakt v hodnotě 78,2 milionu dolarů na rozšíření kapacity pro zpracování družicových dat na vesmírné stanici Cape Canaveral.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Velký třesk jako pojem má ve skutečnosti dva různé významy. V běžném jazyce, popřípadě v některých oborech fyziky, jej chápeme jako jeden přesný okamžik, kdy vznikl vesmír a tím i prostor a čas. Všechno dalšího, co se poté v kosmu odehrávalo bylo tedy nějakou dobu po Velkém třesku. V kosmologii ovšem chápeme tento termín dosti odlišně. Míníme jím celou prvotní fázi existence vesmíru a to od jeho samotného vzniku až po dobu, kdy se dnešní reliktní záření oddělilo od látky, tedy do času 380 000 let po počátku. V našem pojetí tedy Velký třesk nebyl jediný kratičký okamžik, ale trval 380 000 roků. Děje, které se v této epoše odehrály byly natolik zásadní, že s trochou nadsázky můžeme říci, že tehdy vesmír zažíval skutečný život, zatímco dnes už je to jen jakési dožívání. Proto se nyní podíváme na události, které se v té době odehrály podíváme detailněji.
Intenzivní výzkum reliktního záření, prováděný nejlépe z kosmického prostoru, patří již několik desetiletí do standardní výbavy moderní kosmologie. Proto se od konce 80. let v kosmickém prostoru vystřídaly tři „západní“ sondy. Zatímco však COBE většina lidí zná, jelikož byla první a Planck naopak proto, že z něj pochází nejnovější a nejpřesnější výsledky, americká sonda Wilkinson Microwave Anisotropic Probe (WMAP) stojí trochu v pozadí. A to je opravdu škoda, neboť WMAP je sondou neméně důležitou než COBE nebo Planck a její značný význam pro formování našich současných představ o vesmíru nelze opomenout. Připomeňme si proto dnes tuto důležitou fyzikální laboratoř i jednoho z jejích tvůrců Lymana Page.
Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.
Již řadu desetiletí pomáhá kosmonautika řadě oborů při jejich bádání. Oborem, který si však dnes bez kosmonautiky takřka neumíme již představit, je bezesporu astronomie. Od samotného počátku kosmonautiky byly do vesmíru prostřednictvím nosných raket vynášeny sondy, které nejprve upřesňovali poznatky o okolí naší mateřské planety, aby se potom cíle kosmických družic a sond posouvali dál a dál do hlubin kosmu. Jen tak lze totiž lépe pochopit vesmír, jeho uspořádání a strukturu. Při svém bádání se zaměřují i na počátek vesmíru, na tzv. Velký třesk. Jedná se o dobu, kdy byl vesmír extrémně hustý a horký a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Pozůstatkem z toho období je reliktní záření, které přichází na Zem ze všech směrů. Na jeho studium byla na oběžnou dráhu vypuštěna řada kosmických sond. Patří mezi ně první specializovaná družice COBE, který byla vypuštěna v roce 1989. V roce 2001 na ni navázala WMAP. Na další družici jsme si museli počkat do roku 2009, kdy evropská kosmická agentura ESA vypustila družici Planck. Nejen o těchto družicích bude ve
Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.