Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt bude schopen provádět svůj sběr cenných vědeckých dat i v ještě větších vzdálenostech právě díky opatřením pro úsporu energie. Experti z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory, kteří řídí mise sond Voyager, vypnuli 25. února přístroj cosmic ray subsystem na Voyageru 1. Přístroj low-energy charged particle instrument na sesterském Voyageru 2 bude deaktivován 24. března. Na každé sondě pak budou fungovat tři vědecké přístroje. Tyto činnosti jsou součástí dlouhodobých snah zvládat neustále klesající zdroj energie, kterým obě sondy disponují.
Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.
Vážení čtenáři, když jsem měl tu čest být poctěn úkolem sestavit tento Kosmotýdeník, byl jsem docela rád, že za sebou nemáme tak bláznivě úžasný týden plný prvního startu Starlineru a prvních přistání Super Heavy a Starship do oceánu. Ale znáte to, i v týdnu, kde se žádné převratné události v kosmonautice nestaly, záhy objevíte spoustu zajímavých informací. A proto jsme tu s Kosmotýdeníkem nejen pro příjemné nedělní čtení. Jeho hlavním tématem je mise Voyager, a to jednak z toho pozitivního pohledu, že Voyager 1 už zase posílá vědecká data, ale i z toho životně lidského, že jsme se rozloučili s Edem Stonem, který to celé tak nějak dával dohromady a sondy jej přežily. Nechybí ani krátké okénko do aktuálního dění, přehled z Kosmonautixu a tradiční fotka a video týdne.
Laboratoř Jet Propulsion Laboratory NASA 13. června oznámila, že čtyři vědecké přístroje sondy Voyager 1 opět začaly odesílat data. 14. června 8:00
Sonda Voyager 1 se 19. května vrátila do běžné služby, když začala posílat vědecká data – poprvé od loňského listopadu, kdy ji potkala závada. 22. května 23:25
Jet Propulsion Laboratory minulý týden na sociální síti X informovala, že 20. dubna došlo k zajímavé události. Všechny antény, které jsou umístěny na stanici sítě DSN (Deep Space Network) u Madridu, byly otočené stejným směrem a společně zachytávaly signál ze sondy Voyager 1. Šlo tehdy o čekání na zachycení signálu ze sondy, který měl potvrdit, zda byla oprava softwaru pro odesílání telemetrických dat úspěšná. Dnes již víme, že byla, ale celá událost je zajímavá ještě z jednoho pohledu a tím je právě spojení sil všech antén na stanovišti. Něco takového totiž budeme u sond Voyager časem pozorovat zřejmě stále častěji.
Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.
NASA oznámila 13. března pokrok v opravě FDS sondy Voyager 1, kdy po příkazu „poke“ Voyager reagoval. Nyní se zdá, že problém je s poškozenou paměťovou jednotkou. Dojde tak k přesunu softwaru do jiné části paměti FDS. 28. března 8:00
Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.
Inženýři JPL stále pracují na vyřešení problémů s odesíláním dat z Voyageru 1. Sonda je schopná přijímat signály, ale nyní nedokáže odesílat vědecká data. Proces řešení je pomalý kvůli časové prodlevě 22 hodin. 7. února 13:00
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
