Portal Space Systems
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 12. prosince 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Voyager prováděl přijmuté příkazy ze Země, ale neodesílal zpět vědecká data. Příčinou byl jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikoval správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nebyla na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data. Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Díky pomoci specialistů z Deep Space Network se podařilo dekódovat nečitelný datový tok a zjistit, že obsahuje přečtení celé paměti FDS. V následné aktualizaci se již podařilo zjistit primární příčinu problému a pokračovalo se v řešení celého problému. Dne 19. května pak začal Voyager 1 opět posílat vědecká data. Toto je malé shrnutí o potížích, které potkaly sondu Voyager. Dnes se však nebude zabývat problémem Voyageru, ale podíváme se blíže na samotný výpočetní systém sondy.
Nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt bude schopen provádět svůj sběr cenných vědeckých dat i v ještě větších vzdálenostech právě díky opatřením pro úsporu energie. Experti z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory, kteří řídí mise sond Voyager, vypnuli 25. února přístroj cosmic ray subsystem na Voyageru 1. Přístroj low-energy charged particle instrument na sesterském Voyageru 2 bude deaktivován 24. března. Na každé sondě pak budou fungovat tři vědecké přístroje. Tyto činnosti jsou součástí dlouhodobých snah zvládat neustále klesající zdroj energie, kterým obě sondy disponují.
Legendární sonda Voyager 1 využívá svých manévrovacích motorků, aby byla správně orientována vůči Zemi, ale po 47 letech strávených v kosmickém prostoru se přívodní palivové trubičky začaly ucpávat, o čemž jsme psali už vloni. Po 47 letech provozu jsou přívodní trubičky paliva v motorech z velké části ucpány oxidem křemičitým, což je vedlejší produkt, který se uvolňuje ze stárnoucí gumové membrány v palivové nádrži sondy. Toto zanášení snižuje účinnost, s jakou tyto trysky dokáží generovat tah. Po několika týdnech pečlivého plánování se tým rozhodl, že dojde k přechodu na jiný soubor manévrovacích motorů.
Vážení čtenáři, když jsem měl tu čest být poctěn úkolem sestavit tento Kosmotýdeník, byl jsem docela rád, že za sebou nemáme tak bláznivě úžasný týden plný prvního startu Starlineru a prvních přistání Super Heavy a Starship do oceánu. Ale znáte to, i v týdnu, kde se žádné převratné události v kosmonautice nestaly, záhy objevíte spoustu zajímavých informací. A proto jsme tu s Kosmotýdeníkem nejen pro příjemné nedělní čtení. Jeho hlavním tématem je mise Voyager, a to jednak z toho pozitivního pohledu, že Voyager 1 už zase posílá vědecká data, ale i z toho životně lidského, že jsme se rozloučili s Edem Stonem, který to celé tak nějak dával dohromady a sondy jej přežily. Nechybí ani krátké okénko do aktuálního dění, přehled z Kosmonautixu a tradiční fotka a video týdne.
Laboratoř Jet Propulsion Laboratory NASA 13. června oznámila, že čtyři vědecké přístroje sondy Voyager 1 opět začaly odesílat data. 14. června 8:00
Sonda Voyager 1 se 19. května vrátila do běžné služby, když začala posílat vědecká data – poprvé od loňského listopadu, kdy ji potkala závada. 22. května 23:25
Jet Propulsion Laboratory minulý týden na sociální síti X informovala, že 20. dubna došlo k zajímavé události. Všechny antény, které jsou umístěny na stanici sítě DSN (Deep Space Network) u Madridu, byly otočené stejným směrem a společně zachytávaly signál ze sondy Voyager 1. Šlo tehdy o čekání na zachycení signálu ze sondy, který měl potvrdit, zda byla oprava softwaru pro odesílání telemetrických dat úspěšná. Dnes již víme, že byla, ale celá událost je zajímavá ještě z jednoho pohledu a tím je právě spojení sil všech antén na stanovišti. Něco takového totiž budeme u sond Voyager časem pozorovat zřejmě stále častěji.
Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.
NASA oznámila 13. března pokrok v opravě FDS sondy Voyager 1, kdy po příkazu „poke“ Voyager reagoval. Nyní se zdá, že problém je s poškozenou paměťovou jednotkou. Dojde tak k přesunu softwaru do jiné části paměti FDS. 28. března 8:00
Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.