Guowang
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína v pondělí večer vypustila další sérii širokopásmových družic Guowang a pokračuje tak v sérii misí zaměřených na vybudování národní komunikační megakonstelace na nízké oběžné dráze Země.
Americké vesmírné síly se připravují na vypuštění prvních družic určených k poskytování komunikačních služeb v rámci konstelace Tracking Layer Tranche 1 na LEO. Mise, jejíž zahájení je naplánováno nejdříve na 10. září, ponese 21 družic vyrobených společností York Space Systems.
Startup DeepSat z jižní Kalifornie získal kontrakt od amerického letectva v hodnotě 1,25 milionu dolarů na vývoj monitorovacích kapacit na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO).
Společnost Urban Sky, která se zabývá stratosférickými lety balónů, získala od amerického letectva kontrakt na podporu vývoje technologií, které umožní malým balónům doplňovat nebo nahrazovat družice.
Britská vláda oznámila plány na začlenění Britské kosmické agentury do Ministerstva pro vědu, inovace a technologie. Představitelé průmyslu uvedli, že tento krok by mohl zefektivnit britskou vesmírnou politiku, ale zároveň varovali, že by mohl ohrozit transparentnost a odvést pozornost od nadcházejících evropských rozhovorů o financování vesmírných programů.
Dodavatel vládních služeb, společnost Amentum, oficiálně zahájila provoz na kosmodromech Cape Canaveral a Vandenberg poté, co konkurenční společnost RGNext stáhla svou právní námitku.
Společnost SpinLaunch oznámila nové financování ve výši 30 milionů dolarů pro společnost na podporu rozvoje její konstelace širokopásmového připojení.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space byla vybrána k dodání šesti jednotek pohonu solárních panelů, prodávaných pod názvem SARA. Jednotky jsou určeny pro nadcházející misi cubesat společnosti Blue Canyon Technologies.
Společnost Firefly Aerospace podepsala dohodu o studiu potenciálních startů své rakety Alpha z nového japonského komerčního kosmodromu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Mars Express byla první evropskou misí k Rudé planetě – odstartovala už před 19 lety, 2. června 2003. Sonda poté strávila téměř dvě desetiletí na oběžné dráze Marsu. Palubní přístroj MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) hrál klíčovou roli při pátrání po stopách kapalné vody na Marsu. Jeho data kromě jiného pomohla odhalit třeba jezero slané vody o rozměrech 20 × 30 kilometrů, které se nachází 1,5 kilometru pod jižními polárními oblastmi Marsu. Přístroj provozovaný italským národním astrofyzikálním institutem INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) a plně financovaný italskou kosmickou agenturou ASI pracuje následovně – vstříc planetě vysílá nízkofrekvenční rádiové vlny, k čemuž mu slouží 40 metrů dlouhá anténa. Většina těchto vln se odrazí od povrchu, ale nezanedbatelná část projde kůrou a odrazí se až o rozhraní mezi vrstvami různých podpovrchových materiálů – ať už jde o led, regolit, kamení, či vodu.
Evropsko-ruská sonda TGO zaznamenala výrazné množství vody v srdci systému, kterému se občas říká marsovský Grand Canyon. Vodu, která je skrytá pod povrchem, detekoval ruský přístroj FREND, který se zaměřuje na sledování množství vodíku. Tento prvek je obsažen v molekule vody a právě tato životodárná tekutina byla detekována ve svrchním metru půdy. Ačkoliv už z dřívějška víme, že se na Marsu voda vyskytuje, většinou jde o vodní led v polárních oblastech. V oblasti rovníku se však odhalený led nenachází, protože za teplot, které zde panují, by odkrytý led nevydržel dlouho.
V dnešním dílu Vesmírné techniky se podíváme na další z živlů, který člověk potřebuje k tomu, aby mohl žít na palubě kosmických příbytků. Po vzduchu, který jsme probírali minule, je dnes na řadě voda. Bez vody se nedá žít. Astronauti na kosmických stanicích se bez ní také neobejdou. Sice vodu přijímají i pitím, ale většinu ji snědí s potravou. A aby se nemusela všechna voda na oběžnou dráhu složitě vozit, je potřeba ji recyklovat.
Americká sonda Dawn přinesla vědcům nevídané detailní pohledy na trpasličí planetu Ceres, která obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. V říjnu 2018, kdy se mise chýlila ke konci, prolétávala Dawn méně než 35 kilometrů nad terénem. Její přístroje tak mohly pořídit mimořádně detailní měření povrchu pod sondou včetně tajemných světlých oblastí, které Ceres proslavily i mezi laickou veřejností. Už relativně krátce po jejich objevu vědci zjistili, že bílou barvu dávají těmto místům usazeniny uhličitanu sodného (sody na praní). Předpokládalo se, že tyto usazeniny velmi pravděpodobně vytvořila voda, která prosákla na povrch a vypařila se. Soli, které v ní byly rozpuštěné, tu však zůstaly a vytvořily krustu, která dobře odráží světlo. Jenže nikdo neměl jistou odpověď na otázku, odkud se tato tekutina vzala.
Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby se toho změnilo docela dost a díky novým generacím kosmických sond jsme se dozvěděli o Europě mnohem více informací. Dnes má tento měsíc vysokou prioritu při vědeckém výzkumu a hledání mimozemského života.
NASA před několika dny oznámila, že pošle do oblasti jižního pólu Měsíce vozítko, které bude mít za úkol kontaktní průzkum celé oblasti a zmapování koncentrace vodního ledu. Vůbec poprvé v historii tak bude nějaký povrchový průzkumník studovat led v místech, kam by v roce 2024 měla zamířit pilotovaná výprava v rámci programu Artemis. Představené vozítko nemá být extra velké – NASA jeho rozměry přirovnává ke golfovému vozítku. Jeho název VIPER je zkratkou celého jména Volatiles Investigating Polar Exploration Rover.
Novou misi zaměřenou na mapování vody na Měsíci povede Bethany Ehlmann z CalTechu. Oznámil to přidružený administrátor NASA Thomas Zurbruchen. 21. června 7:05
Hlavní událost uplynulého týdne je jasná. My jsme se však prvnímu startu Crew Dragonu věnovali již dostatečně v jiných článcích a přenosech a proto si ho v Kosmotýdeníku necháme jen jako třešinku na dortu. Hlavním tématem bude Mars a jeho hydrologický cyklus. Konkrétně se zaměříme na nové informace o podzemní vodě, o které zatím chyběly na Marsu důkazy. V dalších tématech se zaměříme na kanadský příspěvek k nově budované stanici u Měsíce a nepřijdete ani o další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Radarová měření z evropské sondy Mars Express naznačují přítomnost podpovrchového rezervoáru vody, který se ukrývá pod vrstvami ledu a prachu v jižní polární oblasti Marsu. Důkazy přítomnosti vody na Marsu v minulosti jsou převážně spojené s povrchem planety. Jde především o vyschlá říční koryta, která se již dříve podařilo velmi detailně nasnímat z oběžné dráhy. Sondy kroužící kolem Marsu společně s landery a rovery prozkoumávají povrch Rudé planety a společně se jim podařilo objevit minerály, které mohou vznikat pouze ve vodním prostředí. Aktuální objev je ale jiného rázu.
Na mnoha místech trpasličí planety Ceres se nachází minerály obsahující vodu, což by mohlo naznačovat, že tento svět mohl mít v dávné minulosti globální oceán. Ale co se s ním stalo a je možné, že by se na Ceres stále nacházela kapalná voda? Dvě nové studie založené na údajích, které naměřila sonda Dawn, se snaží přinést odpovědi na tyto dvě palčivé otázky, které mohou být zajímavé i z hlediska vývoje celé sluneční soustavy. Vědci zjistili, že kůra na Ceres je tvořena směsí ledu, solí a hydratovaných materiálů, které byly zapojeny do dávné a možné i geologicky nedávné aktivity. Stejně tak se zdá, že tato kůra nejvíce odpovídá přítomnosti dávného oceánu. Druhá studie částečně z té první vychází a předpokládá existenci měkčí a snáze deformovatelné vrstvy pod tuhou povrchovou kůrou, což by mohla být známka přítomnosti zbytků kapaliny, která tu zůstala jako pozůstatek po dávném oceánu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
