Štítek ‘VIPER’

Testy přístroje pro rover VIPER

Na přiloženém snímku vidíme technika z Kennedyho střediska na Floridě, který se 14. února chystal provést zkoušky elektromagnetické interference (EMI) na přístroji MSolo (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations). Nejedná se však o letový exemplář, ale o jednotku určenou k inženýrskému vývoji. Ta se však v mnoha ohledech shoduje s přístrojem, který poletí k Měsíci na vozítku VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tento rover má na Měsíci pátrat po stopách vody. Ale zpět k testům. Zkoušky elektromagnetické interference trvaly několik dní a jejich cílem bylo prověřit, zda MSolo dokáže řídit elektromagnetické emise, které vzniknou při provozu přístroje. Sledovalo se také, zda naměřené hodnoty splňují požadavky na citlivost na EMI jako součást přípravy na provoz v měsíčním prostředí.

Testy zjednodušeného roveru VIPER

Zkušební verze amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) si při testech v laboratoři SLOPE (Simulated Lunar Operations Laboratory) vyzkoušela pohyb v jemném materiálu. Testy, které proběhly v listopadu 2021, měly zakončit nejnovější iterace zkoušek pohyblivosti. Šlo přitom o klíčový krok na cestě k ověření, že je vozítko připraveno k začátku své mise v roce 2023. V jejím rámci má prostudovat okolí jižního pólu Měsíce a přímo na místě provádět pečlivou analýzu využitelných zdrojů – například vody. Nejnovější prototyp roveru (označovaný také jako MGRU3 – Moon Gravitation Representative Unit 3) má stejný design kol i rozměry základny jako letový kus, který se vydá k Měsíci. Kromě toho je také vybaven motory, převodovkami a spoji, jejichž konstrukce se použije na letovém kusu. Součástí testovacího prototypu je také nejnovější verze řídícího softwaru.

Testy pohybu roveru VIPER

Lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) má startovat už za dva roky, takže NASA nechce nic podcenit a pilně trénuje všechny důležité fáze mise. V rámci testů se například ověřovalo, jak rover sjede z přistávací plošiny na povrch Měsíce. VIPER bude prvním americkým autonomním lunárním vozítkem. Na Johnsonově středisku v Houstonu se nyní uskutečnilo druhé kolo výše popsaného testu sjíždění z landeru na povrch. Inženýři při zkoušce využili zkušenosti nasbírané při první fázi. Tyto testy se nezaměřují na samotný pohyb po Měsíci. Důraz je kladen pouze na opuštění landeru, který vozítko dopraví na lunární povrch. Takový krok se dá přirovnat k situaci, kdy auta sjíždí z tahače – jen s tím rozdílem, že tady se bude sjíždět na jiné kosmické těleso.

Rover VIPER prošel důležitým schválením

První americké autonomní lunární vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) prošlo kritickým zhodnocením návrhu CDR. Jde o mimořádně důležitý milník, který dokazuje, že rover dokončil fázi návrhu a nezávislá hodnotící komise NASA schválila představené materiály. Experti zodpovědní za tuto misi se tedy nyní mohou zaměřit na stavbu vozítka, které má být spojeno s lunárním landerem Griffin od firmy Astrobotic, aby následně celá sestava odstartovala na raketě Falcon Heavy od SpaceX. Doručení na Měsíc proběhne v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který NASA zavedla pro dopravu nejrůznějších nákladů na povrch Měsíce s využitím komerčních lunárních landerů.

NASA vybrala lokalitu pro rover VIPER

V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).

Pokrok ve vrtání na Měsíci

26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo „J“. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po delší dobu s využitím vylepšených vědeckých experimentů. Apollo 15 tak bylo první misí, která využila lunární vrtačku ALSD (Apollo Lunar Surface Drill) a nebo vozítko LRV (Lunar Roving Vehicle). Scott A Irwin, kteří přistáli na Měsíci použili ALSD na místě, kam postavili několik vědeckých přístrojů. Jednalo se o rotační vrtačku s příklepem – k vytvoření otvoru se tedy používala kombinace otáčení a rázů. Důvodem pro získání jádrových vrtů byla snaha o lepší prostudování lunární geologie. Vědci se chtěli dozvědět více informací o složení Měsíce a jeho historii tím, že se podívají na různé druhy kamenů včetně těch podpovrchových.

Vylepšené středisko otestuje vozítko VIPER

Než bude moci americké vozítko VIPER vyšlapat cestu k dlouhodobému pilotovanému průzkumu Měsíce, musí nejprve projít sérií zevrubných testů mobility, které probíhají u Erijského jezera. Laboratoř simulovaných lunárních operací SLOPE Lab (Simulated Lunar Operations Laboratory) na Glennově středisku v Clevelandu ukrývá několik terénů, které napodobují situaci na Měsíci a Marsu. Právě zde se vyhodnocuje chování strojů při pohybu a inženýři tu také hledají limity aktuálních návrhů. S tím, jak jsou vozítka sofistikovanější a komplexnější, pomůže tým SLOPES přidávat unikátní možnosti, které pomohou simulovat terénní podmínky a chování vozítka i dlouho před vlastním startem.

VIPER poletí na Falconu Heavy

Firma Astrobotic uvedla, že lunární lander Griffin s vozítkem VIPER poletí v roce 2023 na Falconu Heavy. 13. dubna 15:35

Maketa lunárního landeru Griffin

Velké projekty potřebují velmi často začít něčím jednoduchým, od čeho se dá snadno odrazit. Na fotografii vidíte maketu lunárního landeru Griffin, jehož ostrá verze má dopravit na Měsíc vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Tato maketa nedávno dorazila na Johnsonovo středisko v Houstonu. Model pochází od firmy Astrobotic, která má za úkol VIPER dopravit na Měsíc v rámci programu CLPS a zachycuje především horní desku a sjezdové rampy. Experti z NASA využijí tento model k tréninkům sjezdu vozítka z landeru. Kromě toho tato replika poslouží i ke zkouškám integrace s plnorozměrovou maketou roveru VIPER, což se vyzkouší předstartovní spojení landeru a roveru.

Víc hlav (vlastně počítačů) víc ví

Pokud by se nějaký šikovný kutil pustil do rozebírání robotického vysavače, samořiditelného auta nebo dokonce marsovského vozítka (což prý NASA rozhodně nedoporučuje!), našel by velké množství procesorů, které s pomocí příslušného softwaru fungují jako „mozek“ tohoto robota. Tyto robotické mozky zajišťují veškeré pohyby a činnosti stroje, ale chystaný americký lunární rover VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) určený k pátrání po vodním ledu bude mít jako první v historii své „mozky“ rozdělené do dvou částí.