NASA
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronauti při lunárním programu Apollo pochopitelně neodebírali pouze povrchové vzorky, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho pořadu. Aby mohli vědci důkladně prostudovat Měsíc, bylo potřeba získat i vzorky, které se nachází pod povrchem. Za tímto účelem byly některé posádky vybaveny dokonce i vrtačkou s až třímetrovým vrtákem. Ale i nástroje pro odběr podpovrchových vzorků, které vyžadovaly čistě lidskou sílu, udělaly hodně užitečné práce.
V rámci programu Apollo měli astronauti k dispozici celou řadu nástrojů, které jim umožňovaly odebírat různé typy vzorků. V minulém díle jsme si představili část nástrojů, které umožňovaly odebírat vzorky z povrchu, ale to rozhodně nebylo vše. Ve výbavě nemohlo chybět známé geologické kladívko, ale byl tu i nástroj, který připomínal síťku na motýly. Na Apollu 16 navíc letěl také speciální nástroj pro odběr pouze těch nejsvrchnějších vrstev regolitu.
Před techniky, kteří pracovali na vývoji kontejnerů ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container), stála velká výzva – jak zajistit optimální těsnění kontejneru, aby se nic nežádoucího nedostalo do kontejneru, a zároveň aby z jeho útrob neuniklo nic ven. Experti pracovali hned s několika možnostmi, ale žádná z nich nebyla úplně optimální. Nakonec proto vsadili na kombinaci dvou nejnadějnějších možností. Aby byly kontejnery co nejvíce čisté, byla značná pozornost věnována i jejich sterilizaci, která byla čtyřúrovňová.
Kontejnery ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container) se někdy označují jako „rock box“, tedy „bedna na kameny“. Ale pozor, nenechme se tímto prostým označením zmýlit. Ve skutečnosti se jedná o velmi pokročilé a chytře navržené kontejnery, které musely splnit celou řadu požadavků – od mechanické odolnosti přes hermetickou těsnost až po zabránění odplyňování, což by způsobilo kontaminaci přivezených vzorků.
Když se lidé v rámci programu Apollo vydali na povrch Měsíce, bylo potřeba zajistit, abychom Měsíc zbytečně nekontaminovali pozemským materiálem a zároveň abychom materiálem přivezeným z Měsíce nekontaminovali Zemi. Zkrátka a dobře bylo potřeba respketovat v té době ještě čerstvě definované zásady takzvané planetární ochrany. Sterilizací proto prošlo mnoho nástrojů, ale kabina obývané lidmi nemůže být nikdy stoprocentně sterilní. Když první mise Apollo ukázaly, že lunární regolit není vhodný k tomu, aby hostil život, mohly se některé striktní předpisy trochu uvolnit.
Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.
V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.
Dnes, v době digitálních fotoaparátů, jsme zaplaveni fotografiemi ve vysokém rozlišení. Během pár kliknutí máme k dispozici i nepřeberné množství fotek, které pořídili astronauti v kosmickém prostoru. Cesta k tomuto stavu však nebyla krátká a jednoduchá. Přitom už od prvopočátků pilotovaných kosmických misí jsou jejich součástí nejrůznější typy ručních kamer a fotoaparátů, které zaznamenávají průběh kosmického letu.
V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.
Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.