NASA
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA jmenovala Amita Kshatriyu novým zástupcem administrátora NASA. Amit Kshatriya před nástupem do nové funkce vedl kancelář programu Moon to Mars.
Projekt Kuiper společnosti Amazon uzavřel svou první leteckou dohodu. Partnerství s JetBlue má od roku 2027 zpřístupnit přibližně 75 letadlům širokopásmové připojení k družicím na nízké oběžné dráze Země.
Více než 80 důstojníků amerických Vesmírných sil minulý týden jako první absolvovalo nový roční kurz pro výcvik důstojníků. Tento program zahrnuje seznamování s vesmírnými operacemi, kybernetickou válkou a zpravodajstvím.
Spacedock, startup sídlící v Silicon Valley, dříve známý jako Orbital Outpost X , 20. srpna oznámil plány na demonstraci univerzálního připojovacího zařízení pro vesmírné systémy při misi, která by měla letět v roce 2026.
Společnost AscendArc se sídlem v Portlandu v Oregonu prodala svůj první malou geostacionární komunikační družici společnosti KT Sat, vlajkovému jihokorejskému operátorovi.
Společnost True Anomaly, startup zaměřený na vesmírné technologie a zaměřený na obranu se sídlem v Coloradu, najal Sarah Walterovou, výkonnou ředitelku pro družicový průmysl, na pozici provozní ředitelky.
Bílý dům 2. září oznámil dlouho očekávané přemístění velitelství amerického vesmírného velitelství z Colorado Springs v Coloradu do Huntsville v Alabamě, čímž zrušil rozhodnutí předchozího prezidenta Bidena z roku 2023 ponechat velitelství v Coloradu.
Společnosti General Atomics a Kepler Communications demonstrovaly spojení dvoumotorového letounu De Havilland Canada DHC-6-300 a družice. V demonstraci navázal optický komunikační terminál společnosti General Atomics namontovaný na letadle komunikaci s optickým terminálem Tesat na komunikační družici Kepler.
Společnost Muon Space se po navýšení financování o 90 milionů dolarů snaží rozšířit výrobní kapacity a zaměřit se na rostoucí poptávku po stále výkonnějších družicích v hmotnostním rozmezí 100–500+ kilogramů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronauti při lunárním programu Apollo pochopitelně neodebírali pouze povrchové vzorky, kterým jsme se věnovali v minulých dílech našeho pořadu. Aby mohli vědci důkladně prostudovat Měsíc, bylo potřeba získat i vzorky, které se nachází pod povrchem. Za tímto účelem byly některé posádky vybaveny dokonce i vrtačkou s až třímetrovým vrtákem. Ale i nástroje pro odběr podpovrchových vzorků, které vyžadovaly čistě lidskou sílu, udělaly hodně užitečné práce.
V rámci programu Apollo měli astronauti k dispozici celou řadu nástrojů, které jim umožňovaly odebírat různé typy vzorků. V minulém díle jsme si představili část nástrojů, které umožňovaly odebírat vzorky z povrchu, ale to rozhodně nebylo vše. Ve výbavě nemohlo chybět známé geologické kladívko, ale byl tu i nástroj, který připomínal síťku na motýly. Na Apollu 16 navíc letěl také speciální nástroj pro odběr pouze těch nejsvrchnějších vrstev regolitu.
Před techniky, kteří pracovali na vývoji kontejnerů ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container), stála velká výzva – jak zajistit optimální těsnění kontejneru, aby se nic nežádoucího nedostalo do kontejneru, a zároveň aby z jeho útrob neuniklo nic ven. Experti pracovali hned s několika možnostmi, ale žádná z nich nebyla úplně optimální. Nakonec proto vsadili na kombinaci dvou nejnadějnějších možností. Aby byly kontejnery co nejvíce čisté, byla značná pozornost věnována i jejich sterilizaci, která byla čtyřúrovňová.
Kontejnery ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container) se někdy označují jako „rock box“, tedy „bedna na kameny“. Ale pozor, nenechme se tímto prostým označením zmýlit. Ve skutečnosti se jedná o velmi pokročilé a chytře navržené kontejnery, které musely splnit celou řadu požadavků – od mechanické odolnosti přes hermetickou těsnost až po zabránění odplyňování, což by způsobilo kontaminaci přivezených vzorků.
Když se lidé v rámci programu Apollo vydali na povrch Měsíce, bylo potřeba zajistit, abychom Měsíc zbytečně nekontaminovali pozemským materiálem a zároveň abychom materiálem přivezeným z Měsíce nekontaminovali Zemi. Zkrátka a dobře bylo potřeba respketovat v té době ještě čerstvě definované zásady takzvané planetární ochrany. Sterilizací proto prošlo mnoho nástrojů, ale kabina obývané lidmi nemůže být nikdy stoprocentně sterilní. Když první mise Apollo ukázaly, že lunární regolit není vhodný k tomu, aby hostil život, mohly se některé striktní předpisy trochu uvolnit.
Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.
V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.
Dnes, v době digitálních fotoaparátů, jsme zaplaveni fotografiemi ve vysokém rozlišení. Během pár kliknutí máme k dispozici i nepřeberné množství fotek, které pořídili astronauti v kosmickém prostoru. Cesta k tomuto stavu však nebyla krátká a jednoduchá. Přitom už od prvopočátků pilotovaných kosmických misí jsou jejich součástí nejrůznější typy ručních kamer a fotoaparátů, které zaznamenávají průběh kosmického letu.
V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.
Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.