sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Cuantianhou

Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly se připravují na zpoždění vynášení klíčových nákladů národní bezpečnosti na palubě rakety Vulcan od společnosti ULA. Uvedl to generálporučík Philip Garrant, šéf Velitelství vesmírných systémů vesmírných sil.

Lunar Outpos

Společnost Lunar Outpos oznámila 21. listopadu, že podepsala dohodu se SpaceX o použití kosmické lodi Starship pro přepravu lunárního roveru Lunar Outpost Eagle na Měsíc. Společnosti nezveřejnily harmonogram spuštění ani další podmínky obchodu.

JAXA a ESA

Agentury JAXA a ESA 20. listopadu v Tsukubě v Japonsku vydaly společné prohlášení, ve kterém načrtli novou spolupráci v oblastech planetární obrany, pozorování Země, aktivity po ISS na nízké oběžné dráze Země, vesmírná věda a průzkum Marsu.

SEOPS

Společnost SEOPS na Space Tech Expo Europe 19. listopadu oznámila, že podepsala smlouvu se společností SpaceX na vynesení mise plánované na konec roku 2028 z Floridy. Do roku 2028 také získává kapacitu pro blíže nespecifikované další starty SpaceX.

Latitude

Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.

Exolaunch

Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: veritas

30 let stará data zachycují sopečnou činnost na Venuši

Analýza dat z radaru sondy Magellan ukázala, že počátkem 90. let došlo na Venuši k erupcím dvou vulkánů. Toto zjištění tak doplňuje loňský objev jiného aktivního vulkánu, k čemuž byla také využita data ze sondy Magellan. Přímý geologický důkaz nedávné sopečné činnosti na Venuši tak byl nyní objeven podruhé v historii. Vědci z Itálie analyzovali data z mise Magellan, aby odhalili povrchové změny naznačující vznik nových hornin z proudů lávy, které jsou spojeny se sopkami, které byly aktivní v době, kdy zmíněná sonda kroužila kolem planety. Sonda Magellan, kterou spravovala kalifornská JPL, zmapovala mezi roky 1990 a 1992 celých 98% povrchu planety. Snímky povrchu Venuše, které tato mise vytvořila, dodnes nebyly překonány z hlediska podrobnosti.

Důkazy vulkanické aktivity na Venuši od sondy Magellan

Na povrchu Venuše byl vůbec poprvé pozorován přímý geologický důkaz nedávné vulkanické činnosti. Vědci tento objev učinili poté, co se pustili do archivních radarových snímků Venuše, které byly pořízeny před více než 30 lety americkou sondou Magellan. Na snímcích pořízených v devadesátých letech minulého století se podařilo objevit změny tvaru a výrazné zvětšení vulkanického průduchu za dobu kratší než jeden rok. Vědci studují aktivní vulkány, aby porozuměli tomu, jak může nitro planety ovlivňovat její kůru, pohánět její změny a také ovlivňovat obyvatelnost. Jedna z nových amerických misí se právě na tohle zaměří. Pod vedením kalifornské JPL vzniká projekt VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, And Spectroscopy), který má startovat během zhruba deseti let. Orbiter bude studovat Venuši z oběžné dráhy od povrchu až po jádro, aby mohli vědci pochopit, proč se kamenná planeta zhruba o velikosti Země vydala úplně jinou cestou a stal se z ní svět pokrytý vulkanickými pláněmi a deformovaným terénem, který pokrývá hustá, horká a toxická atmosféra.

Kosmotýdeník 529 (31.10. – 6.11.)

Sedm dní nás dělí od poslední neděle a je tedy ideální čas si opět shrnout to nejzajímavější, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Kosmotýdeník se tentokrát podrobněji podívá na výsledky kontrolní komise, která řešila, proč došlo k chybám u navigačního softwaru pro sondu Psyche. Zároveň se podíváme na to, co tato komise doporučila, aby se to znovu už nedělo v rámci celé JPL. V dalších tématech se podívám na ruský start rakety Sojuz 2.1b, start Falconu Heavy, převoz SLS a na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA vybrala dvě mise k průzkumu Venuše

Hned dvě nové mise k průzkumu našeho nejbližšího planetárního souseda vybrala agentura NASA. Projekty realizované v rámci programu Discovery by měly pomoci porozumět tomu, jak se z Venuše stal bezmála pekelný svět, když se v tolika ohledech podobá naší planetě. Podle některých vědců mohla být Venuše také prvním místem, kde byl v naší soustavě život – v té době měla mít planeta oceán a klima srovnatelné se Zemí. Aktuální výběr je již finálním rozhodnutím – NASA oba projekty vybrala z celkem čtyř návrhů, které byly oznámeny v únoru 2020 jakožto součást výzvy Discovery 2019. Poté, co spolu návrhy navzájem soutěžily a odborné komise analyzovaly dostupná zhodnocení dostaly tyto dvě mise zelenou z několika důvodů. Rozhodl jejich potenciální vědecký přínos a realizovatelnost vývojových plánů. Týmy, které stojí za návrhy nyní dokončí své projekty, návrhy a plány na vývoj. NASA udělila každému z obou týmu přibližně 500 milionů dolarů na vývoj misí, které mají startovat mezi roky 2028 a 2030.

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

Discovery program

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.