sociální sítě

Přímé přenosy

Spectrum (Onward and Upward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.

AAC Clyde Space

Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.

LeoLabs

Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.

Applied Atomics

Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.

Spire Global

Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: vega

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy. Jejich stacionární sondy či

VV_2020_11

Vesmírné výzvy – listopad 2020

Listopad měl dvě skutečně velké události. Podíváme se na ně hned v úvodu těchto Vesmírných výzev. K ISS se vydala mise Crew-1 se čtyřmi astronauty na palubě. Z čínského kosmodromu Wenchang startovala sonda Chang’e 5. Její další dobrodružství zpracují až prosincové Výzvy. Smutně dopadl start rakety Vega. NROL-101 zamířil k obloze na vrcholku rakety Atlas V. O první přistání 1. stupně se pokusila raketa Electron. Dále shlédneme starty družic GPSIII-04, Sentinel 6A a Starlink. Budete moci sledovat i ruský výstup do volného prostoru z ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes možná o něco později než ve 20:00, kvůli delšímu času zpracování dat na Youtube.

Raketa Vega selhala

Ranní start evropské nosné rakety Vega 17. listopadu (let VV17) proběhl ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) přesně podle plánu ve 2:52:20 SEČ. Hmotnost vynášeného nákladu byla 1192 kg, z čehož 750 kg připadalo na družici SEOSAT-Ingenio, 175 kg na družici TARANIS a zbytek na družicový adaptér VESPA. První tři stupně nosné rakety Vega se označují P80, Zefiro 23, Zefiro 9 a jsou poháněny motory (P80FW, Z23WF a Z9FW) na tuhé pohonné látky HTPB1912. Tyto motory postupně správně fungovaly po dobu 109,9 sekund, 77,1 sekund, resp. 119,6 sekund. Mezi ukončením činnosti a zážehem dalšího stupně jsou dle typu mise různě dlouhé prodlevy, aby se optimalizovala trajektorie letu.

ŽIVĚ A ČESKY: TARANIS a Crew Dragon

Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.

Ivana Kolmašová – Nejen na Zemi se blýská (9.1.2019)

V úterý 17.11.2020 ve 2:35 odstartuje z evropského kosmodromou Kourou v Jižní Americe raketa Vega, která vynese dvě družice na heliosynchronní dráhu 670 km se sklonem 98°. První z nich bude španělská mapovací družice SEOSat-Ingenio, která je určená ke sledování zemského povrchu. Z našeho pohledu však bude zajímavější druhý pasažér, kterým bude družice TARANIS francouzské kosmické agentury (CNES). Družice je určená ke sledování jevů, které se vyskytují mezi vršky bouřkových mraků a nabitou částí atmosféry, v ionosféře. Zde se vyskytují jevy, které se nazývají červení skřítci, elfové, modré či obří výtrysky a také haló. Na palubě této družice bude řada přístrojů, z nichž dva na sobě budou mít i českou stopu. Prvním z nich je IME-HF, který je určen na širokopásmová měření elektromagnetických vln o frekvencích několika kHz až 37 MHz. Na tomto přístroji se podíleli odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhým přístrojem, pod kterým jsou jako spoluautoři podepsaní čeští vědci, je IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi. Na něm se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedním

Kosmotýdeník 418 (14.9. – 20.9.)

Další týden je za námi a ani tentokrát se fanoušci kosmonautiky nenudili. Že jste nestíhali sledovat dění? Nebo si jen chcete všechny události hezky v klidu a na jednom místě připomenout? V obou případech je Kosmotýdeník ideální volbou. Stejně jako v minulých týdnech na Vás i dnes čeká jedna hlavní zpráva, několik krátkých zpráv a chybět nebudou ani tradiční rubriky. Budeme se věnovat SpaceX, ale i sondě Hayabusa 2 nebo Číně. K nedělnímu obědu Vám přejeme dobrou chuť a doufáme, že Vám bude chutnat i náš dezert v podobě Kosmotýdeníku.

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.