Havárie Dlouhého pochodu 7A
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Americký Senát 7. srpna schválil Ericha Hernandeze-Baquera do funkce dohlížející na pořizování vojenských vesmírných systémů a Rogera Masona do čela Národního průzkumného úřadu (NRO).
Northrop Grumman a Kanadská vesmírná agentura tento týden uvedly, že upraví to, na čem dosud pracovaly pro lunární stanici Gateway agentury NASA, tak, aby to bylo možné využít pro plánovanou základnu na Měsíci. Zatím však zveřejnily jen málo konkrétních informací.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.

V našem letním seriálu se tentokrát podíváme do různých koutů Sluneční soustavy. Kosmonautika přinesla lidstvu jednu úžasnou možnost, a sice alespoň pomocí robotů zkoumat vzdálené světy. Ani v nejodvážnějších snech jsme asi netušili, jak zajímavé a odlišné jsou světy malých kamenných, i velkých plynných planet. Všechno to pomyslně začalo před šedesáti lety, a právě proto jsme do našeho seriálu vybrali právě toto téma. Bylo by asi nefér některou z planet vynechat, a tak i když zkoušíme sestavit žebříček těch nej snímků, dovolte abychom se zastavili u každé planety. 5) Uran a Neptun – Voyager 2 Ledoví obři byli jen nepatrnými barevnými tečkami a lépe je nerozlišíme ani v těch největších amatérských dalekohledech, byť amatérští astrofotografové již dokáží zachytit jisté detaily v jejich atmosférách, jako je světlá polární oblast na Uranu nebo světlá oblaka na Neptunu. Když se tedy téměř před padesáti lety vydala na cestu dvojice sond Voyager a bylo zřejmé, že se mají pokusit zachytit i nejvzdálenější světy Sluneční soustavy, bylo to hotové požehnání. Nic ale nejde tak snadno. Prioritou Voyagerů byly obří planety Jupiter

Mezinárodní tým astronomů využil data z Hubbleova kosmického teleskopu k provedení nových měření rychlosti, s jakou se otáčí vnitřní vrstvy planety Uran. Využili k tomu inovativní metodu, která dosahuje tisíckrát vyšší úrovně přesnosti než předešlé odhady. Analýzou snímků polárních září Uranu pořízených za více než deset let se vědcům podařilo zpřesnit rotační periodu planety a stanovili nový důležitý referenční bod pro budoucí planetární výzkum.

Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.

1. americká sonda New Horizons se ze své pozice pokusí na podzim pozorovat planety vnější Sluneční soustavy. Tým, který zodpovídá za misi, nyní zve amatérské astronomy, aby se k této akci připojili a reálně se zapojili do výzkumu vesmíru souběžným pozorováním obou ledových obrů – Uranu a Neptunu. V září by totiž měla sonda New Horizons zaměřit svou kvalitní barevnou kameru právě k těmto planetám a aby toho nebylo málo, stejný cíl si zvolí také Hubbleův teleskop. Unikátnost tohoto pozorování spočívá v tom, že se New Horizons nachází 8 miliard kilometrů od Země a je tedy až za oběžnými drahami těchto planet. Společné pozorování tak poskytne nové informace o atmosférách obou planet i o jejich energetické bilanci.

Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že právě já mohu zahájit letošní ročník pravidelného seriálu TOP 5, který na našem webu vychází pravidelně, rok co rok, každé prázdniny již od léta 2015. V minulých ročnících jste měli možnost se seznámit s celou řadu zajímavých a mnohdy netušených aspektů kosmonautiky. Vybíráme témata vážná i odlehčená, proto si dovolím připomenout, že přesné pořadí pěti bodů v tom konkrétním článku někdy může být jasně dané a neměnitelné, ale poměrně často závisí na libovůli autora. Mnohdy jde tedy o subjektivní názor a kdyby psal článek někdo jiný, patrně by volil jiné pořadí, či některé body dokonce zcela vynechal a vyměnil za jiné. Svůj názor na pořadí a výběr autora můžete vyjádřit v diskuzi pod článkem. Ale dost mlácení prázdné slámy, pojďme rovnou na věc.

Vážení diváci a čtenáři tohoto webu, dovolte mi vás opět pozvat na přednášku budoucí, která by pro vás měla shrnout kosmonautické dění za druhé čtvrtletí roku 2022. Tuto přednášku pro vás, jako ostatně vždy, připravil šéfredaktor serveru Kosmonautix, Dušan Majer. Protože je tento přehled vždy informačně nabitý, pojďme rovnou na představení jednotlivých bodů a začneme v měsíci dubnu. Tehdy se uskutečnila mise Transproter-4, při které vynesla raketa Falcon 9 mimo jiné i českou družici BDSat-1. Pro další zajímavost zůstaneme u společnosti SpaceX a jen se přesuneme z mysu Canaveral do Kenedyho vesmírného střediska, odkud 8. 4. opět na Falconu 9 odstartovala k ISS první americká soukromá návštěvnická posádka. Poslední dubnová zpráva se zaměří na doporučení vědců, kteří navrhují americké NASA zaměřit svou pozornost na průzkum planety Uran. Měsíc květen nám konečně přinesl úspěšný reparát v podání firmy Boeing a díky kterému se konečně přiblížila první pilotované misi své lodi Starliner. Koncem května jsme se také dočkali 11. české družice Planetum-1 v rámci mise Transporter-5. Stranou pozornosti v tomto měsíci by neměl zůstat i první pokus firmy

Roku 1977 se v rozmezí šestnácti dnů z floridské rampy 41 vznesly dvě rakety Titan IIIE. Jejich úkol? Vynést sondy Voyager 1 a 2 na únikovou dráhu směrem k planetám vnější sluneční soustavy. Tyto mimořádné kusy techniky se vydaly na cestu k plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Voyager 1 za 44 let dokázal urazit vzdálenost neuvěřitelných 23,3 miliard kilometrů a pohybuje se rychlostí 61 017 kilometrů za hodinu. Již se nachází za hranicí sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru a i po více jak čtyřiceti letech na Zemi odesílá data. Dnes se podíváme více do historie a povíme si více o nejdále se od Země nacházejícím umělém objektu.

19. dubna byla zveřejněna dlouho očekávaná zpráva od panelu planetárních vědců. Ti ve zprávě doporučují NASA především zaměřit pozornost na vývoj robotické mise z kategorie vlajkových lodí, která by měla za úkol obíhat kolem Uranu. Tuhle vzdálenou planetu s 27 známými měsíci lidstvo neprozkoumalo od té doby, co kolem Uranu prosvištěla sonda Voyager 2 – a to je už 36 let stará událost. Zpráva planetárních vědců o desetiletém průzkumu vydávaná Národními akademiemi věd, techniky a medicíny poskytuje NASA základní schéma průzkumu Sluneční soustavy v dalším desetiletí. Agentura již dlouhodobě následuje tato doporučení, která přichází pouze jednou za deset let.

V posledních dvou týdnech jsme si povídali o průzkumu měsíce a o éře raketoplánů a málem jsme zapomněli na to, že naší Sluneční soustavou putují a v minulosti se i nacházely zajímavé sondy. V minulosti na těchto sondách bývaly prakticky jen výrobní štítky sovětských závodů či nálepku NASA, ale od poloviny 70. let začaly sluneční soustavou putovat i sondy, na kterých měly podíl i evropské státy. V polovině 80. let začalo sondy vypouštět i Japonsko a prvním cílem jeho sond byla Halleyova kometa. Od konce let 80. už rozpadající se Sovětský svaz sondy přestal vypouštět a celá 90. léta ležel meziplanetární průzkum na americké NASA, evropské ESA a japonské JAXA. V prvním desetiletí 21. století do tohoto exkluzivního klubu přibyly další dvě země, kterými jsou Čína a Indie. V roce 2018 se pak přidal Izrael a v roce 2020 to byly Spojené arabské emiráty. Shrneme li si celý tento průzkum, lidské automaty navštívily alespoň během průletu již každou planetu naší soustavy a některých případech na jejich povrch i dosedly. Podívaly se také ke kometám, asteroidům či k měsícům řady planet. O řadě těchto bezpilotních sond nám ve své přednášce
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.