sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Slingshot Aerospace, společnost zabývající se analýzou vesmírných dat, získala kontrakt z programu AFWERX amerického letectva na zdokonalení techniky identifikace družic na oběžné dráze pomocí fotometrických dat a umělé inteligence.

Frontgrade Gaisler

Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.

ULA

United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.

Starship

NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.

GITAI

Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: ultrafialova-astronomie

Top 5 (polo)zapomenutých fyzikálních observatoří

V minulém dílu našeho letního miniserálu o kosmických observatořích jsme si představili TOP 5 sond, které byly průkopníky své oblasti měření či pozorování. Dnes se zaměříme na sondy, které nebyly první, ani nejdůležitější v minulosti, současnosti či budoucnosti výzkumu. Přesto jde o sondy, které mají na svědomí důležité objevy a ve fyzikálním výzkumu vesmíru zanechaly nesmazatelnou stopu. V současné době se na ně ovšem bohužel dost často zcela neprávem zapomíná.

NASA vynese první izraelský kosmický teleskop

NASA dnes oznámila, že na oběžnou dráhu dopraví první izraelský kosmický teleskop ULTRASAT (Ultraviolet Transient Astronomy Satellite). Jak již název napovídá, jedná se o teleskop pracující s ultrafialovým zářením, který bude mít široké zorné pole a zaměří se na sledování krátce trvajících jevů jako jsou výbuchy supernov či splynutí neutronových hvězd. Projekt, za kterým stojí Izraelská kosmická agentura ISA a Weizmanův kosmický institut, by se měl na geostacionární oběžnou dráhu Země dostat začátkem roku 2026. NASA se kromě zajištění nosiče bude podílet i na vědeckém programu mise. „Jsme hrdí, že se můžeme připojit k tomuto programu. Mezinárodní spolupráce nám pomůže porozumět tajemstvím horkých a přechodných jevů,“ říká Mark Clampin, ředitel astrofyzikálního oddělení z ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „ULTRASAT poskytne globální vědecké komunitě další důležité možnosti k novým pozorováním v nově vznikajícím oboru astrofyziky.“ Široké zorné pole teleskopu umožní rychle objevit a zachytit ultrafialové záření z kosmických zdrojů, které se mění v krátkém časovém období. Vědci zkombinují pozorování těchto krátkodobých jevů z ULTRASATu s informacemi od jiných misí – včetně tech, které se věnují částicovým

Swift http://swift.gsfc.nasa.gov/

Teleskop Swift zachytil Siding Spring na cestě k Marsu

Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost.

„Siding Spring proniká hlouběji do naší sluneční soustavy poprvé, bude tedy hodně zajímavé sledovat, co s ní udělá zahřívání slunečním zářením“, vysvětluje astronom Dennis Bodewits z University of Maryland College Park (UMCP).“Tato pozorování jsou součástí dvouletého pozorovacího programu, což je dostatečně dlouhá doba na to, abychom mohli pozorovat spoustu zajímavých detailů.“

Pevné jádro komety obsahuje prvotní a nemetamorfovaný materiál ze kterého se tvořila naše sluneční soustava. jeho uvolňování z povrchu (sublimace) intenzivním slunečním zářením umožňuje vědcům stát se kosmickými archeology. Až se kometa přiblíží na vzdálenost 2,5 AU ke Slunci, její povrch se zahřeje natolik, že voda bude jedním z hlavních složek plynů, jenž se budou uvolňovat na různých místech povrchu s rozdílnou intenzitou.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.