Pozemní tým sondy New Horizons naplánoval před průletem kolem Ultima Thule zajímavý úkol. Krátce před největším přiblížením měla sonda pořídit snímky z velké blízkosti, které se stanou těmi nejostřejšími fotkami tohoto vzdáleného objektu. Na jejich zaslání došlo až nyní a specialisté zodpovědní za sondu mohli nadšeně potvrdit, že jejich plán na pořízení nejdetailnějších snímků Ultima Thule dopadl dobře. Už na první tiskovce po průletu jsme se dočkali fotky s rozlišením 140 metrů a bylo nám slíbeno, že v paměti sondy jsou snímky s rozlišením 4× lepším. Dnes se tedy připravte na fotku s rozlišením 33 metrů na obrazový bod!

Dnes se podíváme na snímky, které sonda New Horizons pořídila jako poslední, když se 1. ledna 2019 vzdalovala rychlostí 50 000 km/h (13,8 km/s) od Ultima Thule. Fotky, o kterých je řeč, vznikly zhruba deset minut po maximálním přiblížení. „Jde o neuvěřitelnou sekvenci snímků. Nic podobného se doposud nepodařilo vyfotit,“ prezentuje nové fotky hlavní vědecký pracovník mise, Alan Stern. Nejde jen o nezvyklost snímků – fotky ukrývají i cenné vědecké informace o tvaru doposud nejvzdálenějšího navštíveného objektu. Už první fotky, které na Zemi dorazily po průletu, ukázaly, že Ultima Thule je tvořena dvěma spojenými tělesy, takže si vysloužila přezdívku sněhulák. Nyní se však ukazuje, že naše představy o tvaru tohoto objektu nebyly správné. Pomohly tomu právě fotky, které sonda pořídila při odletu od Ultima Thule.

Sonda New Horizons nemohla zhruba deset dní posílat na zemi data nasbíraná při novoročním průletu kolem objektu Ultima Thule, ale v posledních dnech již na Zemi proudí nové fotky i výsledky měření. Specialisté z vědeckého týmu včera večer zveřejnili doposud nejdetailnější snímek tělesa 2014 MU69 – nejvzdálenějšího objektu, kolem kterého kdy proletěla lidská sonda. Snímek pořídila širokoúhlá kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. Níže přiložený snímek vznikl 1. ledna v 6:26 SEČ, tedy pouhých sedm minut před maximálním přiblížením. Fotka s originálním rozlišením 135 metrů na pixel byla uložena do palubní paměti a na Zemi ji sonda odeslala mezi 18. a 19. lednem. Odborníci pak na surový snímek aplikovali algoritmy, které snímek zostřily a podpořily detaily. Tento proces zvaný dekonvoluce však na druhou stranu také zvyšuje zrnitost snímku s vyšším kontrastem.