TOP5

  • Top 5: Americké megarakety, které nikdy nevznikly

    Top 5: Americké megarakety, které nikdy nevznikly

    Starship je bezkonkurenčně největší kosmická raketa – a když startuje, je to něco neskutečného. Autor těchto řádků to může potvrdit na vlastní oči, uši a další smysly. A může srovnávat, protože krom Starshipu osobně viděl startovat raketoplány, SLS nebo Falcon Heavy. A přesto to nemusela být největší raketa historie. Existovala celá řada projektů (nejen amerických, ale těm se teď nebudeme věnovat) mnohem větších, silnějších, divočejších… Žádný z nich ale neopustil rýsovací prkna konstruktérů.

  • Top5: Nejdražší kosmické projekty starého kontinentu

    Top5: Nejdražší kosmické projekty starého kontinentu

    Když se řekne kosmonautika, většině lidí se vybaví některý z nejslavnějších okamžiků dobývání vesmíru. Někdo si vzpomene na přistání Apolla 11 na Měsíci, jiný na první let člověka do vesmíru v podání Jurije Gagarina, první výstup do volného prostoru, který uskutečnil Alexej Leonov, nebo na legendární raketoplány. Jen málokdo si však uvědomuje, že také Evropa investovala v posledních desetiletích do vesmírných projektů miliardy eur a vybudovala si vlastní, a hlavně nezávislou, cestu do vesmíru. Stejně jako v případě Spojených států se i zde nabízí otázka, zda se takové investice skutečně vyplatily. Odpověď je jednoznačná – ano. Evropská kosmonautika rozhodně není jen o vědě. Za mnoha projekty stojí snaha zajistit […]

  • Top5: Nejdražší kosmické projekty Spojených států

    Top5: Nejdražší kosmické projekty Spojených států

    Nedílnou součástí kosmonautiky jsou finance. Vesmírný program je totiž skutečně drahý a laickou veřejnost vždy zaujmou vysoké částky a často se ptají, co za tyto investované peníze reálně lidstvo má? Jde o jednu z nejčastějších otázek, které lidé ve spojitosti s kosmonautikou pokládají a není na ni snadné odpovědět, protože ne všechno se dá ihned převádět na hmotný užitek. Přesto lze říci, že právě díky investicím do kosmického výzkumu dnes využíváme technologie, které považujeme za samozřejmost. Od satelitní navigace a meteorologických předpovědí až po pokročilé materiály, lékařské přístroje či moderní elektroniku. Vedle toho však kosmonautika přináší i něco, co se vyčísluje mnohem obtížněji – nové poznání. Díky sondám a teleskopům lépe chápeme naši planetu, Sluneční soustavu i samotný vesmír. A historie opakovaně ukazuje, že právě základní výzkum, který se může na první pohled zdát nepraktický, bývá zdrojem budoucích technologických revolucí. Jaké částky si tyto ambiciózní programy vyžádaly a co za ně lidstvo získalo? Pojďme se na ně podívat.

  • TOP 5 — předčasné návraty

    TOP 5 — předčasné návraty

    Po šesti dekádách letů člověka do vesmíru jsme zvyklí na to, že několikrát do roka vidíme ve zprávách záběry startu pilotované kosmické lodi a stejně několikrát ročně čteme zprávu o tom, že se některá z posádek šťastně vrátila domů. V drtivé většině se jedná o dobré zprávy — let proběhl dobře, muži a ženy na palubě orbitálních stanic posunuli svou prací vědu a lidstvo zase o kousek dál a mise tím pádem splnila své úkoly. Je jen dobře, že právě tyto zprávy kolují žurnalistickým éterem. Přes všechen poprask, který v poslední době kosmonautika zažívá, je paradoxně dobře, když lidé informace o pravidelných letech na ISS přejdou bez vtší pozornosti. Znamená to totiž, že se během těchto letů nestalo nic závažného, co by posádce zajistilo (jistě nechtěný) vysílací čas v hlavních zpravodajských pořadech. V historii kosmonautiky bychom však našli mnoho misí, které nedošly naplnění a posádky se musely z nejrůznějších důvodů vracet na Zemi předčasně. Autor tohoto žebříčku si dal za…

  • TOP 5 — největší smolaři mezi kosmonauty

    TOP 5 — největší smolaři mezi kosmonauty

    Vážení čtenáři, je tady opět léto a vše, co se s ním pojí — prázdniny, dovolené, sluncem prozářené dny, ale také pravidelný seriál Kosmonautixu, Top 5. Ani letos nepřijdete o žebříčky nejrůznějších zajímavostí sepsané členy naší redakce a prezentované každý pátek. Tento seriál spojený s odlehčenou dobou volna začneme paradoxně žebříčkem, který tak úplně odlehčený není. Řeč bude o kosmonautech, kterým k naplnění jejich snu chyběla jedna z hlavních ingrediencí úspěchů všeho druhu — štěstí. Člen oddílu kosmonautů — to je položka, kterou by chtěl mít možnost do svého curriculum vitae napsat nejeden muž či žena. Jenže samotný fakt, že se člověk stane členem oddílu ještě v žádném případě neznamená, že by se dotyčný nebo dotyčná měli skutečně možnost podívat do vesmíru. Časová osa historie pilotované kosmonautiky je lemována malými pomníčky těch, kteří se dostali kosmickému letu doslova na dosah, nicméně jejich životní šance jim byla z nejrůznějších důvodů nakonec odepřena. Právě o těchto případech bude dnešní žebříček Top 5.…

  • Top 5 – Objevování atmosfér

    Top 5 – Objevování atmosfér

    Letošní seriál TOP 5 je u svého konce a pokračování bude opět za rok v červenci. Poslední díl je zaměřen na atmosféry těles Sluneční soustavy. Jejich podrobný výzkum a dlouhodobé měření umožnila až kosmonautika, takže je to ideální téma pro náš portál. Historie výzkumu atmosfér planet sahá ještě dál do minulosti, a tak se v článku krátce zmíníme i o astronomických pozorováních. V naší soustavě je několik míst, která byla zkoumána opravdu unikátně pouze jedinou kosmickou misí a pak tu jsou planety, kde sondy atmosféru zkoumaly nejen z dálky, ale i přímo, a to i dlouhodobě. Výběr žebříčku TOP 5 je tedy obtížný, ale kritérium unikátnosti hrálo tentokrát prim. 5: Mars – od objevu řídkého […]

  • TOP5: Nejrozšířenější nepravdy o kosmonautice

    TOP5: Nejrozšířenější nepravdy o kosmonautice

    Při pročítání diskusí pod články na různých internetových portálech člověk občas narazí na komentáře, které tak úplně neodpovídají realitě. A když jsem viděl, že se některé z nich vyskytují častěji, řekl jsem si, že bychom je mohli uvést na pravou míru. A seriál TOP5 je k tomu díky svému volnému formátu asi nejvhodnější. Dnes nebude řeč o konspiračních teoriích, jejichž vyvracení je z podstaty ztrátou času. Zaměříme se ale na pět tvrzení, která se v online prostoru objevují poměrně často, ale nezakládají se na pravdě. Ve všech případech bude daný bod uveden esencí komentáře, tedy sdělením, ke kterému směřuje velká část příspěvků na internetu.

  • Top 5 – Blízká setkání s planetkami

    Top 5 – Blízká setkání s planetkami

    V nedávném vydání našeho letního seriálu jsem se zamýšlel nad tím, jaká nej přinesly kosmické sondy, pokud jde o první snímky planet. Bylo jasné, že takové téma by mělo mít nějaké pokračování. A protože blízká setkání kometárního druhu jsme již v našem seriálu rozebírali, přichází nyní na řadu planetky. Tedy tělesa, která vlastně mohou mít s kometami mnoho společného a liší se vlastně hlavně tím, že jsme u nich nepozorovali kometární aktivitu. Na začátku si můžeme připomenout současnou terminologii v oblasti těles Sluneční soustavy a také odkázat zájemce na zdroje pod článkem, kde se ke kometárním článkům tohoto seriálu dostanete napřímo. V českém prostředí se slovo planetka vžilo pro malé těleso […]

  • TOP5: Sci-fi vize, které se (zatím) nenaplnily

    TOP5: Sci-fi vize, které se (zatím) nenaplnily

    Je léto, a to už na Kosmonautixu deset let patří prázdninovému seriálu TOP5. Tento odlehčený formát se mimo jiné věnuje i řadě okrajových či specifických témat. Tentokrát se podíváme na pět vizí, které byly představeny ve známých sci-fi dílech a které se nenaplnily. Nebude to o celkových myšlenkách, jako spíše o jednotlivých strojích či specifických tématech. Cílem tedy není zhodnotit celé dílo, ale jednu konkrétní myšlenku, loď či technologii, která byla v ději užita. Zároveň se připravte na zcela osobní pohled autora, který technologie a díla vybíral dle svých oblíbených příběhů. Relevantnost výběru tedy není relevantní.

  • TOP5: Rekordy v kosmonautice, o nichž se tolik nemluví

    TOP5: Rekordy v kosmonautice, o nichž se tolik nemluví

    Kosmonautika je fascinující a rozsáhlý obor plný rekordů a podobných zajímavostí. Všechny by se nevešly ani do několika článků. Některé rekordy jsou Vám asi povědomé, ale v dobývání vesmíru se ale dají najít i takové, o nichž se moc nemluví a mnoho lidí o nich tím pádem ani nemusí vědět. A to by byla jistě škoda, proto to pojďme napravit. Dnes si shrneme pětici těch, o nichž možná nevíte a vědět byste měli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗