NASA
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
2. března 1983 odstartoval z rampy 200L kosmodromu Bajkonur Proton-K, na jehož špici se nacházela další z těžkých zásobovacích a transportních lodí TKS – pohrobka programu Almaz. Pod označením Kosmos-1443 měla loď strávit ve vesmíru téměř půl roku, z toho většinu doby připojena k orbitální stanici Saljut 7. Když se 10. března odpoledne Kosmos-1443 skutečně ke stanici připojil, na orbitu se nacházel skutečně impozantní komplex, podobný tomu, který tvořila předchozí stanice Saljut 6 spolu s Kosmosem-1267, a který zaniknul předešlý rok. Hmotnost komplexu necelých 40 tun a délka kolem 32 metrů vzbuzovaly úctu. Na Saljut přivezla loď TKS mimo jiné přes 3 tuny zásob a vybavení, mezi jiným i kontejnery s přídavnými slunečními panely, jež měly být namontovány v průběhu další expedice. Pro snazší vykládku zásob byly dokonce v interiéru TKS jakési „přepravní vozíky“, pomocí kterých měl být náklad přemisťován k průlezu do stanice. Loď byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu, což znamenalo, že nemohlo být přečerpáváno palivo do nádrží stanice, nicméně elektrické rozvody propojeny byly a tak mohly panely TKS dodávat na stanici přibližně 3,5 kW elektrické
Už od začátku prací na stanicích Almaz byl Vladimir Čeloměj a jeho konstruktéři přesvědčeni, že stanice, jež byly v té době konstruovány, mají velkou slabinu. Jejich životnost bude omezena zásobou paliva, jež bylo nutné pro udržování zvolené orbitální dráhy. I ve výškách přes 300 km jsou přítomny malé zbytky atmosféry, o něž stanice tře a tím neznatelně zpomaluje svůj pohyb. Její dráha tak neustále klesá a je nutno ji pravidelně zvyšovat. Navíc transportní lodě a jejich nosiče často nemají dostatečnou energii na to, aby se dostaly na vyšší orbitu. Před přílety dopravních lodí tak bylo často nutné provádět korekce, které ladily dráhu stanic tak, aby byla pro přilétající lodě s posádkami co nejvýhodnější. Přestože první stanice DOS i Almaz disponovaly poměrně velkými zásobami paliva, v průběhu několika měsíců, eventuálně desítek měsíců bylo palivo vypotřebováno a stanice byly s využitím posledních zbytků v nádržích poslány k zániku nad Tichý oceán. Svým způsobem se tedy jednalo o stanice na jedno použití, což bylo pochopitelně velmi neekonomické a tento fakt také omezoval možnosti, jež s sebou práce na orbitu přináší
Již když se Koroljov snažil prosadit první pilotovanou loď Vostok, zdůrazňoval hlavně vojenské využití. Na špehování jiných zemí a jednou v budoucnu i ničení satelitů politici slyšeli a pilotovaný let povolili. Proto se po odstartování programu Sojuz s touto lodí počítalo také v maskáčově zelené. Ne jen na papíře proto vzniklo několik verzí, které rozhodně neměly sloužit vědě.
V roku 1969 Američania pristáli na Mesiaci. Sovietsky Zväz bol porazený a „Vesmírne preteky“ sa ukončili. Rusi rozmýšľali, čo bude ďalej. Ich raketa N-1 nestála za nič, nemali loď, nemali technológiu, nemali cieľ. Kozmonautiku na pravej strane sveta postihla kríza. Ako sa z nej vymaniť? Po prerušení Mesačného programu sa vynáralo niekoľko ciest. Využiť plánovanú loď Sojuz na lety na nízku obežnú dráhu, postaviť si vo vesmíre stanice a naučiť sa, ako sa telo človeka chová pri dlhšom pôsobení mikrogravitácie. Po prekonaní počiatočných problémov, (let Sojuzu-1 sa skončil smrťou kozmonauta Komarova) sa to konečne rozbehlo. 19. Apríla 1971 do vesmíru odštartovala úplne prvá vesmírna stanica, Saljut-1. Vývoj takmer devätnásťtonového kolosu však začal už oveľa skôr. Diskusiu nad projektom orbitálnej stanice začala v roku 1964 Čelomejova konštrukčná kancelária OKB-52. Tá dostala od vojakov za úlohu vytvoriť stanicu, z ktorej by mohli fotografovať povrch Zeme a zisťovať polohu menších tajných vojenských objektov v USA. Prvý návrh nebol úplne ideálny. Celú stanicu mala aj s kozmonautmi a návratovým modulom vynášať raketa Proton-K. Kvôli
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.