křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (OneWeb F20)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Kepler Communications

Evropská kosmická agentura udělila skupině vedené Kepler Communications, menší kanadský družicový operátor, kontrakt v hodnotě 36 milionů eur na vývoj optické přenosové sítě na nízké oběžné dráze Země (LEO).

Další mise Crew Dragonu

NASA uvedla, že použije Crew Dragon pro misi Crew-10 k ISS, která je plánována na únor 2025, tak pro misi Crew-11 naplánovanou na červenec. Důvodem je vyhodnocení zda bude nutné provést další zkušební let kosmické lodi Starliner.

Axiom Extravehicular Mobility Unit

Na Mezinárodním astronautickém kongresu dne 16. října společnosti Axiom Space a Prada odhalily podrobnosti o obleku Axiom Extravehicular Mobility Unit (AxEMU), který Axiom vyvíjí pro lunární mise v rámci programu Artemis.

Gaofen-12

Raketa Dlouhý pochod 4c vynesla z kosmodromu Jiuquan družici Gaofen-12. Družice je součástí civilního čínského systému pro pozorování Země s vysokým rozlišením.

Airbus defense and space division

Divize obrany a vesmíru společnosti Airbus oznámila plány na snížení až o 2 500 pozic do poloviny roku 2026. Tento krok následuje po téměř dvou letech těžkých ztrát, což Airbus přimělo přizpůsobit se vyvíjejícím se tržním podmínkám.

Qianfan

Čína v úterý úspěšně vypustila druhou skupinu 18 družic Qianfan pro plánovanou megakonstelaci Thousand Sails, která má mít 14 000 družic. Družice vynesla raketa Dlouhý pochod 6A odstartovala z Taiyuan Satellite Launch Center.

Venturi Astrolab

Venturi Astrolab, společnost vyvíjející velká lunární vozítka, oznámila plány na vybudování FLEX Lunar Innovation Platform, neboli FLIP, roveru, který bude uveden na trh již na konci roku 2025.

Inversion

Inversion Space, startup vyvíjející systémy pro návrat nákladu z vesmíru na Zemi, získal licenci od úřadu FAA na svou první misi, která odstartuje při sdílené misi Transporter-12 společnosti SpaceX.

OroraTech

Společnost OroraTech získala 25 milionů eur na vybudování další fáze družicové konstelace určené k monitorování lesních požárů. Financování série B bylo vedené Korysem, Evropským cirkulárním bioekonomickým fondem (ECBF) a stávajícím investorem Bayern Kapital.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tks
Saljut 7 s Kosmosem-1443

Sága jménem Saljut – 15. díl

2. března 1983 odstartoval z rampy 200L kosmodromu Bajkonur Proton-K, na jehož špici se nacházela další z těžkých zásobovacích a transportních lodí TKS – pohrobka programu Almaz. Pod označením Kosmos-1443 měla loď strávit ve vesmíru téměř půl roku, z toho většinu doby připojena k orbitální stanici Saljut 7. Když se 10. března odpoledne Kosmos-1443 skutečně ke stanici připojil, na orbitu se nacházel skutečně impozantní komplex, podobný tomu, který tvořila předchozí stanice Saljut 6 spolu s Kosmosem-1267, a který zaniknul předešlý rok. Hmotnost komplexu necelých 40 tun a délka kolem 32 metrů vzbuzovaly úctu. Na Saljut přivezla loď TKS mimo jiné přes 3 tuny zásob a vybavení, mezi jiným i kontejnery s přídavnými slunečními panely, jež měly být namontovány v průběhu další expedice. Pro snazší vykládku zásob byly dokonce v interiéru TKS jakési „přepravní vozíky“, pomocí kterých měl být náklad přemisťován k průlezu do stanice. Loď byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu, což znamenalo, že nemohlo být přečerpáváno palivo do nádrží stanice, nicméně elektrické rozvody propojeny byly a tak mohly panely TKS dodávat na stanici přibližně 3,5 kW elektrické

Orbitální komplex Almaz-TKS

Sága jménem Saljut – 8. díl

Už od začátku prací na stanicích Almaz byl Vladimir Čeloměj a jeho konstruktéři přesvědčeni, že stanice, jež byly v té době konstruovány, mají velkou slabinu. Jejich životnost bude omezena zásobou paliva, jež bylo nutné pro udržování zvolené orbitální dráhy. I ve výškách přes 300 km jsou přítomny malé zbytky atmosféry, o něž stanice tře a tím neznatelně zpomaluje svůj pohyb. Její dráha tak neustále klesá a je nutno ji pravidelně zvyšovat. Navíc transportní lodě a jejich nosiče často nemají dostatečnou energii na to, aby se dostaly na vyšší orbitu. Před přílety dopravních lodí tak bylo často nutné provádět korekce, které ladily dráhu stanic tak, aby byla pro přilétající lodě s posádkami co nejvýhodnější. Přestože první stanice DOS i Almaz disponovaly poměrně velkými zásobami paliva, v průběhu několika měsíců, eventuálně desítek měsíců bylo palivo vypotřebováno a stanice byly s využitím posledních zbytků v nádržích poslány k zániku nad Tichý oceán. Svým způsobem se tedy jednalo o stanice na jedno použití, což bylo pochopitelně velmi neekonomické a tento fakt také omezoval možnosti, jež s sebou práce na orbitu přináší

Sojuz, díl 5. – Ve jménu války

Již když se Koroljov snažil prosadit první pilotovanou loď Vostok, zdůrazňoval hlavně vojenské využití. Na špehování jiných zemí a jednou v budoucnu i ničení satelitů politici slyšeli a pilotovaný let povolili. Proto se po odstartování programu Sojuz s touto lodí počítalo také v maskáčově zelené. Ne jen na papíře proto vzniklo několik verzí, které rozhodně neměly sloužit vědě.

19. Kozmická Strojovňa – Saljuty

V roku 1969 Američania pristáli na Mesiaci. Sovietsky Zväz bol porazený a „Vesmírne preteky“ sa ukončili. Rusi rozmýšľali, čo bude ďalej. Ich raketa N-1 nestála za nič, nemali loď, nemali technológiu, nemali cieľ. Kozmonautiku na pravej strane sveta postihla kríza. Ako sa z nej vymaniť? Po prerušení Mesačného programu sa vynáralo niekoľko ciest. Využiť plánovanú loď Sojuz na lety na nízku obežnú dráhu, postaviť si vo vesmíre stanice a naučiť sa, ako sa telo človeka chová pri dlhšom pôsobení mikrogravitácie. Po prekonaní  počiatočných problémov, (let Sojuzu-1 sa skončil smrťou kozmonauta Komarova) sa to konečne rozbehlo. 19. Apríla 1971 do vesmíru odštartovala úplne prvá vesmírna stanica, Saljut-1. Vývoj takmer devätnásťtonového kolosu však začal už oveľa skôr. Diskusiu nad projektom orbitálnej stanice začala v roku 1964 Čelomejova konštrukčná kancelária OKB-52. Tá dostala od vojakov za úlohu vytvoriť stanicu, z ktorej by mohli fotografovať povrch Zeme a zisťovať polohu menších tajných vojenských objektov v USA. Prvý návrh nebol úplne ideálny. Celú stanicu mala aj s kozmonautmi a návratovým modulom vynášať raketa Proton-K. Kvôli

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.