29. května 2021 
Nosná raketa CZ-7 odstartovala ve 14:55:29,373 SELČ a nákladní kosmická loď Tianzhou 2 (Tchien-čou) se již úspěšně spojila se základním modulem Tianhe 1 (Tchien-che) nové čínské kosmické stanice. 29. května 23:51
Štítek ‘Tianhe’
Vesmírné výzvy – duben 2021
Asi největší překvapení dubna se odehrálo při výběru pilotovaného lunárního landeru programu Artemis, který si představíme v první reportáži. Vrtulník Ingenuity a jeho poletování po Marsu vás čeká hned vzápětí. Pěknou podívanou nabídla i Čína při vypuštění základního modulu Tianhe. Start Sojuzu MS-18
a přistání Sojuzu MS-19 jsou náměty dalších příspěvků. Na závěr trochu SpaceX, nejprve start mise Crew-2 a poté testy Starship SN15 a novinky na Boca Chica. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Artemis, Bajkonur, Boca Chica, Crew Dragon, Crew-2, Falcon 9, Ingenuity, Mars, Měsíc, Perseverance, Sojuz MS-18, Sojuz MS-19, SpaceX, Starship SN-15, Tianhe, Vesmírné výzvy Štart modulu Tianhe
Čína úspešne vypustila základný modul Tianhe svojej orbitálnej stanice Tiangong-3 dňa 29.4.2021 o 3:23 hod. UT z kozmodrómu WSLC. 29. apríla 8:10
ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a Tianhe v jednom přenosu?
Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Čína, Dlouhý pochod-5B, Falcon 9, SpaceX, Starlink, Starlink L24, Tianhe, Živě a česky Čína začne budovat svou kosmickou stanici
Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Čína, Mengtian, ShenZhou 12, Tiangong, Tianhe, Wentian, Xuntian Na co se těšit v roce 2021?
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Al-Amal (Hope), Alpha (raketa), Artemis I, BepiColombo, Blue Whale 1, Boeing, CAPSTONE, Chandrayaan-3, Čína, Ču-čchüe-2, DART, Dlouhý pochod 6A, Electron, ESA, H3, Hapith V, ISS, Japonsko (JAXA), Jielong 3, JWST, Lucy, Mars, NASA, Nebula 1, New Glenn, NewLine-1, Nova-C, Orion, Parker Solar Probe, Peregrine, Perseverance, Ravn-X, RS-1, Rusko, Shenzhou, Sjuz, SLS, Solar Orbiter, SpaceX, Spyder, SSLV, Starliner, Starship, Super Heavy, Tenglong 1, Terran-1, Tianhe, Tianwen-1, Tianzhou, Vesmírná turistika, Vulcan, Weitian Nová čínska pilotovaná loď
Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.
Základní kámen čínské modulární stanice
Po jednomodulových vesmírných laboratořích Tiangong-1 a Tiangong-2, které umožňovaly jen několik týdnů dlouhé pobyty, chce Čína v dalších letech postoupit na vyšší level. Stejně jako Sověti přešli po jednomodulových stanicích Saljut na vícemodulový Mir, měla by příští čínská stanice být tvořena několika moduly. Základní modul ponese jméno Tianhe a na internetu se již objevily fotky z jeho stavby. Start tohoto základního kamene nové čínské stanice je zatím plánován na rok 2019, ale to je podmíněno několika předpoklady.
Nahrávání ...