sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tgo

Evropsko-ruská sonda u Marsu míří k vědecké fázi

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která je součástí evropsko-ruského programu ExoMars začne už brzy pátrat po plynech, které mohou být spojovány s aktivní činností na Marsu. Tato činnost může být jak geologická, tak i teoreticky biologická. Sonda dorazila k Marsu už 17. října 2016 a v několika dalších měsících jsme o ní moc neslyšeli. Prováděla totiž úpravu oběžné dráhy – takzvaný aerobraking, při kterém využila svých solárních panelů. Ty při průletu horními vrstvami atmosféry kladly okolnímu prostředí odpor a sonda tak s minimální spotřebou paliva zklesala z původně silně protáhlé dráhy (200 × 98 000 km) na kruhovou ve výšce 400 kilometrů. Touto změnou se zkrátila i oběžná doba – zatímco na původní dráze trval jeden oběh dva dny, teď jsou to jen dvě hodiny.

Kosmotýdeník 284 (19.2. – 25.2.)

Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.

Když sonda u Marsu šeptá

V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Budete mít brýle přesné jako čočka vědeckého přístroje pro průzkum Marsu?

Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.

Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

Máme za sebou dalších 168 hodin od vydání předešlého Kosmotýdeníku a nadešel tedy čas na nové shrnutí toho, co formovalo kosmonautiku v uplynulých sedmi dnech. Dnes se podrobněji zaměříme na přítomnost vody na trpasličí planetě Ceres. O její lokalizaci a množství se v San Franciscu rozhovořily hned dva vědecké týmy. Nevynecháme však ani dění ve společnosti SpaceX, nebo plány mise TGO u Marsu. Součástí jsou už tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.