křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Americká mise Mars 2020 v čele s vozítkem Perseverance má na Marsu přistát 18. února ve 21:43 SEČ. Aby mohl rover po přistání v kráteru Jezero komunikovat, bude se spoléhat na družice na oběžné dráze Marsu. Právě přes ně bude odesílat na Zemi fotografie a další data – opačným směrem pak budou proudit příkazy a pokyny od inženýrů. Evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) bude jednou z těchto přenosových družic. Až ji oběžná dráha přivede nad přistávací oblast, začne pro ni komunikační okno s Perseverance. Data budou přes sondu TGO proudit oběma směry mezi Zemí a roverem – využije se k tomu soubor pozemních komunikačních stanic včetně evropské sítě Estrack. Právě data přenesená v prvních hodinách a dnech po přistání Perseverance budou očekávána nejvíce. Pomohou totiž odpovědět na otázky, zda rover přistál bezpečně, nebo zda jeho systémy fungují.
Dnes jsem pro vás vybral přednášku pracovníka České kosmické kanceláře a popularizátora kosmonautiky Michala Václavíka, který má díky své práci vynikající a naprosto originální informace o kosmonautice, ať už jde o pilotované mise či bezpilotní sondy. V přednášce vám představí společný projekt Evropské kosmické agentury a ruského Roskosmosu, který asi všichni znáte pod názvem ExoMars. Jedná se o dvoudílnou misi. Během první mise byla v roce 2016 k Marsu odstartována sonda TGO, jejíž součástí byl i přistávací modul EDM nazvaný též Schiaparelli. V přednášce se dozvíte, jaké jsou úkoly sondy na oběžné dráze a jaký byl osud přistávacího pouzdra. V další části přednášky nám poté Michal Václavík představí přípravy druhé části tohoto společného projektu. Podle plánů z roku 2019 se mělo startovat letos a ruská raketa Proton-M měla vynést k Marsu ruskou přistávací platformu Kozáček a evropský rover Rosalind Franklin. My už dnes však víme, že letos v březnu byla mise odložena na rok 2022. Přes tento nepříjemný fakt vás rozhodně čeká informacemi nabitá přednáška, která pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Tak tohle byl opravdu napěchovaný týden! Kosmonautické události se vršily jedna přes druhou a dočkali jsme se jak startu vozítka Perseverance k Marsu, tak testu Starship, anebo startu rakety Proton-M. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu krom všech zmíněných událostí budeme věnovat zajímavému nálezu sondy TGO, která se nachází na oběžné dráze Marsu a která trochu rozkrývá záhadu s občasnou detekcí metanu v marsovské atmosféře. Dočkáte se i dalších témat a budeme se samozřejmě věnovat i odletu lodě Crew Dragon od ISS. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“
Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Evropsko-ruská sonda TGO nese čtyři vědecké přístroje, které pomáhají vědcům studovat podmínky na Marsu. Jedním z těchto přístrojů je i ACS – soubor spektrometrů pro studium atmosféry Marsu, který doplňuje další přístroj sondy TGO – tříkanálový spektrometr NOMAD. „Přístroj ACS je velkou vědeckou aparaturou o rozměrech 50 × 60 × 47 cm a hmotnosti 33,5 kg. Hlavní část ACS tvoří tři spektrometry NIR, MIR, TIRVIM a společný blok základní řídící elektroniky včetně identické zálohy. Záložní elektroniku měly i spektrometry NIR a MIR, u TIRVIM se tak ale nestalo z důvodu hmotnostních limitů pro ACS,“ říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Právě spektrometr TIRVIM ale před pár dny potkala závada.
Evropská kosmická agentura se Marsu věnuje dlouhodobě – její sonda kolem Marsu krouží již 15 let a už za téměř rok se k Rudé planetě vydá její první vozítko. Ovšem evropské plány týkající se Marsu tím rozhodně nekončí, ba co víc – ESA chce postoupit opět o krůček výš. Tou další úrovní není nic menšího než spoluúčast na mezinárodním programu několika misí, které mají společnými silami dopravit na zemi kousek Marsu. Program Mars Sample Return je považován za královskou disciplínu výzkumu Marsu a vědci se již desítky let těší na možnost prozkoumat v dokonale vybavených pozemských laboratořích materiál z Rudé planety.
Prach nemá rád asi nikdo z nás – zejména když je potřeba jej uklízet. U fanoušků kosmonautiky si navíc tyhle mikroskopické částice vysloužily ještě horší pověst, protože právě kvůli globální prašné bouři, která vloni zasáhla Mars, přestalo fungovat vozítko Opportunity. Jak už to tak ale bývá, nic není jen černé nebo bílé. Nyní se ukazuje, že výzkum prašných bouří na Marsu může pomoci najít odpovědi k mnoha otázkám, které jsou spojeny s rudou planetou. A i když do doby první pilotované výpravy k Marsu ještě nějaký ten rok zbývá, je nezbytné, aby vědci znali všechny procesy spojené s prachovými bouřemi ještě než tam vyrazí první lidé.
Nové důkazy o vlivu nedávné celoplanetární prachové bouře na vodu v atmosféře Marsu a překvapivá absence metanu – to jsou dva ze tří hlavních pilířů objevů, které evropsko-ruská sonda TGO (Trace Gas Orbiter) učinila během prvního roku své vědecké fáze. Dvě studie zveřejněné ve specializovaném časopise Nature byly prezentovány i na tiskové konferenci ve Vídni na zasedání Evropské geofyzikální unie. Třetí studie pak pochází z ruské části projektu a může se pochlubit tím, že jde o dosud nejdetailnější mapu rozložení vodního ledu nebo vodou nasycených podpovrchových minerálů na Marsu v celé historii. V tomto článku se na všechny nové poznatky podíváme podrobněji – opět se ukázalo, že i když je Mars nejprozkoumanější planetou vůbec (hned po Zemi samozřejmě), tak nás stále dokáže něčím překvapit.
V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který shrnuje dění v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech, si uděláme výlet do České republiky, k umění a do CERNu a to vše v rámci jediného hlavního tématu, které se bude věnovat jednomu pokročilému detektoru částic a falšování uměleckých děl. V dalších tématech se zaměříme na založení portugalské kosmické agentury, pokroky v přípravě Starhopperu od společnosti SpaceX, nebo se vypravíme na Mars. Přeji vám hezké čtení a dobrou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
