Štítek ‘test’

Falcon 9 se připravuje na další start

V dnešních brzkých ranních hodinách provedl Falcon 9 svůj již tradiční statický zážeh. Kompletní raketa byla natankována a motory se zapálily zhruba na pět vteřin, aby byla ověřena funkčnost všech systémů. Pokud půjde vše podle plánů, Falcon 9 odstartuje v pátek v 22:43 a pošle nákladní loď Dragon na cestu k ISS. Tato mise je důležitá hned z několika důvodů. Jedná se o návrat Dragonu do služby po havárii mise CRS-7. V trunku Dragonu bychom pak mohli najít nafukovací modul BEAM, který bude připojen k ISS. Krom toho se SpaceX opět pokusí o přistání prvního stupně. Pokus o start budeme samozřejmě vysílat živě s českým komentářem.

Vývoz rakety na kosmodromu Vostočnyj

Rusové už finišují přípravy na novém kosmodromu Vostočnyj. V pondělí byl proveden testovací vývoz rakety Soyuz 2.1a s horním stupněm Volga. Jedná se o takzvaný „suchý“ vývoz, do rakety tedy nebude čerpáno žádné palivo. Po vyvezení a vztyčení rakety byla ve stejný den přisunuta mobilní obslužná věž, která umožňuje technikům přístup k téměř jakékoliv části rakety. V úterý testy pokračovaly, mobilní obslužná věž byla zase odsunuta, aby poskytla prostor pro předstartovní zkoušky. Ve středu pak proběhlo simulované tankování paliva a na dnešek se technici chystají vyzkoušet procedury při přerušeném startu. Zítra bude raketa opět přesunuta do přípravní haly, kde k ní bude postupně připojen náklad (satelity Lomonosov, Aist-2D a Kontakt-Nanosputnik). Pokud proběhnou všechny testy podle plánu, můžeme se na první start z Vostočného těšit už v dubnu.

Ruští kosmonauti simulovali přistání na Marsu

Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.

Testovací figuríny vyzkouší Orion

NASA připravuje novou sérii zkoušek, které budou simulovat přistání Orionu. Zatímco nové vesmírné lodě, vyvíjené soukromými firmami pro dopravu posádky a nákladu na ISS, budou všechny přistávat na pevnině, Orion volí osvědčené přistání v oceánu. Zkoušky proběhnou ve výzkumném středisku Langley ve státě Virginia, kde má NASA přichystaný speciální, šest metrů hluboký bazén. Orion si podobnými testy už jednou prošel, v letech 2011 a 2012. Tenkrát byla ale použita jen hrubá maketa Orionu, nový testovací artikl mnohem více simuluje reálný letový Orion. Při zkouškách budou v jeho útrobách sedět dvě testovací figuríny, které ověří bezpečnost přistání pro budoucí lidskou posádku.

Orion roztahuje křídla

V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.

Starliner před testy přistání na vodu

Starliner (CST-100) u testovacího bazénu Langley Research Center. Zdroj: NASA

9. února 2016 zavítal šéf NASA Charles Bolden do Lengleyova výzkumného střediska ve státě Virginia. U velkého bazénu, sloužícího k testům dopadů a přistání na vodu, už zde stála připravená maketa lodi Starliner a pod ní byly nafouknuté airbagy. Tato kosmická loď firmy Boeing, známá také jako CST-100, zde v podobě plnohodnotné makety prodělá testy přistání na vodu. Starliner samozřejmě nemá v plánu přistávat na vodu, ale mohou nastat situace, kdy to bude nutné. Například v případě nouzové záchrany ze startovní rampy, nebo během prvních fází startu.

Dragon 2 opět zažehl své motory

Společnost SpaceX zveřejnila nové video z motorického testu lodi Dragon 2. Během tohoto krátkého testu, který proběhl již 24. listopadu, byl Dragon 2 zavěšen na jeřábu. (testovací artikl je občas také označován jako DragonFly, jedná se o stejný exemplář, který provedl v květnu minulého roku zkoušku záchranného systému.) Po zapálení motorů se loď několik vteřin vznášela na místě, čímž demonstrovala správnou funkci řídícího systému. Motory SuperDraco, které Dragon 2 používá nemají totiž možnost naklánění, veškeré řízení je tedy zajištěno pouze změnou tahu jednotlivých motorů.

Už zase ten padák …

NASA včera již podruhé vyzkoušela technologii nafukovacího štítu s nadzvukovým padákem LDSD (Low Density Supersonic Decelerator), který by měl v budoucnu umožnit přistávat na Marsu s mnohem těžšími náklady, než je možné dnes. První pokus proběhl téměř přesně před rokem a všechno běželo dobře až do chvíle, kdy se náporem roztrhal padák. Druhý pokus včera probíhal přesně podle stejného scénáře – vynesení balónem do výšky téměř 40 kilometrů, odpojení, zapálení raketového motoru, nafouknutí postranních vzduchových vaků, vystřelení padáku. Bohužel i tentokrát došlo k jeho roztrhání. Řídící týmy přesto neztrácí naději. Analýzou nasbíraných dat a kamerových záznamů ve vysokém rozlišení, které jsou uložené na palubě by chtěli přijít závadě na kloub.

AKTUALIZOVÁNO: Létající talíř opět na scéně

Nebojte se nadpisu článku, náš blog rozhodně neuhýbá do pavědeckých vod. Označení létající talíř si totiž od internetové veřejnosti celkem právem vysloužila technologie LDSD (Low-Density Supersonic Decelerator). Jejím cílem je vyzkoušet novou konstrukci tepelného štítu, který má po stranách nafukovací vaky. Systém se již jednou testoval – vloni v červnu selhala závěrečná fáze pokusu, kdy se zamotala lana padáků. Dnes přichází další možnost – na havajské základně Kauai. V tomto článku máte možnost živě sledovat průběh celého pokusu. Vysílání začne asi okolo osmé hodiny večer našeho času.

Chrliče jisker pro SLS

Nová americká raketa SLS vychází v mnoha ohledech z raketoplánů a proto se na ní budou používat velmi podobné technologie – třeba motory na prvním stupni budou téměř stejné jako ty z raketoplánů. To s sebou nese i potřebu bezpečnostních opatření – spalování kapalného kyslíku a vodíku totiž nelze brát na lehkou váhu. Technici v Marshallově středisku ve městě Huntsville (stát Alabama) proto testují chrliče jisker, které se budou používat při startech rakety SLS. Velmi podobné přístroje známe ještě z éry raketoplánů. Navzdory rozšířené představě neslouží jiskry k zapálení motorů – jde o bezpečnostní prvek, který má před samotným zážehem vypálit případná ložiska nahromaděného vodíku v okolí motorů, který by mohl v případě zážehu explodovat.