ClearSpace
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura a lucemburská společnost ClearSpace 12. ledna oznámily novou spolupráci na misi PRELUDE, která bude zahrnovat servis a aktivní odstraňování trosek na oběžné dráze.
Slyšení konané 13. ledna zdůraznilo důležitost pokračující spolupráce mezi Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) a ozbrojenými složkami USA.
Společnost Firefly Aerospace oznámila, že modernizuje svou raketu Alpha a provede změny, jejichž cílem je zlepšit spolehlivost rakety.
Krátce po říjnovém kosmickém týdnu oznámila investiční společnost JP Morgan investiční plán ve výši 10 miliard dolarů zaměřený na odvětví klíčová pro národní bezpečnost Spojených států. Kromě nanomateriálů, autonomní robotiky a solární energie se oznámení zaměřilo také na financování kosmických lodí a vesmírných startů.
Bill Adkins, dlouholetý profesionální pracovník podvýboru pro obranné rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů, se s účinností od 12. ledna připojuje k Národnímu průzkumnému úřadu jako hlavní zástupce ředitele.
NASA poskytla dlouho očekávanou aktualizaci plánů pro start mise Artemis 2, včetně vyvezení nosné rakety SLS na rampu 17. ledna.
Portugalsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accord. Stala se tak šedesátou zemí, která dohody podepsala.
Americké vesmírné síly 9. ledna oznámily, že společnosti SpaceX udělily kontrakty na devět misí v hodnotě 739 milionů dolarů, a to v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Launch Launch.
Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 9. ledna schválila druhou sadu 7 500 družic Starlink Gen2, čímž rozšířila velikost schválené konstelace družic nové generace společnosti SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnešní nekrolog si dovolím začít trochu netradičně drobnou úvahou. Na rozdíl od mnoha kolegů nemám problém s psaním nekrologů, zvláště když zemře někdo starý, popřípadě člověk, který za svůj, třeba kratší, život prožil opravdu hodně. Ideální pochopitelně je, když se obě věci sejdou. Možná budu znít cynicky, či po někoho neuctivě, ale nesdílím obecný sentiment automatického a povinného truchlení, kdykoli někdo zemře. Moje myšlenky docela dobře vyjádřil jeden diskutující, který reagoval na nedávné úmrtí Jamese Lovella: „Jestliže někdo zemře ve věku 97 let, není to důvod ke smutku, je to důvod k oslavám!“
A něco podobného se povedlo i dnes. Muž, o kterém budeme hovořit totiž zemřel ve věku 92 let a prožil velmi bohatý a naplněný život. Jmenoval se Rainer Weiss. V Česku jej zná jen málokdo, a to je velká škoda, až bych si dovolil říci ostuda. Zvláště proto, že tento významný fyzik měl poměrně silnou vazbu i na Československo, konkrétně Prahu. Kdybychom měli národní cítění podobné jako Maďaři, počítali bychom si Weisse mezi své
V minulém dílu našeho letního seriálu jsme uzavřeli téma objevů kosmických observatoří. Dnes se zaměříme opět na jedno životopisné téma. Podíváme se totiž na pět fyziků, kteří zásadním způsobem ovlivnili kosmonautiku. Abych předešel otázkám a nepříjemným komentářům, podotýkám rovnou, že jsem vybíral spíše méně známá jména, která by si zasloužila více zpropagovat a také osoby, o nichž jsme na našem webu ještě podrobně nemluvili. Takže fyziky jako Albert Einstein, Isaac Newton, James Clerk Maxwell, Richard Feynman či Douglas Osheroff zde nečekejte. Přesto si myslím, že by vás můj výběr mohl zaujmout.
Na našem webu vycházejí převážně dosti vážné články, ani aprílové či silvestrovské speciály nebývají zvykem. Řekl jsem si ovšem, že by možná nebylo špatné toto změnit. Na dnešní den jsem si proto připravil méně vážný text o zajímavých, kuriózních a vtipných příhodách a souvislostech fyzikálního výzkumu převážně ve 20. století. A byť se některým serióznějším tématům také nevyhneme, přece jen bude dnešní text založen mnohem více právě na humorných historkách mnoha předních fyziků, které jasně prokazují, že pření odborníci v oblasti astronomie či fyziky nejsou žádní nudní suchaři, jak si je lidé občas mylně představují.
Ještě ve druhé polovině 19. století se mohlo zdát, že veškerá zásadní fyzika byla objevena a na budoucí generace odborníků čeká již jen upřesňování konstant na pátém desetinném místě. Nic však nemohlo být dále od pravdy. Nebylo totiž daleko období, kdy se začaly naplno projevovat nedostatky klasické fyziky, což vyvrcholilo velkou revolucí v prvních letech 20. století. O novém přístupu ke gravitaci, obecné teorii relativity Alberta Einsteina jsme zde už hovořili. Dnes se podíváme podrobně na druhou novou oblast, kvantovou fyziku. Při pokusu vysvětlit nesmyslné předpovědi klasické fyziky se tak trochu nechtěným ničitelem starých pořádků stal rozvážný německý fyzik a filosof Max Planck. Plný dosah Planckových kvant však dohlédl právě až Albert Einstein, jenž svým vysvětlením fotoelektrického jevu připravil půdu pro zásadní pokrok Nielse Bohra, Erwina Schrödingera, Wernera Heisenberga, Paula Diraca a dalších. Dnes si povíme více o tom, jak zdánlivě drobný nevyřešený problém ve staré fyzice přerostl všechny meze a vedl až k laserům, počítačům a kvantové komunikaci.
Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.
Obecná relativita, moderní teorie gravitace, je tady s námi již 107 let. V Evropě tehdy zrovna zuřila Velká válka a proto nemohlo být o ověřování nového přístupu ke gravitaci ani řeč. Avšak už roku 1919 provedli britští astronomové v Brazílii a na Princově ostrově první slavný test obecné relativity, který posléze mnoho vědců více či méně úspěšně opakovalo. Později experti navrhli i mnoho dalších testů, jež se od 60. let minulého století prováděly ve velkém. Obecná relativita procházela náročnými zkouškami, vždy ale slavně triumfovala. Některé z testů byly prováděny také v kosmickém prostoru vesmírnými observatořemi. Dnes se právě na jeden takový nedávný pokus podíváme podrobněji.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.