sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z hlediska celosvětové kosmonautiky byl rok 2018 nesmírně bohatý. Bez přehánění můžeme říci, že takovou sklizeň událostí, startů a významných historických milníků jsme už nezažili celá desetiletí. Ne jinak tomu bylo i u společnosti SpaceX, která v minulém roce opět plnila své plány na ovládnutí komerčního trhu kosmických nosičů, a která i nadále dokazovala, že je na poli vývoje raketové techniky světovým lídrem. Kromě rekordního počtu startů svých raket firma SpaceX konečně uskutečnila start Falconu Heavy – zdaleka nejsilnější kosmické rakety současnosti, dokončila vývoj pilotované lodi Crew Dragon a významně pokročila v přípravách na její první start, začala vyrábět první testovací prototyp meziplanetární lodi Starship, uvedla do provozu finální verzi rakety Falcon 9, pokročila ve stavbě svého kosmodromu v Texasu, nadále se pokoušela zachraňovat aerodynamické kryty, získala certifikaci NASA pro vynášení nejcennějších vědeckých nákladů, a jako obvykle spolehlivě zásobovala Mezinárodní vesmírnou stanici tunami nákladu a také jej vozila zpět. Bylo toho opravdu hodně. Pojďme se na rok 2018 u SpaceX podívat souhrnným pohledem faktů, dat, čísel a grafů.
První prázdninový měsíc jsou pro vás připravena čtyři velká témata plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Začneme startem mise Telstar 19V na raketě Falcon 9. Start družic Iridium NEXT má na svědomí tentýž nosič. K ISS se vydá zásobovací loď Progress MS-09. Na závěr zaburácejí motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo v jejím nákladovém prostoru.
SpaceX zřejmě jen zkoušela metodu sklápění jedné nohy. V průběhu včerejška byly všechny čtyři nohy demontovány. 30. července 10:55
Objev tekuté vody na Marsu, start Falconu 9, plavba hned dvou prvních stupňů Falconu 9 na dvou plošinách do přístavů, test lodi VSS Unity… na jeden týden opravdu mnoho kosmonautických událostí. A to ještě není vše. Krom zmíněných témat, se v hlavním článku Kosmotýdeníku budeme věnovat také tomu, že teleskop TESS vkročil do první vědecké pozorovací fáze! A data, která brzy dorazí, budou jistě velmi zajímavá. Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí uplynulého týdne v kosmonautice je připraven. Přeji vám při čtení Kosmotýdeníku pěknou neděli a fajn chvíle strávené s kosmonautikou.
Plošina OCISLY dopravila do přístavu první stupeň Falconu 9 z mise Telstar 19V i s robotem Octagrabber. Web elonX.cz událost pokrývá psaným přenosem. 25. července 16:30
Zatímco ještě v pátek se zdálo, že Telstar 19V váží „jen“ 5,4 tuny, ale další hodiny přinesly nové informace, podle kterých je hmotnost této družice 75 kilogramů nad hranicí sedmi tun. To by z Telstaru dělalo nejtěžší kdy vypuštěnou telekomunikační družici vůbec. Tento rekord zatím držel TerreStar 1 s hmotností 6,910 kg vynesený raketou Ariane 5 v roce 2009. Ještě obdivuhodnější je, že se prvnímu stupni podařilo přistát na mořské plošině. Daní za to však bylo dopravení nákladu na nižší dráhu – nejvyšší bod elipsy totiž nedosahoval ke geostacionární dráze a družice to bude muset dohnat sama. Satelit se dostal na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 243 km a nejvyšším 17863 km vysoko při sklonu 27° k rovníku, ale zákazník byl na tuto situaci zcela jistě připraven dopředu. Pojďte se nyní s námi podívat na ty nejpovedenější fotky, kterými se na internetu pochlubili různí fotografové.
Sedm tun těžká těžká družice byla dnes dopravena na dráhu s nejnižším bodem 243 km vysoko a nejvyšším ve výšce 17863 km při sklonu 27° k rovníku. 27. července 13:05
Finální vývojová verze Falconu 9 (označovaná jako Block 5) si svou premiéru odbyla 11. května a od té doby jsme byli svědky startů, které disponovaly „pouze“ jednou použitým prvním stupněm starší vývojové verze, který se ani nezachraňoval. Teď se však karta otáčí a všechny další starty už budou využívat Block 5, takže významně stoupne i počet pokusů o přistání, ke kterému by mělo docházet prakticky při každém startu. Přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu ze startu teprve druhého Falconu 9 Block 5, který má vynést telekomunikační družici Telstar 19 Vantage.
Na včerejšek byl plánován statický zážeh Falconu 9 – na floridskou rampu číslo 40 vyjel transportér TEL s připojenou raketou, které k úplnosti chyběl jen aerodynamický kryt s nákladem a nosič se vztyčil do vertikální pozice. Okno pro zážeh trvalo šest hodin a otevřelo se v 16:00 našeho času. Jenže pořád se nic nedělo, nad Floridou nebylo zrovna nejlepší počasí a tak když minula naše 22. hodina a stále nepřicházely informace o zážehu, smířili jsme se s tím, že se SpaceX o zážeh pokusí až druhý den. Pak však přišla nečekaně potěšující zpráva. SpaceX se (jako v minulosti již několikrát) dohodla s obsluhou kosmodromu na prodloužení okna pro zážeh a k zapálení mělo dojít ve 23 hodin našeho času.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
