Planet Labs
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dlouho dobu jsem přemýšlel, zda zde uvádět kosmonautické přednášky, které se týkají objevů kosmických sond, či zajímavých startů raket v určitém období. Jedná se totiž o přednášky, které jsou aktuální hlavně v čase, kdy byly předneseny, časem sice obsahově nezastarávají, ale zájem o jejich zhlédnutí se výrazně snižuje. Přesto jsem se rozhodl přidávat i je, proto se v budoucnu s těmito přednáškami budete setkávat i zde. Přeci jen, cílem je shromáždit na jednom místě všechny známé a publikované přednášky, které se zabývají kosmonautikou a vše, co s ní souvisí. Dnešní přednáška nám nabídne přehled kosmických sond, které se nachází mimo oběžnou dráhu Země. Půjde tedy o sondy zkoumající sluneční soustavu, v našem přehledu zavítáme k naší centrální hvězdě i planetám Merkur, Venuše, Mars či Jupiter a nezapomene ani na asteroidy, Měsíc či sondy New Horizons, která stále opouští naší sluneční soustavu. Přednášejícím, který nám ty nejzajímavější sondy představí, je Ing. Michal Václavík, zaměstnanec České kosmické kanceláře, který od roku 2007 spolupracuje s ČVUT v Praze a podílí se zde na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmické systémy, Nosiče a družice a Kosmický
První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno družici dala oblast, kterou družice zkoumala, tedy MAGnetosféra a IONosféra. Celkem se do vesmíru postupně dostalo 5
Ranní start evropské nosné rakety Vega 17. listopadu (let VV17) proběhl ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) přesně podle plánu ve 2:52:20 SEČ. Hmotnost vynášeného nákladu byla 1192 kg, z čehož 750 kg připadalo na družici SEOSAT-Ingenio, 175 kg na družici TARANIS a zbytek na družicový adaptér VESPA. První tři stupně nosné rakety Vega se označují P80, Zefiro 23, Zefiro 9 a jsou poháněny motory (P80FW, Z23WF a Z9FW) na tuhé pohonné látky HTPB1912. Tyto motory postupně správně fungovaly po dobu 109,9 sekund, 77,1 sekund, resp. 119,6 sekund. Mezi ukončením činnosti a zážehem dalšího stupně jsou dle typu mise různě dlouhé prodlevy, aby se optimalizovala trajektorie letu.
Nejlehčí evropský nosič nedokázal dopravit družice SEOSat Ingenio a TARANIS na oběžnou dráhu. První zážeh stupně AVUM nebyl optimální, náklad je zničen. 17. listopadu 5:30
Pokud jste již dohnali spánkový deficit způsobený dnešním ponocováním kvůli startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-1, pak je to jen dobře. Noc na úterý totiž bude ještě náročnější. Čekají nás totiž hned dva komentované přenosy. Ten první se bude věnovat pokusu o start malé evropské rakety Vega, která by měla ve 2:52 SEČ vynést dvě družice. Nás extrémně zajímá především francouzská TARANIS k výzkumu nadoblačných blesků a dalších podobných jevů. Na jejím vývoji se totiž podíleli i čeští odborníci. Ale pak si ale neužijeme klidný spánek – kolem 5:00 se totiž má k Mezinárodní kosmické stanici připojit pilotovaná loď Crew Dragon. Obě události Vám přineseme v rámci našich komentovaných přenosů.
V úterý 17.11.2020 ve 2:35 odstartuje z evropského kosmodromou Kourou v Jižní Americe raketa Vega, která vynese dvě družice na heliosynchronní dráhu 670 km se sklonem 98°. První z nich bude španělská mapovací družice SEOSat-Ingenio, která je určená ke sledování zemského povrchu. Z našeho pohledu však bude zajímavější druhý pasažér, kterým bude družice TARANIS francouzské kosmické agentury (CNES). Družice je určená ke sledování jevů, které se vyskytují mezi vršky bouřkových mraků a nabitou částí atmosféry, v ionosféře. Zde se vyskytují jevy, které se nazývají červení skřítci, elfové, modré či obří výtrysky a také haló. Na palubě této družice bude řada přístrojů, z nichž dva na sobě budou mít i českou stopu. Prvním z nich je IME-HF, který je určen na širokopásmová měření elektromagnetických vln o frekvencích několika kHz až 37 MHz. Na tomto přístroji se podíleli odborníci z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Druhým přístrojem, pod kterým jsou jako spoluautoři podepsaní čeští vědci, je IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi. Na něm se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Jedním
Poté, co španělská družice SEOSAT-Ingenio pro snímkování Země ve vysokém rozlišení opustila 24. září výrobní areál firmy Airbus v Madridu, ji čekala cesta na kosmodrom v Kourou, kam bezpečně dorazila. Tady se bude připravovat na svůj start, který je zatím plánován na listopad letošního roku. SEOSAT-Ingenio se vydal na cestu uzavřený ve speciálním transportním kontejneru a na kosmodrom s ním cestovala také francouzská družice Taranis, na které má podíl i Česká republika. Obě družice mají společně startovat na raketě Vega. Technici na letišti se postarali o bezpečné vyložení z letadla a kontejnery byly umsítěny na tahač určený k převozu na samotný kosmodrom.
V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
