Lux Aeterna
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další věci. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát zvolil souhrn jedenácti letého sběru dat z družic Swarm, které studují magnetické pole Země a osvětlují záhady kolem magnetických anomálií. V dalších tématech nás čeká převoz lodi Orion do VAB, nový lunární modul s nosností tři tuny a přípravy na start japonské zásobovací lodi HTV-X. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Díky evropským družicím Swarm se vědcům podařilo učinit nový objev spojený s tím, jak proudí do zemské atmosféry energie z elektricky nabitých částic slunečního větru. Překvapující je, že většina míří k magnetickému severnímu pólu než k jižnímu magnetickému pólu. Slunce dává naší planetě světlo a teplo, což jsou nezbytné předpoklady pro nám známý život, ale také nás bombarduje nebezpečnými nabitými částicemi slunečního větru. Tyto nabité částice mohou poškodit komunikační sítě i družice na oběžné dráze. některé silné bouře mohou způsobit výpadky elektrické energie, což byl třeba případ kanadského Quebecu v roce 1989. Před většinou těchto nežádoucích projevů sluneční aktivity nás chrání zemské magnetické pole.
Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben „přetahovanou“ magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván „World Magnetic Model“, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro zajímavost – pozice Denverského mezinárodního letiště se za 22 let od jeho zprovoznění
Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama.
Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.
Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.
Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
Jako každou neděli i dnes se můžete těšit na pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice a protože změna je život, tak si dnes ukážeme více, jak tři události, už jen proto, že tento týden byl kosmonautickými událostmi nabitý k prasknutí. Doufám tedy, že vám menší změna formátu nebude vadit a dáte přednost informační hodnotě článku. Dnes se tedy můžete těšit na celkem šest témat. Nejdříve se podíváme na úspěšný odlet sondy Mangalyaan k Marsu, poté zmapujeme pokusy o start Falconu 9. Navážeme zprávou o aktivaci tří českých akcelerometrů na družicích SWARM, prozkoumáme problémy, které provázely vozítko Curiosity. Nezapomeneme ani na let zásobovacího Progressu M21-M, který se neobešel bez problémů a dnešní kosmotýdeník uzavřeme pozvánkou na start jednoho ambiciózního čínského projektu.
I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.