sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes vám přinášíme překlad velmi zajímavého článku, který vyšel na webu ArsTechnica. Jedná se o rozhovor jeho autora Erica Bergera s astronautem NASA Barry Wilmorem a Sunitou Williams, kteří společně podnikli první pilotovaný let s lodí Starliner k ISS. Mise, která je vám všem dobře známá a jejíž posádka nakonec musela letět zpět na Zemi Crew Dragonem, byla možná o dost divočejší, než se z oficiálních prohlášení zdálo. Další řádky jsou jen mírně redigovaný překlad.
Vloni v září dorazila k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Crew Dragon, která sem v rámci mise Crew-9 dopravila netradičně jen dvoučlennou posádku ve složení Nick Hague – Alexandr Gorbunov. Zbylá dvě křesla v kosmické lodi zůstala při startu prázdná, ale mělo to svůj důvod. Mise Crew-9 totiž měla za úkol dopravit na Zemi Sunitu Williams a Barryho Wilmora, kteří na ISS dorazili v červnu na palubě kosmické lodi Starliner. Z důvodu problémů pohonného systému NASA vsadila na předběžnou opatrnost a Starliner odletěl bez posádky. Sunita a Barry se tak měli vrátit s misí Crew-9. Ačkoliv to ještě nedávno vypadalo, že k návratu dojde až zítra, NASA v průběhu včerejška oznámila nový harmonogram, takže Crew-9 se vrací na Zemi už dnes. V tomto článku najdete přehrávač originálního přenosu od NASA, kde budete moci sledovat závěrečnou fázi návratu včetně přistání do moře u Floridy, ke kterému má dojít ve 22:57 SEČ.
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme zatím největší aktualizaci ohledně programu lodi Starliner od doby, co přistála bez posádky z první pilotované výpravy. Budeme se věnovat také dvojici astronautů z této mise, která se v tomto týdnu dostala do hledáčku politických prohlášení. Podíváme se na nový motor pro raketu Neutron a navštívíme i halu VAB, kde vzniká druhý exemplář rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dvojice amerických astronautů dnes zahájí první ze dvou výstupů do volného kosmického prostoru, které jsou pro tyto dny naplánovány na Mezinárodní kosmické stanici. Na dvojici čeká celá řada údržbářských úkolů. Vymění třeba soustavu gyroskopů, které poskytují údaje o orientaci stanice v prostoru, nainstalují opravná stínítka do rentgenového teleskopu NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) a vymění reflektorové zařízení používané pro navigační data na jedním z adaptérů IDA (International Docking Adapter). Kromě toho dvojice zkontroluje přístupové prostory a připojovací prvky, které budou použity při budoucí údržbě Alfa magnetického spektrometru.
V minulých dnech jsme si představili nejočekávanější události roku 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice a máme za sebou i shrnutí nepilotované kosmonautiky za rok 2024. Nyní je tedy čas uzavřít tuto sérii z přelomu roku rekapitulací roku 2024 z hlediska pilotované kosmonautiky. Také v tomto oboru se totiž událo mnoho zajímavých věcí, které by rozhodně neměly zapadnout. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.
Milí čtenáři, vánoční čas je tady a s ním i chvíle, kdy můžeme zpomalit, ohlédnout se za uplynulým rokem a poděkovat. Rok 2024 byl plný zajímavých okamžiků, nových objevů i důležitých událostí, které jsme mohli s vámi sdílet. Jménem celé redakce vám děkuji za vaši přízeň, podporu a zájem o svět vědy, vesmíru a technologií. Bez vás by to nemělo smysl – díky, že jste s námi! Doufáme, že i v nadcházejícím roce nám zachováte svou důvěru a že vám budeme nadále přinášet inspiraci, zajímavé informace i odpovědi na otázky, které vás zajímají.
Mice Crew-9 sice nese klasické označení, ovšem od minulých pilotovaných misí k ISS v režii SpaceX se zásadně odlišuje. Pokud jste sledovali situaci kolem pilotované testovací mise lodi Starliner, tak již přesně víte, v čem bude tato mise unikátní (pokud nebudeme počítat testovací let DM-2). Ano, na stanici ISS se tentokrát Crew Dragon nevydá se čtyřčlennou posádkou, ale pouze s velitelem Nickem Haguem a specialistou mise Alexandrem Vladimirovičem Gorbunovem. Zbylá dvě křesla zůstanou při startu volná, ovšem při návratu budou obsazena Barrym Wilmorem a Sunitou Williams, kteří se místo ve Starlineru budou vracet právě v Crew Dragonu. Další poprvé při této misi spočívá v místě startu. Vůbec poprvé se ke startu s pilotovanou kosmickou lodí využije rampa SLC-40, na které byla v minulém roce postavená obslužná věž umožňující nástup posádky.
Srpen byl ve znamení rozhodování o tom, kdy a čím vůbec poletí zpět na Zemi astronauti Sunita Williams a Barry Wilmore. Kromě tohoto rébusu nabídnou Vesmírné výzvy i gravitační dvojprak sondy JUICE, starty nákladních lodí Cygnus NG-21 a Progress MS-28 a také neúspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 po hodně dlouhé době. Dále se můžeme těšit na starty družic WorldView Legion, Transporter-11 a ASBM. Na závěr nás čeká představení třetí generace raketových motorů Raptor. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
NASA 29. srpna oznámila, že společně s Boeingem dokončily kontrolu připravenosti na nadcházející odlet Starlineru bez posádky. Odlet od Mezinárodní vesmírné stanice je naplánován na 6. září v 12:04 našeho času. 30. srpna 7:40
Kosmická loď Starliner dopravila začátkem června na Mezinárodní kosmickou stanici dvoučlennou posádku pilotované testovací mise CFT. Barry Wilmore a Sunita Williams tu měli strávit jen lehce přes týden a pak se měli ve své lodi vrátit na Zemi. Jenže Starliner se během přibližování ke stanici potýkal s technickými problémy manévrovacích motorů na servisním modulu. Kosmická loď si proto prodloužila svůj pobyt u stanice a pozemní týmy tak získaly čas k provádění zkoušek pohonného systému. Získaná data se poté srovnávala s údaji ze zkoušek prováděných na servisním modulu na zemi, který je možné rozebrat. Cílem bylo pochopit, zda pohonný systém lodi nepředstavuje při návratu nebezpečí. Analýza dat nebyla lehká a trvala několik týdnů. Včerejší tisková konference přinesla rozřešení té hlavní otázky – jak se bude Starliner vracet. Dnes už víme, že loď od Boeingu odletí bez posádky a Barry se Sunitou se vrátí na Zemi příští rok v únoru v lodi Crew Dragon.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
