Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmické raketoplány Space Shuttle absolvovaly lety, které bychom mohli označit za rutinní. Pak lety, které se nějakým zvláštním způsobem zapsaly do historie. A nakonec je tu celá řada misí, které se z rozličných důvodů nikdy neuskutečnily. Pojďme si připomenout alespoň některé z nich, protože ucelený obraz programu raketoplánů netvoří jen výpravy, které proběhly, ale také ty, které nakonec nedostaly příležitost.

Poslední čtvrtek v měsíci lednu NASA každoročně pořádá Day of Remembrance, Den vzpomínek. Tedy připomínku posádek kosmických lodí, které neměly to štěstí se vrátit domů. Všechny tři největší americké tragédie v oblasti pilotovaných letů se staly v rozpětí několika dní na přelomu ledna a února. V pátek 27. ledna 1967 uhořela trojice astronautů v lodi Apollo 204 (později překřtěné na Apollo 1). V úterý 28. ledna 1986 byl v 73. sekundě letu nad Floridou zničený raketoplán Challenger se sedmi astronauty na palubě. A nakonec v sobotu 1. února 2003 shořel během přistávacího manévru raketoplán Columbia. Opět se sedmičlennou posádkou.

Zkáza letu Challenger STS-51-L nebyla bohužel jedinou tragédií programu raketoplánů. Když se v únoru 2003 při přistání rozpadl raketoplán Columbia vracející se z mise STS-107, rozběhlo se důkladné vyšetřování. Podobně jako o 17 let dříve, i v tomto případě byl členem vyšetřovací komise fyzik a nositel Nobelovy ceny. Jmenoval se Douglas Osheroff. Na rozdíl od Richarda Feynmana, velmi dobře známého i lidem mimo fyzikální obec, Osheroff byl a stále je většině lidí prakticky absolutně neznámý. A to je škoda, neboť obohatil svůj obor i náš život o velmi zajímavé poznatky. Proto si dnes tohoto význačného muže podrobněji představíme.

Dne 1.2. 2003 se z 22 denní mise vracel z oběžné dráhy raketoplán Columbia v rámci mise STS-107. Na jeho palubě byla sedmičlenná posádka pod velením Richarda Husbanda, členem posádky byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Vlivem poškození stroje při startu však došlo během přistávacího manévru k rozpadu raketoplánu a smrti celé posádky. Tuto událost ve své přednášce detailně již před několika měsíci popsal pan Milan Halousek ve své přednášce. Celou tragickou událost doprovázelo rozsáhlé vyšetřování, které odhalilo celou řadu příčin včetně té hlavní, kterou byly nedostatek interní komunikace a přehlížení zdánlivě drobných odchylek od požadovaných technických a bezpečnostních parametrů mise. Lety raketoplánů byly obnoveny až více než dva roky po této tragické události. O tom, co se dělo poté, nám poví známý popularizátor astronomie, pan Mgr. Antonín Vítek CSc. Dozvíte se, jak probíhala příprava následujících misí STS-114 a STS-121 a řadu dalších podrobností. Přednáška byla přednesena na půdě Hvězdárny a planetária Brno.

Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání. 1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů došlo nad státem Texas k rozpadu raketoplánu a na zem dopadly již jen jeho trosky. Na palubě zahynulo všech sedm astronautů.

„Zamkněte dveře.“
Tato na první pohled banální slova, která krátce po osmé hodině ranní houstonského času třesoucím se hlasem prohlásil letový ředitel LeRoy E. Cain, učinila z poměrně rutinního návratu raketoplánu Columbia do zemské atmosféry po téměř šestnáctidenní misi STS-107 jeden z nejtemnějších dnů kosmonautiky vůbec, den, jehož důsledky jsou dodnes jasně hmatatelné v celé komunitě zabývající se lety do vesmíru. Od zkázy raketoplánu Columbia je tomu dnes přesně patnáct let; patnáct let od chvíle, kdy se Rick Husband, William McCool, David Brown, Kalpana Chawla, Michael Anderson, Laurel Clark a Ilan Ramon vydali vstříc hvězdám a nevrátili se domů.
V následujícím článku bychom vám chtěli zprostředkovat okolnosti, které poslední let Columbie pronásledovaly.

Dnešek je den, kdy snad již skončily všechny bláznivé nákupy, shon a stres a konečně přišel čas, kdy zbývá prostor pro okamžiky klidu, rozjímání a přemýšlení. My na Kosmonautixu jsme se rozhodli, že vám v tento sváteční čas naservírujeme několik příběhů, které mapují velmi silné okamžiky, které přinesla kosmonautika a při jejich čtení vás na chvíli usadíme a dáme vám čas přemýšlet. Připomeneme si ty chvíle, kdy se zvedly k obloze oči většiny lidí na Zemi, a prožívaly chvíle, které měly ovlivnit historii. Těch okamžiků bylo překvapivě mnoho, ale v tomto článku najdete pouze tři. Tři, které autor dlouho vybíral a které chtěl na poslední chvíli přepisovat, protože přišel dvacátý druhý prosinec tohoto roku a společnost SpaceX rozvířila dějiny. Nakonec jsem však přepsání odolal. Budou to jen krátké příběhy, které mají připomenout ty okamžiky a události, které v nás zanechaly hluboké vzpomínky. Krom toho posledního, ten bude trochu delší. Ve výběru pravděpodobně nenajdete ty, které byste čekali. Snažil jsem se připomenout události jednak nedávné a jednak ty, které souvisí s tímto obdobím. Dobré čtení a příjemné
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.