LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Květnové Vesmírné výzvy zahájíme důležitou událostí z pilotované kosmonautiky. Dlouho očekávaná testovací mise Starlineru se konečně uskutečnila. Pro české fanoušky kosmonautiky je určitě zajímavá druhá reportáž ze startu cubesatu Planetum-1. Na palubě je kromě mnoha přístrojů i malá postavička Hurvínka. V další reportáži se podíváme na návrat mise Crew-3. Následuje první pokus o zachycení 1. stupně rakety Electron. Na závěr vás čekají starty Tianzhou 4 a družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V sobotu jsme viděli start Falconu 9 s várkou třiapadesáti družic Starlink, které byly úspěšně vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 306 × 314 kilometrů. Nyní nás čeká v pořadí již pátý start s družicemi Starlink po sobě. Je tedy patrné, že tempo, které SpaceX nasadila při vynášení družic Starlink, je opravdu neuvěřitelné a začíná to vypadat, že by SpaceX opravdu mohla dodržet slíbené tempo šedesáti startů za rok. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň B1052, který sice není rekordman v počtu startů, ale zajímavé je, že sloužil jako boční stupeň Falconu Heavy a letěl na obou jeho ostrých misích (Arabsat 6A a STP-2). Následně prošel přestavbou a aktuálně má za sebou misi CSG-2 a Starlink 4-10. Přistávat se bude na mořské plošině ASOG, která bude čekat 636 kilometrů od místa startu.
Další týden je za námi a opět je pro vás nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme v krátké době již potřetí, na zpracování lunárních vzorků z dob Apolla. Tentokrát se v nich pokusně pěstovaly rostliny a výsledky experimentu jsou velmi zajímavé. V dalších tématech se podíváme na aktuální podobu malého nákladního raketoplánu Dream chaser, anebo na aktuální počet družic konstelace Starlink. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin od posledního startu Falconu 9 s družicemi Starlink a už tu máme další. Dnes by měl totiž ve 22:40:50 našeho času odstartovat (tentokrát z Floridy) v pořadí druhý Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a pod aerodynamickým krytem se bude skrývat 53 družic a z toho každá družice má hmotnost kolem 290 kilogramů. První stupeň Falconu pro tuto misi nese označení B1073 a jde o zbrusu nový stupeň. Bude to vůbec poprvé, kdy na misi s družicemi Starlink poletí nově vyrobený stupeň. Ten bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 626 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamických krytů se postará loď Bob, která bude čekat 633 kilometrů od místa startu.
Je 6. května 2022 a z floridské rampy LC-39A startuje raketa Falcon 9 tradičně s družicemi Starlink. O 8 dní později, tedy 14. května 2022, se má k obloze vydat další část této konstelace. Konkrétně se bude jednat o 53 kusů těchto družic. Kromě data startu se také mění i místo, odkud Falcon 9 vzlétne. Místo floridského kosmodromu se přesuneme na opačný konec USA, konkrétně na Vandenbergovu kosmickou základnu, odkud si budeme moct start vychutnat tentokrát. Není to však novinka, neboť rakety Falcon 9 z tohoto kosmodromu startují zcela běžně. Nákladem bude již zmiňovaný Starlink, který se stane součástí konstelace, která bude později poskytovat internetové připojení po celé planetě. Z názvu mise (Starlink 4-13) můžeme zjistit, že tato várka zamíří do takzvané „Group 4“, která obíhá Zemi ve výšce 540 kilometrů. Raketa doručí svůj náklad na dráhu ve výšce 306 × 315 km se sklonem vůči rovníku 53,2°.
Jak už bývá v poslední době zvykem, tak na floridském kosmodromu je rušno. Vývoz rakety SLS na rampu, starty Falconu 9 s pilotovanými Crew Dragony a nespočet dalších aktivit. Jeden z dlouhodobých zvyků je i vynášení dalších a dalších várek družic Starlink a i tentokrát je to hlavní téma tohoto článku. Na floridské startovní rampě LC-39A je již v pozoru raketa Falcon 9, která vynese další část této konstelace. Bude se jednat o misi Starlink 4-17 a už název mise nám klasicky prozradí, že se bude jednat o 17. várku družic pro takzvanou 4. skupinu. Tato skupina o oddělení od horního stupně obíhá Zemi ve výšce 304 – 317 km a vůči rovníku má sklon 53,2°.
Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Budování družicové sítě Starlink, která má zajistit celosvětový spolehlivý a rychlý přístup k internetu, pokračuje dál. Na rampě číslo 40 na floridské základně Cape Canaveral Space Force Station již stojí Falcon 9 s dalšími 53 družicemi této komunikační sítě. Start Falconu na misi Starlink 4-14 by měl přijít 21. dubna v 17:14 SELČ. Největší pozornost na tomto startu přitahuje první stupeň s výrobním označením B1060. Ten totiž poletí už na svou dvanáctou misi, což bude vyrovnání aktuálního rekordu. Zatímco první stupeň zkusí přistát na mořské plošině Just Read the Instructions, obě poloviny aerodynamického krytu dosednou na padáku do vody, odkud je vyloví loď Bob.
V úvodu březnových Vesmírných výzev se budeme zabývat dopady ruského vpádu na Ukrajinu na kosmonautiku. Poté se podíváme na vývoz rakety SLS na rampu. Záběry z dvou výstupů do volného kosmu z paluby ISS nás čekají v další reportáži. Následují start Sojuzu MS-21 a přistání Sojuzu MS-19. Vesmírné výzvy uzavřou starty tří misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V minulém dílu věnovaném rekapitulaci úspěchů i neúspěchů firmy SpaceX, jsme se zaměřili na rakety Falcon 1, všechny verze rakety Falcon 9, Falcon Heavy, a také nehody, které se firmě SpaceX nevyhnuly. V dnešním díle se podíváme na vývoj kosmické lodě Dragon, Dragon 2 a Crew Dragon. Dále bude řeč o pilotovaných misích, družicové konstelaci Starlink a na úplný konec se podíváme na vývoj systému Superheavy Starship, který by nás mohl jednou dopravit na Mars. Pokud jste nečetli první díl, určitě si ho přečtěte, protože tento druhý díl na něj navazuje. Teď už se ale pojďme podívat na kosmickou loď Dragon.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.