sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

GITAI

Společnost GITAI, která minulý rok vypustila svou prvni demo družicio velikosti 16U, rozšiřuje své portfolio nabízených družic o 50 kilogramové a 200 kilogramové družicové platformy.

Nayuta Space

Společnost Nayuta Space získala několik desítek milionů juanů z finančního předkola společnosti Quanxin Investment. Nayuta Space je nejnovější čínská společnost, která si klade za cíl vývoj vícestupňové rakety s plnou znovupoužitelností.

Site3D

Společnosti Array Labs, Raytheon a Umbra oznámily 27. ledna, že společně nabídnou nový produkt nazvaný Site3D, který kombinuje technologii radaru se syntetickou aperturou (SAR) se specializovanými mapovacími algoritmy k vytvoření detailních 3D modelů zemského povrchu.

Americká astronomická společnost

Během 245. zasedání Americké astronomické společnosti zveřejnila organizace prohlášení vyzývající k zákazu rušivé vesmírné reklamy, která by mohla způsobit rušení pro pozemní astronomii. Zákaz vesmírné reklamy platí v USA, ale astronomové se obávají zahraničních společností. Se

Carole Mundell

Ředitelka vědeckých programů ESA, Carole Mundell, oznámila snahu o mírné navýšení rozpočtu pro vědecké programy agentury. Svou žádost hodlá přednést na nejbližší schůzce vedení agentury.

NS-29

Společnost Blue Origin oznámila 24. ledna, že naplánovala nový let rakety New Shepard na termín ne dříve, než 28 ledna. Mise NS-29 poletí bez posádky. Při letu bude simulována měsíční gravitace, která by měla působit na náklad okolo dvou minut.

NASA

NASA 23. ledna oznámila, že vybrala devět společností pro smlouvy v celkové hodnotě 24 milionů dolarů na studium logistiky potřebné pro pozdější lidské mise na Měsíci.

Boeing

V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: spirit

Tomáš Petrásek – Všechno na Mars (13.1. 2021)

Přednáškový cyklus Pátečníků nabízí už řadu let popularizační přednášky pro širokou veřejnost a jako hosty si zve přední odborníky ze všech možných oboru lidské činnosti. Ve svých aktivitách nepolevil ani v době, kdy se ve světe rozšířila pandemie COVIDU-19. Dá se naopak říci, že v té době Pátečníci své akce výrazně rozšířili. Dříve totiž řada přednášek vedena hlavně pro návštěvníky v sále s tím, že záznamy z vystoupení byly následně s různě dlouhým zpožděním zveřejňovány i pro širokou veřejnost. V současnosti se situace obrátila, přednášející často přednáší z tepla svého domova a sledovat je může prakticky každý, kdo si pustí pátečnický stream na svém PC, tabletu či mobilu. Ať jste tedy příznivci historie, techniky či přírodních věd, jedná se o cyklus, který byste rozhodně neměli minout. Jednou z přednášek, která v této kritické době vznikla, bylo i vystoupení pana RNDr. Tomáše Petráska, PhD., který je pracovníkem Fyziologického ústavy AV ČR. Tématem, o kterém se rozhodl pohovořit, je Mars a možný život na něm. Ke zkoumání Marsu jsme dlouhá desetiletí používali nejsilnější dalekohledy a vědcům v těchto aktivitách samozřejmě pomáhají

Tomáš Přibyl – Zpráva o stavu kosmonautiky (7.2.2006)

Než přikročíme k dnešní přednášce, tak bych se jen rád zmínil, že nám pořád a pořád ubývají doposud nevydané přednášky. V současnosti jich zbývá přibližně deset. Říkám přibližně, protože přeci jen se mi čas od času podaří najít neznámou přednášku, takže zbývající počet stále nemusí být konečný. Tolik tedy úvodem a nyní můžeme již přikročit k dnešnímu tématu. Přednáška je poměrně stará a pronesena byla na půdě Hvězdárny a planetária Brno. Píše se počátek roku 2006 a na pódium přednáškového sálu vstupuje mladý popularizátor kosmonautiky a budoucí redaktor serveru kosmonautix pan Ing. Tomáš Přibyl. Přednáška se bude skládat z několika částí, v té první si povyprávíme o dění v kosmonautice v roce předchozím. Nezapomeneme přitom i na několik selhání, ať už nosných raket či družic. Poté už přejdeme k představě o tom, co nás čeká v roce 2006. Pak už si představíme americky program Constellation, v jehož rámci měly vzniknout dvě nové nosné rakety, Ares I a Ares V. Poté už přejdeme k sondám a robotům, které zkoumají naši sluneční soustavu. Zde bych rád připomněl dva neúnavné průzkumníky Marsu, kterými byly rovery Spirit

Astronomický klub Pelhřimov – Roboti ve vesmíru (27.11.2020)

Poslední přednáška tohoto týdne bude pokračovat v tématu průzkumu Měsíce, ale i dalších planet. Autory této přednášky je Astronomický klub Pelhřimov, samotné přednášející se mi nepodařilo zjistit. Nejprve se při přednášce podíváme na Měsíc, protože se jedná o jediné mimozemské těleso ve vesmíru, po jehož povrchu kráčeli lidé. Poté už přejdeme k robotickému průzkumu Měsíce, které bylo zahájeno již koncem padesátých let. První zásah povrchu, první snímky odvrácené strany či první měkké přistání si připsali na vrub Sověti. Ale i Američané zde se svým programem Ranger či Surveyor rozhodně nezaostali. Jiné planety pro nás zkoumaly pak již jen robotické sondy. V případě Venuše to byly sondy Veněra a celý sovětský průzkum Venuše byl zakončen veleúspěšnými sondami Vega. Pro tyto sondy však byla Venuše jen zastávkou k jejich hlavnímu cíli, kterým byla Halleyovas kometa. Zde má svůj zářez však i ESA, která k této kometě poslala sondu Giotto. O průzkum Marsu se rovněž snažili obě největší kosmické velmoci, ale dá se říct, že pouze Američané zaznamenali výrazné úspěchy. Jejich stacionární sondy či

Zdeněk Pokorný – Zpráva o stavu planet (21. 11. 2006)

Začal březen a pomalinku nám tím končí zima. A my zahájíme další přednáškový týden návratem do minulosti. Píše se rok 2006 a na pódium Hvězdárny a planetária Brno vstupuje tamní ředitel, Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc. Téma jeho přednášky bylo prosté, seznámit návštěvníky hvězdárny se stavem planetárního průzkumu pomocí kosmických sond. A sond, které se tou dobou toulaly slunečný soustavou bylo překvapivě hodně. V našem výčtu bude nutno překvapivě vynechat sondu MESSENGER, ta teprve putovala pomocí gravitačního kulečníku kolem Země a Venuše, aby se stala první oběžnou sondou Merkuru. Živo však bylo na oběžné dráze Venuše, v roce 2005 se totiž na svou vesmírnou pouť vydala sonda Venus Express evropské ESA a zahájila tam svou osmiletou službu, při které se primárně věnovala mapování atmosféry planety. Nejživější provoz již v té době panoval na oběžné dráze Marsu, svou činnost zde pomalu již končila sonda Mars Global Surveyor, která ale kolem planety nekroužila sama. Společnost jí dělaly sondy Mars Oddysey a Mars Express (ESA) a po povrchu se proháněly oba rovery MER – Spirit

Opportunity a její stín, sol 180, 26. 7. 2004, kráter Endurance

Mise Mars Exploration Rover skončila, Opportunity se neozvala

Po více než 14 letech aktivní činnosti na povrchu Marsu končí jeden z nejpůsobivějších příběhů průzkumu Sluneční soustavy. NASA vyslala 12. února poslední dávku příkazů směrem k Marsu v naději, že na ně rover Opportunity nějak zareaguje. Protože se tak nestalo, byla mise oficiálně ukončena. K tomuto smutnému, ale i slavnostnímu okamžiku, byla v 11 hodin kalifornského času uspořádána tisková konference v prostorách JPL. Byl to pěkný způsob, jak vzdát hold inženýrům, vědcům i manažerům této mimořádně úspěšné mise. Dovolte nám se naposledy ohlédnout za tím, co pro nás, jako redaktory, stejně jako fanoušky výzkumu Marsu, pojem Spirit a Opportunity znamenal.

TOP5: Průzkumníci Marsu

Zatímco naší předkové považovali planetu Venuši za sestru naší Země, jak se rozvíjelo naše poznání, začaly se představy měnit. Pekelná teploty a tlaky na Venuši nás přesvědčily, že pokud bychom chtěli hledat planetu, která je nám nejpodobnější, musíme se podívat na druhou stranu, tedy směrem od Slunce. Díky mnoha kosmickým sondám už víme, že Mars měl dříve hustou atmosféru, tekoucí vodu s řekami a jezery, tedy podmínky, které připomínají Zemi a umožňovaly by vznik života. Dobrému průzkumu i této planety pomohlo i to, že se startovní okno k Marsu otevírá jednou za 26 měsíců. Pojďme si dnes společně představit sondy, které se do průzkumu zapsaly nejvýrazněji.

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

Maratónsky beh po Marse (šiesta časť)

O tom, že Spirit už nie je žiadny mladík sa laboratórium JPL mohlo presvedčiť už niekoľkokrát. Naposledy sa tak stalo počas 1872. Solu, keď sa jednoducho neprebudil. A potom zaspal všetkých päť komunikačných okien. V riadiacom stredisku sa náhla zdvihol vietor. Čo sa stalo? Je to iba menšia chyba v časovači alebo sa rover nenávratne poškodil? Odpoveď poslala retranslačná sonda Mars Odyssey až po dvadsiatich – siedmych hodinách. Odvysielal obvyklé telemetrické údaje a jeho palubný počítač sa potom sám od seba resetoval. To sa už písal Sol číslo 1874. Druhý reset bol zaznamenaný o deň neskôr. Rovnako boli zistené problémy s flash pamäťou. Dáta nezbierané počas Solov 1874-1875 sa jednoducho vymazali. Takéto anomálie sa počas fungovania vozítka už raz vyskytli. Počas 17. Solu bolo zaznamenané rovnaké správanie. Anomáliu sa vtedy podarilo do dvoch týždňov vyriešiť. Pre riadiaci tým to teda nebolo nič nové. Problémy boli zapríčinené zahltením pamäte flash. Nejšlo pritom o objem údajov uložených na pevnom disku, ale problém robil hlavne vysoký počet súborov. Už pri

Maratónsky beh po marse (piata časť)

Maratónsky beh po Marse (piata časť)

Prekoná starý robot ďalších dvanásť kilometrov? Túto otázku si 28. augusta 2008 kládol celý realizačný tým vozítka Opportunity. Je možné aby sonda ktorá už dvanásť krát prekonala maximálny dojazd zopakovala tento úžasný výsledok? Navigátori, technici, vedci a všetci kompetentní ľudia už dávno brali prvotné odhady fungovania roveru za bezvýznamnú štatistiku. Ak by pred piatimi rokmi niekto zahlásil že Opportunity tu s nami bude aj o pol desaťročia, považovali by ho za blázna. Teraz sa už nikto neodvážil odhadovať, ako dlho bude ešte Opportunity fungovať. Bude to rok alebo týždeň? Všetci boli vďační za každý nový deň, kedy vozítko ešte pracovalo a odosielalo údaje späť.

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Maratónsky beh po Marse (štvrtá časť)

Na konci tretieho dielu tohto miniseriálu stála pred Opportunity ťažká úloha. Dostať sa von z kráteru Victoria. Pomaly sa blížila zima a solárne panely dodávali vozítku menej a menej elektrickej energie. Nikto nechcel trčať pol roka na mieste a preto riadiace stredisko vydalo príkaz na čo najrýchlejšie opustenie Victorie. To so sebou však nieslo čo najrýchlejšie ukončenie výskumu okolitých skalísk. Opportunity teda mala spraviť zopár snímkov útesu Cape Verde, potom sa presunúť ku skalisku Nevada a ešte pred začiatkom zimy sa vyškriabať von.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.