Mnichovský startup Project-S zaměřený na situační přehled o kosmickém prostoru vystoupil z utajení s tím, co označuje za „financování v řádu několika milionů eur“. Společnost v současnosti připravuje první demonstraci svého aktivního radaru na oběžné dráze. Mluvčí společnosti uvedl pro European Spaceflight, že jeho vypuštění je naplánováno na příští měsíc na palubě rakety Falcon v rámci sdílené mise SpaceX Transporter.
Fanouškům našich živě a česky komentovaných přenosů je tento týden přáno opravdu měrou vrchovatou. Dnes Vás pozveme ke sledování rovnou dvou přenosů, které se uskuteční v průběhu zítřka. Nejprve nás, ještě v noci, čeká start Falconu 9 na misi USSF-259, která na oběžnou dráhu dopraví další utajený náklad. Také v tomto případě se často spekuluje o nové porci družic založených na platformě Starshield, nebo rovnou o další porci Starshieldů. Odpoledne nás pak bude čekat start rakety Sojuz-2.1b, která z kosmodromu Bajkonur vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-35 se zásobami pro Mezinárodní kosmickou stanici. Tento start měl původně proběhnout už před týdnem, ale byl odložen kvůli dodatečným kontrolám. Ke sledování obou přenosů Vás samozřejmě srdečně zveme.
Falcon 9 má dnes večer z rampy SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station vynést tři družice systému O3b mPOWER s pořadovými čísly 11, 12 a 13. Tento zhruba pětitunový náklad pro komunikační společnost SES má namířeno na střední oběžnou dráhu Země, ale počasí zatím úplně nespolupracuje. Devět hodin před startem dávali meteorologové dobrým podmínkám v době startu pravděpodobnost 50 %. Startovní okno má však zhruba hodinu a půl, takže možná bude stačit jen drobný posun do času, kdy budou podmínky nejlepší.
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně podívá na hledání jména pro jednoho dinosaura. V dalších rubrikách vás čeká příprava dalšího startu rakety Gravity-1, přípravy 14. a 15. letu Super Heavy Starship či porovnání stavu rampy LC-36, která prochází opravou po explozi nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vedoucí pracovník společnosti SpaceX potvrdil, že příští let rakety Starship ponese její první náklady určené k umístění na oběžnou dráhu. Tím se otevře cesta k vývoji systémů pro přímé připojení zařízení k družicové síti (direct-to-device) a datových center na oběžné dráze.
Zítřejší večer by nám svým startem měl zpestřit Falcon 9, který v rámci utajené mise USSF-153 pravděpodobně vynese na oběžnou dráhu další várku družic Starshield. Jde o speciálně navržené družice založenou na platformě Starlink upravenou podle potřeb a požadavků Vesmírných sil Spojených států. Umožňují tak například sledování cílů, optický a rádiový průzkum a včasné varování před raketovými útoky. První stupeň B1081 se v rámci USSF-153 vydá na svou sedmadvacátou misi a o přistání se pokusí na mořské plošině Of Course I Still Love You.
Druhá hyperspektrální družice Tanager společnosti Planet a 18 družic SuperDove dorazily na základnu Vandenberg Space Force Base. Jejich start je plánován nejdříve na říjen, a to v rámci společné mise SpaceX Transporter-18.
24. července 2026 odstartoval ze základny Starbase v jižním Texasu třináctý testovací let Starship označená jako Ship 40, který měla za sebou několik důležitých úkolů – během letu například vypustila dvacet družic Starlink nové generace a následně se vydala na návratovou trajektorii, tak jak bylo v plánu. Kosmická loď měla řízeně přistát do vln Indického oceánu. Přibližně 65 minut po startu provedla Starship závěrečný zážeh motorů a velmi nízkou rychlostí dosedla na hladinu západně od Austrálie, poblíž Vánočního ostrova (Christmas Island). A právě tady začal příběh, který původně nikdo neplánoval.
Ačkoli v těchto hodinách vrcholí přípravy na start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman, je ideální čas se ohlédnout za tím, co nám tento týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se budeme věnovat financím, které ESA rozdělila mezi tři evropské firmy, které staví své vlastní kosmické nosiče. Kdo z nich dosáhne oběžné dráhy jako první? V dalších tématech se podíváme na výstup z Mezinárodní kosmické stanice, testy mise Draco, lovení Starship i zážeh Super Heavy. Přeji vám hezkou neděli a dobré čtení.
Bez přehánění můžeme říct, že stojíme na prahu nové éry kosmické astronomie. Někomu mohou tato slova připadat přehnaná, když máme známé a velmi kvalitní teleskopy, jako je Hubbleův, Webbův či Euclid. Jejich kvality nechci ani v nejmenším snižovat, přesto je pravdou, že teleskop Nancy Grace Roman bude hrát úplně jinou ligu. S pomocí dvou palubních vědeckých přístrojů dokáže pozorovat exoplanety, ale také snímkovat mimořádně detailně rozsáhlé plochy oblohy. Jeho citlivé infračervené oči pořídí stejně detailní fotky, jaké produkuje Hubbleův teleksop, jen na jedno „cvaknutí“ pokryje stokrát větší plochu. jeho kamera WFI bude produkovat snímky s rozlišením lehce přes 300 megapixelů, ze kterých bude možné vyčíst […]
