SDA
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Společnost Parsons Corporation zavádí novou pozemní druzicovou anténu s cílem využít trh, který vznikl po nedávném zrušení plánovaného nákupu antény Vesmírnými silami.
Společnost Amazon slíbila zdvojnásobit roční tempo vypouštění svých širokopásmových družic na nízkou oběžnou dráhu Země na více než 20 misí.
Americké vesmírné síly rozmisťují na svých hlavních startovacích místech pro rakety specializované týmy pro kybernetickou bezpečnost během startů.
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na začátek nového roku si pro nás firmy SpaceX a ExoLaunch připravily nový druh sdílených misí. Ty ponesou jméno Twilight a jejich specifikum bude speciální druh heliosynchronní oběžné dráhy, konkrétně takzvaná Dawn/Dusk. Díky kombinaci sklonu a výšky má tato dráha vlastnost, že družice na ní umístěné přelétají nad předem vybraným místem Země ve stejný sluneční čas. Co se týče nákladu, nejzajímavějším kouskem je pravděpodobně Pandora – malý teleskop provozovaný agenturou NASA. Průměr hlavního zrcadla je pouhých 45 centimetrů a zaměří se na studium atmosfér exoplanet, přičemž jeden z jeho úkolů také bude odhalovat exoplanety, které budou dostatečně zajímavé pro podrobnější zkoumání pomocí Webbova teleskopu. Mimo Pandoru bude na oběžnou dráhu vyneseno dalších 39 družic, především CubeSatů a 3U CubeSatů.
V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.
Starý rok se přehoupl do nového a i v roce 2026 se můžete těšit na každotýdenní souhrny dění v kosmonautice. Přelom roku byl z pohledu kosmonautiky klidnější, ale i přesto se pár zajímavých věcí stalo. V hlavním tématu se Kosmotýdeník bude věnovat plánovanému masivnímu přesunu tisíců družic Starlink na jinou oběžnou dráhu. Budeme se věnovat také prvnímu letošnímu startu, zvýšení dráhy ISS pomocí lodi Dragon či oznámení o vývozu rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost SpaceX plánuje snížit oběžné dráhy některých svých družic Starlink. Tento krok má podle společnosti zlepšit bezpečnost ve vesmíru po dvou nedávných incidentech.
Odklady startů jsou neoddělitelnou součástí kosmonautiky. Člověk se nad nimi už pomalu ani nepozastaví, ale přesto někdy přinesou zajímavé důsledky. Start Falconu 9 s evropskou snímkovací družicí CSG-3 totiž měl být posledním orbitálním startem firmy SpaceX v roce 2025. Jenže firma se rozhodla start odložit kvůli dodatečným kontrolám pozemního vybavení. A protože šlo o několikadenní odklad, sklouznul nám tento start už do roku 2026, který bude otevírat nejen pro SpaceX, ale mělo by se jednat také o první orbitální start roku 2026 na celém světě. Pokud si jej nechcete nechat ujít, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. Závěrečný přehled: Čas a datum startu: 3. ledna ve 3:08 SEČ Startovní okno: okamžité Místo startu: SLC-4E, Vandenbergova letecká základna, Kalifornie Raketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1081, který poletí po jednadvacáté) Primární náklad: Družice CSG-3 Hmotnost nákladu: 2 205 kg Doručovací oběžná dráha: Sun-synchronní oběžná dráha s výškou 619 kilometrů a sklonem 97,86° vůči rovníku První stupeň: První stupeň se pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše LZ-4 Zdroje informací: https://www.spacex.com/
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Po určité době bychom tu chtěli nabídnout naším čtenářům nikoliv záznam, ale upozornění na přednášku budoucí. Přednese ji šéfredaktor serveru kosmonautix, Dušan Majer a jak už to tak bývá na přelomu roku, bude to přednáška bilanční, jejíž hlavní téma bude ohlédnutí za uplynulým rokem. Zmíněna bude přelomová mise Fram2 firmy SpaceX, při které se poprvé lidské bytosti zavítaly na polární oběžnou dráhu. Řeč přijde i na vynesení teleskopu SPHEREx, který máá studovat stovky milionů galaxií a jejím cílem je pomoci astronomům pochopit, jak se náš vesmír vyvíjel a jak běžné jsou v planetárních systémech základní složky života (voda či organické látky). Podíváme se rovněž na potíže SpaceX, které provázely testy rakety Starship 2. generace. Zabrousíme i na téma rozpočtů americké NASA a evropské ESA. V závěrečné části přednašky Dušan zmíní i novinky v průzkumu našeho Měsíce. Přednáška bude pocházet z přednáškového cyklu Pátečníků a uskuteční se na půdě Přírodovědecké fakulta Univerzity Karlovy, v Benátské ulici 2 v Praze. Vy mimopražští máte navíc i příležitost ji shlédnout online, stačí si zapnout kanál pátečníků na serveru youtube v 17:00
V pozdních nočních hodinách nás čeká start Falconu 9 s radarovou družici k pozorování Země, která je součástí malé konstelace COSMO-SkyMed druhé generace. Ta čítá pouze čtyři družice financované italským ministerstvem výzkumu a obrany, přičemž jsou určeny k civilnímu i vojenskému využití. Data z této konstelace jsou poté využita na analýzu seismické aktivity, monitorování ekologických katastrof, zemědělského mapování a zajištění obrany a bezpečnosti země. Start se uskuteční z Vandenbergovy základny v Kalifornii a Falcon poté zamíří na dráhu se sklonem 97,86° vůči rovníku.
Profil projektu Starlink na sociální síti X včera oznámil, že 17. prosince došlo k anomálii na družici Starlink s kódovým označením 35956, která byla vypuštěna 23. listopadu letošního roku. Událost vedla ze ztrátě komunikace s družicí, která se nacházela ve výšce 418 kilometrů. Anomálie dále způsobila únik pohonného média (xenonu) ze zásobníku, což vedlo k rychlému snížení velké poloosy dráhy o zhruba 4 kilometry. Zaznamenáno bylo také malé (blíže neupřesněné) množství sledovatelných objektů s nízkou vzájemnou rychlostí. Dozvěděli jsme se, že SpaceX nastalou situaci řeší s americkými Kosmickými silami i s NASA, aby bylo zajištěno sledování objektů. Samotná družice je z většiny nedotčená, rotuje a plně zanikne v zemské atmosféře v řádu týdnů. Aktuální trajektorie zavede družici pod úroveň Mezinárodní kosmické stanice, takže nepředstavuje riziko pro orbitální laboratoř ani pro její posádku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.