U.S. Space Command
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Společnost Satellogic a australská firma HEO, která se specializuje na pořizování snímků objektů mimo Zemi, zveřejnily 13. října snímky družice Merlin.01 společnosti Satellogic pro pozorování Země, pořízené na oběžné dráze.
Společnost Amazon Leo předvedla americké armádě svou službu družicového internetu. Jde o další krok v úsilí společnosti proniknout na trh vojenských komunikací, zatímco buduje konkurenční síť vůči systému Starlink společnosti SpaceX.
Americké vesmírné síly aktivovaly novou organizační složku, která bude podporovat Velitelství speciálních operací USA. Tím formálně potvrdily svou roli při zajišťování specializovaných vesmírných kapacit pro vojenské operace závislé na družicové komunikaci, navigaci a zpravodajských informacích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ve věku 86 let zemřel americký astronaut Karol „Bo“ Bobko. Bobko byl vybrán do oddílu astronautů v rámci programu MOL. Následně přešel do programu Skylab. Stal se veteránem tří misí s raketoplánem. 19. srpna 13:00
Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.
Kosmická loď Crew Dragon Resilience se při aktuální misi Inspiration4 pohybuje ve výšce 586,4 kilometru. To je o zhruba 166 kilometrů výše, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS. Ale pokud bychom si mysleli, že je to rekordní výška pilotovaného kosmického letu, pak bychom se velice mýlili. Absolutní rekord ve vzdálenosti od Země drží posádky lunárních misí Apollo, ale i když zůstaneme na oběžné dráze Země, stále tu jsou více než půl století nepřekonané rekordy.
Pět vyrobených manipulátorů SRMS bylo v nákladovém prostoru při 91 ze 135 misí amerického raketoplánu. K ovládání manipulátoru byli zapotřebí dva astronauti – jeden řídil vlastní manipulátor pomocí dvou joysticků a druhý se staral o kamery, osvětlení a také zámky pro uchycení nákladu. V případě výrazných problémů s ovládáním mohla posádka celé rameno odhodit, aby bylo možné zavřít nákladové dveře raketoplánu.
Existuje dlouhá řada lidských aktivit, které s sebou nesou tu menší, tu větší míru rizika. Pilotované kosmické lety bezesporu patří do kategorie velmi riskantních podniků. Už jen myšlenka na to, nechat se připoutat do křesla na vršku obřího stroje s mnoha stovkami tun vysoce hořlavých látek, které by teoreticky měly postupně řízeným vznícením zvednout ono křeslo (a samozřejmě i kabinu či loď, ve které se křeslo nachází) do výšky několika stovek kilometrů a urychlit jej na neuvěřitelných 8 km/s, se vymyká všemu, co člověk kdy za svou historii podnikl. Riziko je zde opravdu enormní a vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o první pilotovaný let nebo třístý třicátý první. Ovšem i v rámci těchto nebezpečných podniků by se daly najít mise, které svou podstatou šly na hranici, nebo dokonce za hranici, rizika, kterou lze z hlediska selského rozumu považovat za přípustnou. Autor se pokusil vybrat ty nejodvážnější, ovšem stejně jako u předchozích článků Top 5 v minulých letech i nyní upozorňuje, že se jedná o čistě subjektivní výběr a řazení. Nuže, vzhůru do rizika!
Americké raketoplány disponovaly více než 15 metrů dlouhým manipulátorem SRMS, který jim umožňoval plnit široké spektrum úkolů – od manipulace s přivezeným nákladem až po zachytávání různých družic. Manipulátor Canadarm svou konstrukcí připomíná lidskou horní končetinu – měl rameno, paži, loket, předloktí, zápěstí i něco jako dlaň s prsty. Dnes se podíváme, jak technici tyto jednotlivé části navrhli a zkonstruovali.
Americké raketoplány byly vybaveny přes 15 metrů dlouhým manipulátorem Canadarm (Kanadská ruka), který se označuje zkratkou SRMS (Shuttle Remote Manipulator System). Pomocí tohoto manipulátoru mohla posádka raketoplánu vyjmout náklad z nákladového prostoru, nebo jej do něj naopak uložit. Manipulátor Canadarm se stal v průběhu let víceúčelovým pomocníkem s širokým využitím. Jeho vývoj však nebyl jednoduchý.
Mezi nejzajímavější kapitoly kosmonautiky jistě patří kosmické lodě, které mají křídla a v pozemské atmosféře se proto chovají podobně jako běžná letadla. Ve skutečnosti se ale ukazuje, že křídla jsou kosmickým strojům spíše na obtíž. Přesto jsou konstruktéři odhodlaní jít tímto směrem i nadále, protože jsou tu i jisté výhody, které klasické kosmické lodě nenabízejí. Nespornou předností okřídlených kosmických lodí je poměrně snadná znovupoužitelnost nebo i větší variabilita. V historii kosmonautiky jich vznikla celá řada a na ty nejzajímavější se zaměříme v tomto dílu našeho letního seriálu Top 5.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.