WSF-M2
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Agentura Roskosmos 3. listopadu oznámila složení posádky kosmické lodi Sojuz MS-18. Ta má odstartovat nejdříve v dubnu roku 2021 a budou ji tvořit tři Rusové. Půjde o významnou událost, protože v uplynulých letech byly posádky lodí Sojuz vždy národnostně namíchané. Většinou se střídala situace, kdy letěl jeden Rus (velitel lodi) a společnost mu dělali dva obyvatelé západního segmentu (Američané, Kanaďané, Evropané, Japonci) se situací, kdy letěli dva Rusové a s nimi jeden Američan. I zde se však začíná projevovat trend změn.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.
Pokud se vše podaří, zažijeme 14. října dopoledne něco, co Mezinárodní kosmická stanice nepamatuje. V 7:45 má z bajkonurské vzletové rampy 31/6 odstartovat raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17. V jejích anatomických křeslech budou ležet dva Rusové (Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov) a jedna Američanka (Kathleen Rubins). Loď by měla zhruba devět minut po startu dosáhnout oběžné dráhy a tím začne unikátní operace – Sojuz v krátkém čase provede všechny potřebné korekční manévry a k Mezinárodní kosmické stanici dorazí už kolem 10:52. Obě události pro vás budeme komentovat živě a česky – v tomto článku najdete oba přenosy.
Na středeční dopoledne se chystá start rakety Sojuz 2-1a, která by měla v 7:45 vynést pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-17. Přípravy jsou již v plném proudu, nosič opustil montážní halu a nyní již stojí na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur. V tomto článku Vám přinášíme zhruba pětiminutové video, které kromě samotného vývozu zachycuje i některé činnosti, které moc často nemáme možnost vidět. Za všechny můžeme jmenovat třeba inspekci fotovoltaických panelů lodi Sojuz nebo připojování postranních urychlovacích stupňů nosné rakety.
Na začátku července přinesly britské noviny The Telegraph informaci, že britská vláda a indické konsorcium Bharti Global Limited uspělo v posílání nabídek na získání firmy OneWeb. Dohoda by měla být stvrzena v posledním čtvrtletí tohoto roku. Výrobní areál na Floridě ale již začal ožívat a probíhá zde příprava nové várky družic, které by měly být do Ruska odeslány zhruba v září letošního roku a hned následující měsíc by mohl přijít start. Jak informuje portál RussianSpaceWeb.com, se nyní uvažuje o tom, že by raketa Sojuz-2 určená pro vynesení čtvrté várky družic OneWeb (třetí ostré) měla startovat z kosmodromu Vostočnyj a nikoliv z Bajkonuru.
Kosmonautika, to nejsou jen rakety, kosmodromy nebo družice, ale i na první pohled celkem nevýznamné věci, bez kterých by to ale nešlo a proto si zaslouží také naší pozornost. Do této kategorie můžeme zařadit i nejrůznější vozidla, která čas od času vídáme ve spojení s tímto oborem. Pokusil jsem se dát dohromady pětici nejzajímavějších, ale v textu jich nakonec najdete mnohem víc. Tak snad mi tento prohřešek opět odpustíte stejně, jako v minulosti. Popravdě řečeno je totiž vozidel ve službách kosmonautiky mnohem, mnohem víc a i tentokrát bylo těžké vybrat pouze několik zástupců, i tak je to nakonec pořádná dávka textu a jak je zvykem začínáme tradičně číslem pět.
Velkým fenoménem poslední doby se stalo slovo znovupoužitelnost. Tomuto zajisté chvályhodnému trendu se nevyhneme ani v kosmonautice. Zejména díky dravé štice jménem SpaceX, která do dříve zatuchlého kosmonautického rybníčku vnesla novou dynamiku a ukazuje ostatním, že dosavadní pohled na ekonomiku provozu na nízké orbitě může díky recyklaci použité techniky doznat významných změn. Na druhou stranu je nutno přiznat, že idea o znovupoužití kosmických lodí nebo raket není nijak nová. Prvním strojem, který dosáhl opakovaně Kármánovy linie, což je obecně uznávaná hranice vesmíru ve výšce 100 km, byl fenomenální raketoplán X-15. Výrobek firmy North American Aviation byl k letům extrémními rychlostmi a do extrémních výšek koncipován. Kus s výrobním číslem 3 vynesl svého pilota Joe Walkera v červenci 1963 do výšky 106 km, aby o měsíc později opět v rukou Joe Walkera vystoupal ještě o téměř dva kilometry výše. Asi nejznámějším strojem, který měl znovupoužitelnost takříkajíc ve své DNA, byl americký raketoplán. Pět vyrobených orbiterů si mezi sebe rozdělilo celkem 135 misí, stejně tak byly opakovaně použity urychlovací motory SRB. Na
NASA oznámila, že její astronautka Kate Rubins vyrazí na podzim vstříc ISS v kosmické lodi Sojuz MS-17. Čeká na ni půlroční pobyt na stanici, během kterého bude součástí 63. a 64. dlouhodobé expedice. V Sojuzu zaujme místa vedle ruských kolegů Sergeje Ryžikova a Sergeje Kuď-Sverčkova a jejich společný start je zatím plánován na 14. října letošního roku z kazašského kosmodromu Bajkonur. Kromě stovky nejrůznějších experimentů bude americká astronautka obsluhovat třeba Cold Atom Lab pro studium využití laserem chlazených atomů pro budoucí kvantové senzory, nebo bude provádět kardiovaskulární experimenty navazující na výzkum, který dokončila při své minulé misi.
Orbitální stanice Mir měla původně fungovat jako výkladní skříň sovětského systému. Po rozpadu Sovětského svazu se však kosmonautika přesunula do pozadí zájmu a finanční tok se zúžil na malý pramínek, který jen tak tak dokázal komplex držet při životě. Korporace Energija, coby provozovatel stanice, se snažila finance na provoz získat nejrůznějšími způsoby. Asi nejvíce k udržení Miru přispěly internacionální programy. Během nich na komplexu pobývali občané nejrůznějších zemí, přičemž Energija si za jejich lety účtovala skrze Ruskou kosmickou agenturu příslušně velké částky. Mir byl také využíván jako skvělé prostředí pro natáčení reklam všeho druhu – od nápojů až po automobily. V neposlední řadě byly na palubě stanice umístěny komerční aparatury zahraničních firem. Asi největší finanční injekci Mir zažil s nástupem programu Shuttle-Mir, během něhož ke stanici přilétaly americké raketoplány a komplex se postupně stal domovem pro sedm amerických astronautů. S ukončením tohoto programu se však naplno projevil problém s chronickým nedostatkem peněz, obrovskou zadlužeností a nezájmem vyšších míst o kosmonautiku obecně, a tím spíše o unikátní stroj, kterým se bývalí pohlaváři
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
