JAXA
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Japonská kosmická agentura JAXA si vybrala společnost Rocket Lab k vypuštění sady technologických demonstračních družic na raketách Electron.
Společnosti Momentus a Solstar Space 13. října oznámily tříletou dohodu o rozšíření komunikačních, dopravních a infrastrukturních služeb pro vládní a komerční mise na nízké oběžné dráze Země.
Tory Bruno, prezident a generální ředitel společnosti United Launch Alliance, bude čestným předsedou Světového týdne vesmíru 2026, jak dnes oznámila Asociace Světového týdne vesmíru.
Laboratoř JPL tento týden propustí 550 zaměstnanců, což je další kolo propouštění v tomto vesmírném vědeckém centru.
Čína v pondělí provedla start rakety Dlouhý pochod-2D a úspěšně vyslala na oběžnou dráhu testovací družici dálkového průzkumu Shiyan-31.
Španělská společnost Sateliot oznámila, že poprvé dosáhla úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu věcí (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.
Investor Space Capital uvedl, že globální investice do klíčové vesmírné infrastruktury vzrostly za poslední tři měsíce na maximum, a to za posledních pět čtvrtletí ve výši 4,4 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly sázejí na to, že družice určené k detekci lesních požárů mohou také zaplnit kritické mezery ve vojenských schopnostech monitorování počasí. Společnost Muon Space získala kontrakt v hodnotě 44,6 milionu dolarů na demonstrace technologie monitorování životního prostředí na oběžné dráze s podporou vojenských aplikací.
Americké vesmírné síly zřídily fond provozního kapitálu s předpokládanou hodnotou přesahující 1 miliardu dolarů, který má usnadnit vojenským agenturám přístup ke komerčním vesmírným službám.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, od roku 2015 na našem webu dodržujeme tradici, že během letních prázdnin vydáváme každý pátek nový díl ze seriálu TOP5. Jedná se o články přehledové, které přináší shrnutí pěti věcí, které spojuje nosné téma. V některých je jejich pořadí jasně dané, v jiných zase záleží na preferencích autora, který rozhoduje nejen o zmíněném pořadí, ale i o tom, které věci ve výpisu zařadí – to platí zvláště v situacích, kdy je téma široké a autor má možnost vybírat z více než pěti možností. Tento formát proto vybízí ke spolupráci redakce a čtenářů. V minulých letech se stalo dobrým zvykem, že čtenáři v diskusi pod článkem téma dále rozvíjeli, nabízeli svá pořadí, případně diskutovali o tom, které další možnosti mohly být do výpisu zařazeny, pokud by nebyl formát limitován počtem pěti. Jelikož máme dnes první červencový den, je čas po deseti měsících oprášit tento seriál.
Už vloni, když k ISS vyrazila loď Sojuz MS-19 s herečkou a režisérem, šlo o čistě ruskou výpravu. Tehdejší Sojuz ale na stanici ISS strávil jen pár dní. Sojuz MS-21 je ale jiný – jeho posádku tvoří opět trojice Rusů, ale jejich pobyt na ISS bude trvat zhruba půl roku – čeká na ně nefalšovaná dlouhodobá expedice. Lodi velí Oleg Artěmjev, který vyráží na třetí kosmickou misi. Spolu s ním vyráží na ISS nováčci Denis Matvějev a Sergej Korsakov. A aby toho nebylo málo, tak nás hned v den startu čeká i připojení k ISS – premiéru si v tomto případě odbude vloni připojený uzlový modul Pričal. Jak start, tak i připojení Vám nabídneme v rámci komentovaných přenosů.
Jedním z nejdůležitějších systémů a dost možná tím vůbec nejdůležitějším na palubě pilotovaných kosmických lodí a stanic je elektrický systém. Elektřina v palubní rozvodné síti je jako životodárná krev v lidském organismu – bez ní je sebedůležitější a sebeúžasnější orgán našeho těla odsouzen ke kolapsu. Stejně tak u orbitální stanice jsou bez elektřiny k ničemu systémy zabezpečení životních podmínek, orientační a ovládací systémy, komunikace se Zemí, o dalších systémech a subsystémech nemluvě. Jestliže z nějakého důvodu zkolabuje dodávka elektrické energie, nastává skutečná krize, kterou musí kosmonauti vyřešit co možná nejdříve, jinak bude v ohrožení nejen jejich mise, ale dost možná také jejich životy. Výpadek elektrického systému patří spolu s požárem na palubě k jedné z nejobávanějších situací, jaké mohou během letu nastat. A pokud k němu dojde navíc v „dobře načasovaný“ okamžik, může mít i přes přechodnou povahu dalekosáhlé následky, jak se mohla přesvědčit posádka komplexu Saljut 5/Sojuz-21 v úterý 17. srpna 1976…
Byť je profesní život kosmonauta navenek plný zajímavé práce a nevšedních zážitků, svého skutečného naplnění dojde jen tehdy, když se dotyčný na špici rakety vydá za hranice atmosféry. K tomuto okamžiku každý profesionální kosmonaut směřuje po dlouhé roky základního výcviku a posléze nevděčné a neviditelné, přesto však důležité a často úmorné práce ve stínu těch, jejichž velký okamžik již nastal. O to horší musí být zjištění, že když má konečně nadejít váš čas, kdesi v hierarchii vysoko nad vámi kdosi od stolu rozhodne o tom, že si na svou cestu do vesmíru ještě nějaký čas počkáte. Taková rána není lehce stravitelná pro veterána, natož pro nováčka. Přesto se v rámci programu Almaz podobný případ udál. Posádky tehdy spoléhaly na to, že jestliže odvedou dobrou práci coby dubléři, příští let bude patřit jim. Koneckonců dublující posádka byla na srovnatelné úrovni vycvičenosti jako hlavní posádka, znala stanici do posledního šroubku a navíc figurovala i během letu hlavní posádky v roli podpůrného týmu, který pomáhal řešit nastalé problémy a zádrhely. V době, kdy se životnost stanic počítala
Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.
Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
Krátkodobý pobyt tří lidí na Mezinárodní kosmické stanici se chýlí ke konci. V neděli večer našeho času se ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští účastníci kosmického letu Jusaku Maezawa a Jozo Hirano (na náhledovém obrázku přední trojice) rozloučí se členy dlouhodobé expedice a nastoupí do své lodi Sojuz MS-20. Uzavření průlezů mezi lodí a staničním modulem Poisk je plánováno na 20:30 SEČ. Následovat bude série kontrol, zda jsou všechny systémy připojeny na odpojení. Zítra našeho času v 0:49 bude vydán pokyn k oddělení a o minutu a půl později se loď odpojí od orbitálního komplexu. „Skončí tak 20. návštěvnická expedice ISS,“ uvádí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Pobyt trojice na ISS by tak měl trvat celkem trvat 11 dní, 10 hodin a 10 minut.
Kosmickou loď Sojuz MS-20 čeká velmi neobvyklá mise. Na rozdíl od ostatních Sojuzů totiž nestráví u Mezinárodní kosmické stanice tradiční půlrok, ale jen pár dní. Důvodem je složení posádky – ta se nestane součástí dlouhodobé expedice na ISS. Půjde pouze o krátkou návštěvu. V posádce Sojuzu MS-20 najdeme jen jediného profesionálního kosmonauta – tím je Rus Alexander Misurkin. Spolu s ním letí i dva kosmičtí turisté z Japonska – Jusaku Maezawa a Jozo Hirano. Start nosné rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na středu v 8:38 SEČ. Připojení k ISS by pak mělo následovat v ten samý den kolem 14:40. Obě události Vám přineseme ve formě komentovaných přenosů.
Dnes krátce po půlnoci to vypadalo na kosmodromu CSG nadějně. Raketa Sojuz ST-B byla v dobrém stavu a to samé platilo i pro dvě evropské navigační družice Galileo. Ovšem čáru přes rozpočet udělalo počasí. Deset minut před startem totiž meteorologové vyhodnotili zvýšené riziko blesků a oblačnosti, což spolu se silným větrem vedlo k zastavení odpočítávání. V případě tohoto startu, který nemá k dispozici dlouhé startovní okno, to znamenalo jediné – dnes se nepoletí a start se musel odložit o necelých 24 hodin na 5. prosince v 1:19 SEČ. Nyní vás tedy opět zveme ke sledování našeho přímého přenosu, který se odehraje v noci na neděli.
Do 26. startu nosné rakety Sojuz z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně zbývají už pouze hodiny. 3. prosince v 1:26 našeho času by se měla tato raketa odpoutat od vzletové rampy. Po dosažení oběžné dráhy se horní stupeň Fregat postará o navedení nákladu na vyšší dráhu. Jelikož jsou na palubě dvě družice, které se mají stát součástí evropského navigačního systému Galileo, míří na střední oběžnou dráhu Země, která se nachází ve výšce zhruba 20 000 kilometrů. Zároveň bychom Vás chtěli pozvat ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.