Sojuz-U

  • Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

    Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

    V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

  • Vesmírné výzvy – únor 2017

    Vesmírné výzvy – únor 2017

    Už možná ani nemá cenu do úvodu psát, kdo tento měsíc nejvíc rozvířil donedávna stojaté vlny kosmonautiky. Opět byl největší rozruch okolo SpaceX. V tomto měsíci dokonce dvakrát, jednou úspěšný start z legendární rampy a podruhé oznámení mise, která tu více jak 40 let nebyla. Nezapomeneme se podívat na čilý dopravní ruch kolem ISS a zkoušky motoru pro superraketu. Do únorových událostí z kosmonautiky promluvila ničivou silou i příroda.

  • Příčina ztráty Progressu zůstane neznámá

    Příčina ztráty Progressu zůstane neznámá

    O příčinách nehody se v posledních týdnech živě spekulovalo. Podle některých zdrojů se předčasně vypnuly motory, jiné zdroje zase hovořily o předčasném oddělení lodi od pracujícího raketového stupně, další zase zmiňovaly nadměrné vibrace. Čekalo se na výsledek vyšetřovací komise. Ani ta však do problému nepřinesla potřebné rozřešení. Výsledky byly představeny včera, tedy ve středu 11. ledna a podle nich byla nehoda rakety Sojuz-U spojená se ztrátou zásobovací lodi Progress MS-04 způsobena s největší pravděpodobností závadou na motoru třetího stupně rakety Sojuz. Tato závada prý měla za následek roztržení kyslíkové nádrže třetího stupně. Přesnou příčinu se ale objevit nepodařilo, což způsobuje těžkou hlavu i plánovačům pilotovaných misí.

  • Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

    Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

    Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

  • 6. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – prvá časť

    6. Kozmická Strojovňa – Rakety 70. rokov – prvá časť

    Každý druhý týždeň vám v seriáli Kozmická Strojovňa prinášam informácie o raketách z určitého obdobia. Dnes sú na rade rakety z rokov sedemdesiatych. Vtedy sa ich však vyvynulo či vylepšilo toľko, že by sa do jedného dielu nezmestili. Preto som sa ho rozhodol rozdeliť na dve časti. Dnes sa pozrieme na japonské, čínske, ruské a indické rakety, ktoré vznikli v tomto období a nabudúce sa budeme venovať tým americkým a európskym. V sedemdesiatych rokoch dvadsiateho storočia sa udial nefalšovaný raketový boom. Každá vyspelejšia krajina chcela mať vlastný raketový nosič schopný vyniesť na obežnú dráhu družicu. Najúspešnejšie bolo spočiatku Japonsko so svojou zaujímavou a nekonvenčnou raketou Lambda. Bola to prakticky iba pokusná raketka, ktorá sa dodnes môže pýšiť titulom najľahšieho nosiča. Celý stroj totiž neváži viac než desať ton. Takú nízku hmotnosť získala vďaka zjednodušenému systému navigácie, ktorá sa nachádzala iba na poslednom, štvrtom stupni. Všetky motory spaľovali tuhé pohonné látky (TPL).

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗