Konec vyšetřování anomálie Raptorů
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Stroj, který létá vesmírem již desetiletí, pravděpodobně jen tak nepřistane naposled. Již se sice mluví o lodi PPTS (známé také pod prozaičtějším ale již nepoužívaným jménem Rus), ale ta vyžaduje několik bezchybně dokončených projektů a všichni víme, jak na tom Rusko je. Existují plány, jak Sojuz vrátit tam, kde před téměř padesáti lety neuspěl a také plány na další verze staničního taxíku. Pojďme se společně podívat o co jde.

Ačkoliv se tento seriál věnuje lodi Sojuz, nesmíme opomenout ani vesmírný náklaďák. Nemám tím na mysli vysloužilou evropskou loď ATV, které se tak přezdívá (ačkoliv v případě ATV by byl vhodnější termín obří tanker), ale první stroj schopný doplnit zásoby stanice. Samozřejmě se nejedná o nic menšího, než nákladní loď Progress, která umožnila delší setrvání na oběžné dráze. Vzhledem k tomu, že se jedná o upravenou kopii lodi Sojuz, určitě si zaslouží v tomto seriálu místo.

Je to již několik desítek let od doby, kdy Sojuz dostal počítač. Analogové “monstrum” bylo nejlepším, co tehdejší doba poskytla. My jsme ale v roce 2010, kdy vzlétá Sojuz TMA-01M jako první s digitálním počítačem. V dnešní době by se to mohlo zdát jako samozřejmost, že všechno řídí počítače, ale v kosmonautice se používají pouze ověřené technologie, které musí odolávat všem nezmarům vesmíru. Proto až nyní vzlétl první digitální Sojuz.

Sovětský svaz se připravoval na další velký krok v oblasti orbitálních stanic. Jednomodulové Saljuty již nezvládaly experimenty a začala vznikat opravdová vesmírná laboratoř – Mir. Na stanici, která se jako první skládala z více modulů, měla probíhat opravdová věda. Jenže Sojuz musí sloužit ne jen jako vesmírný taxík, ale hlavně jako vždy připravený záchranný člun a 180 dní je na opravdové vědecké experimenty málo. Speciálně pro Mir proto vznikl nový modifikovaný Sojuz.

Již když se Koroljov snažil prosadit první pilotovanou loď Vostok, zdůrazňoval hlavně vojenské využití. Na špehování jiných zemí a jednou v budoucnu i ničení satelitů politici slyšeli a pilotovaný let povolili. Proto se po odstartování programu Sojuz s touto lodí počítalo také v maskáčově zelené. Ne jen na papíře proto vzniklo několik verzí, které rozhodně neměly sloužit vědě.

Sovětský svaz si užíval létání na své stanice Saljut, když najednou loď Sojuz 7K-T přestala stačit. Došlo k velké spoustě změn, modernizacím a hlavně navýšení kapacity. Posílat na orbitu kosmonauty po dvou zkrátka nebylo výhodné. Tím vznikla nová loď, která svými modernizacemi vybočovala z řady Měsíčních lodí 7K. Dostala vlastní jméno – Sojuz-T.

V šedesátých letech sbíral Sovětský svaz vesmírná prvenství jako na běžícím páse. První satelit, první člověk ve vesmíru, první sondy na Měsíci… Připravoval se na další – první člověk na Měsíci. Po prvním, naprosto fatálním bezpilotním testu, následoval další. Selhala spousta systémů, ale s trochou štěstí by to případný kosmonaut přežil. Poslední, bezchybný test dal zelenou pilotovanému letu. Když přišel čas odstartovat, Sovětský svaz získal další prvenství. Jiné než měl v plánu a jiné než chtěl, ovšem jednou to přijít muselo.

Cesta na Měsíc si vyžádala novou techniku, Vostok by toho nebyl schopný ani náhodou. Ještě dřív, než první člověk otevřel brány vesmíru se objevuje vesmírná loď Sever, která se připojí na Koroljovův vlak, několik samostatně vypouštěných modulů. Tento komplex měl několik názvů jako třeba L1 komplex, nebo Sojuz. A zde se právě poprvé objevuje jméno Sojuz (rusky Svaz), které (krom politického kontextu) poukazuje na větší počet modulů celého komplexu a zároveň se zde začíná psát historie…

Vítám Vás, u nového seriálu, který se bude věnovat kosmické lodi Sojuz. Tento stroj určený původně k cestám na Měsíc, už létá vesmírem téměř 50 let. Za to dobu bylo vymyšleno nespočet variant a modifikací, které opustily (nebo také ne) zemskou atmosféru. Pojďme se společně podívat, na historii tohoto impozantního stroje, který stál u úspěchů, ale i porážek sovětského a ruského kosmického programu, na poslední dílo génia Sergeje Koroljova.

Zajímá Vás historie? Máte rádi techniku? Chtěli byste se dozvědět detaily o stroji, který se stal legendou? Pak Vás jistě potěší zpráva o tom, že už v úterý najdete na našem portálu první díl nového seriálu. Jeho název je stručný, jednoduchý a přitom všeříkající – Sojuz. Autor Radim Fedič Vás v několika dílech seznámí s historií lodi, která měla původně dopravit sovětské kosmonauty k Měsíci. Jednotlivé kapitoly se budou věnovat postupným vylepšením, které Sojuz potkaly a nezapomeneme ani na plány do budoucna.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.