sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Dror-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: sojuz-28
Oldřich Pelčák

Oldřich Pelčák (1943-2023)

Asi málokdo si dokáže představit, čím prochází člověk, jenž došel až těsně pod vrchol možného, aby byl vzápětí otočen a zdálky musel sledovat, jak na onen vrchol vystupuje někdo jiný. Nemluvě o tom, že kdykoli se o něm posléze hovoří, vždy je zmiňováno ono slovo, které dopadá jako kladivo – „náhradník“. Přesto lze i po takovémto zážitku žít nikoli s kypící hořkostí v mysli, nýbrž s nadhledem a pokorou k realitě. A prožít život tak, aby se za ním bylo možné ohlédnout a říci si, že byl dobrý a plodný. Vyžaduje to však sílu charakteru a moudrost. Ne každý by se s takovýmto osudem vyrovnával s grácií, přesto takoví lidé existují. Jeden z nich odešel minulý týden a kosmonautická komunita tak přišla o svéráznou postavu, která nebrala sebe ani ostatní zbytečně vážně a nikdy neměla daleko k úsměvu a žertu. 7. října 2023 se vydal na poslední let Oldřich Pelčák, člověk, v jehož biografii figuruje ono slovo „náhradník“, přesto by bylo velkou chybou a křivdou na jeho život nazírat jen s touto nálepkou…

Průčelí Planeta

Cesty za kosmonautikou: Planetum a Letecké muzeum Kbely

Prázdninová sezóna je v plném proudu a přes občasné výkyvy počasí je momentálně zřejmě nejoblíbenější destinací rozhraní pevné země a nejbližší vodní plochy. Přesto se u nás vyskytují místa, která si zaslouží naši pozornost a návštěvu i za cenu toho, že jeden den oželíme zvýrazňování pigmentace pokožky prostřednictvím UV paprsků naší nejbližší hvězdy. V rámci našeho nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou jsme navštívili dvě potenciálně zajímavá místa v našem hlavním městě, která by mohla potěšit fanoušky kosmonautiky. Přestože jsou obě dvě místa notoricky známá, možná se v nich najde něco, co stojí za shlédnutí. Naplnila tato místa naše očekávání? Nabízejí něco, co fanoušek kosmonautiky prostě musí vidět? Na tyto otázky se v tomto článku pokusíme odpovědět.

Vladimír Remek, Milan Halousek – Kosmonaut Vladimír Remek v Táboře (13.02.2019)

Poslední zářijový týden bych v našem přehledu kosmonautických přednášek věnoval kosmonautům. Svou pozornost dnes zaměříme na prvního kosmonauta, který nebyl občanem SSSR či USA. Ing. Vladimír Remek se narodil v roce 1948 v Českých Budějovicích, jeho otec byl Slovák a matka Češka. Díky povolání svého otce, který byl vojenský pilot, se malý Vladimír v průběhu let přestěhoval nejprve do Brna a následně do Čáslavi, kde v roce 1966 složil maturitu. Poté se rozhodl stát vojenským letcem, takže nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, které úspěšně absolvoval v roce 1970. O dva roky později nastoupil na Vojenskou leteckou akademii v Moskvě, kterou absolvoval o čtyři roky později. Po skončení studií měl stát zástupcem velitele pluku, ale místo toho byl zahájen výběr kandidátů pro kosmický let. Do nejužšího výběru se dostali čtyři, Ladislav Klíma, Michal Vondroušek, Oldřich Pelčák a sám Vladimír. Jak všichni víme, do vesmíru se Vladimír vypravil 2. března roku 1978 jako první československý či evropský kosmonaut spolu se svým velitelem Vladimírem Gubarevem na palubě lodi Sojuz-28. Po skončení kosmického letu létal nadále

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

TOP 5: Česká a československá kosmická stopa

Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.

Vesmírné osudy 64. díl – Vladimír Remek

Vesmírné osudy teď na chvíli opustí „velkou“ kosmonautiku a podívají se k nám. První československý a v současnosti nazývaný i jako první evropský kosmonaut, Vladimír Remek je zvláštní osobnost. Je stejně těžko uchopitelný jako doba a podmínky, které ho dostaly na oběžnou dráhu. Polemizovat nad významem toho, co vykonal – lépe snad toho, co mu bylo umožněno vykonat, by bylo velice složité. Pravděpodobně stále ještě nemáme dostatečný odstup od této události. Pravdou však zůstává, že Československo bylo v té době na svém kosmickém vrcholu a Vladimír Remek byl tím nejviditelnějším vrcholem, který tehdejší československou vědu ozářil. Nesmíme však zapomínat, že mnoho možná i významnějších kosmických aktivit tehdejšího státu se odehrávalo na pozadí a dělaly se skutečně velkolepé věci. Pojďme se však podívat na osud Vladimíra Remka hlavně z té vědecké stránky. Společně projdeme hlavně některé zajímavé experimenty, které prováděl na stanici Saljut.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.