U.S. Space Force
Americké vesmírné síly se chystají otestovat, zda dokážou navyšovat počet svých příslušníků téměř stejně rychle, jako roste jejich rozpočet.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly se chystají otestovat, zda dokážou navyšovat počet svých příslušníků téměř stejně rychle, jako roste jejich rozpočet.
Zástupci několika evropských národních kosmických agentur vyjádřili podporu plánům Evropské kosmické agentury (ESA) na rozvoj vlastních kapacit pro pilotované lety do vesmíru a na realizaci dalších nových projektů.
Společnost Reveal Technology 12. října oznámila uvedení vylepšené platformy pro geoprostorové zpravodajství, která kombinuje družicové a dronové snímky do 3D modelů terénu. To umožňuje vojákům americké armády analyzovat terén a plánovat mise i v situacích, kdy je vojenská komunikace narušena nebo přerušena.
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr spolu se svým proměnlivým magnetickým polem vytváří celou řadu fascinujících jevů, jejichž studium vědcům pomáhá porozumět dění na naší hvězdě i v jejím okolí. V roce 2022 Evropská kosmická agentura oznámila, že sonda Solar Orbiter zaznamenala záhyb v magnetickém poli slunečního větru, označovaný anglicky jako switchback neboli magnetická klička. Ačkoliv byly tyto jevy v blízkosti Slunce pozorovány mnohokrát, vědci stále diskutují o tom, jak vznikají.
První mise vyhrazená pro studium atmosféry Marsu a její evoluce, tedy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA, skončila po více než 11 letech na oběžné dráze Marsu. Vydržela tedy zhruba o dekádu déle, než byla její primární, jednoroční mise. Sonda o sobě dala naposledy vědět 6. prosince 2025, ale během přeletu za Marsem u ní došlo k nečekané ztrátě signálu. NASA se v dalších měsících snažila o obnovení jejího provozu, ale neuspěla. Včera v osm hodin večer našeho času proto uspořádala tiskovou konferenci, která měla zrekapitulovat a připomenout úspěchy mise MAVEN.
Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Všechny čtyři americké družice z mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) úspěšně 7. srpna domanévrovaly na své finální vědecké oběžné dráhy. K jejich startu došlo už 11. března a od té doby se čtyři družice o velikosti příručního kufříku rozmísťovaly po oběžné dráze nad hranicí dne a noci, odkud mají nerušený výhled na Slunce a jeho okolí. To umožňuje vědcům z této mise studovat, jak vnější atmosféra Slunce, koróna, přechází do neustálého proudu materiálu, který cestuje Sluneční soustavou a které se říká sluneční vítr.
Vědci analyzující data z přístroje CODEX (Coronal Diagnostic Experiment) umístěného na ISS úspěšně vyhodnotili jeho první snímky, ze kterých mohli vyčíst rychlost a teplotu materiálu, který proudí ze Slunce. Tyto snímky byly zveřejněny na čtvrteční tiskové konferenci v rámci setkání Americké astronomické společnosti v aljašském Anchorage a krásně ilustrují, že vnější atmosféra Slunce (koróna) není homogenní, stálý proud materiálu, ale oblast s tryskajícími poryvy horkého plazmatu. Tyto snímky pomohou vědcům zlepšit jejich chápání toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a naše technologie v kosmickém prostoru.
Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.
Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.