U.S. Space Force
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly hledají potenciální uživatele nového odpalovacího místa SLC-9 na vesmírné základně Vandenberg, vyhrazeného pro menší rakety.
Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.
Společnost LeoLabs 10. června oznámila, že v indicko-pacifické oblasti nasadila mobilní radar pro sledování vesmíru, který se používá k monitorování čínských družic a dalších kosmických zařízení.
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První mise vyhrazená pro studium atmosféry Marsu a její evoluce, tedy MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA, skončila po více než 11 letech na oběžné dráze Marsu. Vydržela tedy zhruba o dekádu déle, než byla její primární, jednoroční mise. Sonda o sobě dala naposledy vědět 6. prosince 2025, ale během přeletu za Marsem u ní došlo k nečekané ztrátě signálu. NASA se v dalších měsících snažila o obnovení jejího provozu, ale neuspěla. Včera v osm hodin večer našeho času proto uspořádala tiskovou konferenci, která měla zrekapitulovat a připomenout úspěchy mise MAVEN.
Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Všechny čtyři americké družice z mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) úspěšně 7. srpna domanévrovaly na své finální vědecké oběžné dráhy. K jejich startu došlo už 11. března a od té doby se čtyři družice o velikosti příručního kufříku rozmísťovaly po oběžné dráze nad hranicí dne a noci, odkud mají nerušený výhled na Slunce a jeho okolí. To umožňuje vědcům z této mise studovat, jak vnější atmosféra Slunce, koróna, přechází do neustálého proudu materiálu, který cestuje Sluneční soustavou a které se říká sluneční vítr.
Vědci analyzující data z přístroje CODEX (Coronal Diagnostic Experiment) umístěného na ISS úspěšně vyhodnotili jeho první snímky, ze kterých mohli vyčíst rychlost a teplotu materiálu, který proudí ze Slunce. Tyto snímky byly zveřejněny na čtvrteční tiskové konferenci v rámci setkání Americké astronomické společnosti v aljašském Anchorage a krásně ilustrují, že vnější atmosféra Slunce (koróna) není homogenní, stálý proud materiálu, ale oblast s tryskajícími poryvy horkého plazmatu. Tyto snímky pomohou vědcům zlepšit jejich chápání toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a naše technologie v kosmickém prostoru.
Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.
Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.
Když americká sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první (a dosud bohužel i poslední) blízký pohled na tuto podivnou planetu z vnější Sluneční soustavy. Uran je známý svou nezvykle skloněnou rotační osou a tehdejší průlet přinesl kromě objevu nových měsíců také celou řadu záhad. Nabité částice kolem planety se chovaly v rozporu s tehdejšími znalostmi vědců o tom, jak magnetická pole zachytávají radiaci. Uran si tím vysloužil pověst světa, který narušuje běžné standardy naší Sluneční soustavy.
Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.