Deutsche Telekom
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Deutsche Telekom plánuje v roce 2028 poskytnout první evropské služby přímého přenosu dat do chytrých telefonů prostřednictvím modernizovaných družic Starlink.
Společnost Intuitive Machines získala 25. února prodejem akcií 175 milionů dolarů a výtěžek plánuje použít na pomoc s vybudováním komunikační sítě pro hluboký vesmír.
Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.
NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.
Čína se chystá na svou první roční misi s lidskou posádkou na stanici Tiangong, zároveň potvrzuje let pákistánských astronautů na krátkodobou misi.
Selhání palivové nádrže během testů v lednu odloží první start rakety Neutron společnosti Rocket Lab nejméně na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Společnost Sierra Space oznámila, že dlouholetý manažer obrany Dan Jablonsky byl s účinností od 2. března jmenován generálním ředitelem.
Společnost CesiumAstro 26. února oznámila akvizici společnosti Vidrovr, startupu specializujícího se na umělou inteligenci pro analýzu multimodálních signálů.
Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce. Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které
Mise Proba-3 od Evropské kosmické agentury je známá tím, že bude vytvářet umělá zatmění Slunce tím, že navede dvě družice do letu ve velmi přesné formaci při vzájemné vzdálenosti zhruba 150 metrů. Až po dobu šesti hodin bude možné sledovat slabou atmosféru Slunce, takzvanou korónu, v těžko pozorovatelné oblasti mezi okrajem slunečního disku a vzdáleností 1,4 milionu kilometrů nad jeho povrchem. Tato nová metoda kombinující dvojici družic a jedinečnou protáhlou dráhu kolem Země umožní této misi provádět důležitou vědu, odhalovat tajemství Slunce, kosmického počasí i zemských radiačních pásů.
Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.
Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.
Americká mise MUSE (Multi-slit Solar Explorer), což znamená česky múza, má studovat atmosféru našeho Slunce. Její příprava se 21. srpna přehoupla přes důležitý milník v podobě úspěšného splnění kritického zhodnocení návrhu. Takzvaný Key Decision Point C zhodnotil předběžný design a program mise, který je zapotřebí k dodržení připravenosti ke startu v roce 2027. Díky úspěšně zvládnutému zhodnocení se nyní projekt MUSE posouvá do Fáze C, která obnáší finalizaci designu mise, ale i výrobu družice samotné i jejích palubních přístrojů.
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Evropská kosmická agentura podepsala s firmou Airbus Defence & Space UK kontrakt v hodnotě 340 milionů Euro týkající se vývoje sondy Vigil. Ta bude ze svého jedinečného pozorovacího místa získávat data, která významně zlepší schopnost lidstva včas varovat před drsnými projevy kosmického počasí jako jsou třeba sluneční bouře, které mohou způsobit na Zemi různé problémy. Zmíněný kontrakt byl podepsán nejen zástupci ESA a firmy Airbus Defence & Space, ale také britským ministrem pro vědu, výzkum a inovace. K podpisu došlo v Královském muzeu umění v Bruselu.
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda Solar orbiter pořídila snímky zachycující velmi nezvyklé a stále se proměňující scenérie, které jsou vidět při pohledu na Slunce zblízka. Sondě se podařilo zachytit přechod ze spodních vrstev sluneční atmosféry do mnohem teplejší vnější koróny. Vlasové struktury jsou tvořeny nabitým plynem (plazmatem), který se šíří podél siločar magnetického pole vycházejících z nitra Slunce. Nejjasnější oblasti mají teplotu okolo jednoho milionu stupňů Celsia, zatímco chladnější materiál vypadá tmavší, jelikož pohlcuje záření. Zmíněné video natočil 27. září 2023 přístroj EUI (Extreme Ultraviolet Imager) umístěný na sondě Solar Orbiter v době, kdy se sonda nacházela přibližně ve třetinové vzdálenosti od Slunce oproti Zemi. Blížila se nejnižšímu bodu své dráhy ve vzdálenosti 43 milionů kilometrů, kam dorazila 7. října.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.