sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (EchoStar XXV)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

CAS Space

Čínská společnost CAS Space se připravuje na první start své opakovaně použitelné kapalné rakety Kinetica-2 na konci března, která ponese prototyp nákladní kosmické lodi.

NASA

NASA poskytla nové podrobnosti o svých plánech na pořízení komunikačního družice pro Mars financované v rámci loňského zákona o sladění rozpočtu.

NordSpace

Zakladatel a jediný investor kanadského startupu NordSpace, který se zabývá vypouštěním raket, investoval do společnosti Wyvern, která se zabývá pozorováním Země, a vytvořil novou dceřinou společnost zaměřenou na rozvoj kanadských suverénních vesmírných kapacit.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: slunce

Sluneční magnetické pole jako umění

V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.

ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která se dotkne Slunce

Letošní rok je v kosmonautice nabitý mnoha fantastickými momenty a jen těžko se v něm hledá něco jako vrcholný moment. Ovšem start sondy Parker Solar Probe má k té špičce opravdu hodně blízko. Především je to dáno vlastní podstatou této vědecké mise, která by se měla přiblížit ke Slunci víc než jakákoliv sonda v historii. Měla by odpovědět na otázky, které astrofyziky trápí již desítky let. Na své palubě nese unikátní tepelný štít, který ji ochrání před spalujícím žárem slunečního záření a navíc odstartuje na mimořádně fotogenické raketě Delta IV Heavy, pro kterou to bude první a poslední vědecká mise. Mám tu čest Vás pozvat k živě a česky komentovanému přenosu této výjimečné mise.

Parker Solar Probe v cílové rovince příprav

Americká sonda Parker Solar Probe se nyní dostala do závěrečné fáze předstartovních příprav. Ke startu na raketě Delta IV Heavy od United Launch Alliance by mělo dojít nejdříve 6. srpna, což už jsou pouhé dva týdny! Sonda, jejíž mise má být prvním dotykem Slunce v historii lidstva, se momentálně chystá na uzavření do aerodynamického krytu. Jakmile budou tyto přípravy v hale firmy Astrotech na Floridě hotové, dojde k převozu celé sestavy ke startovní rampě číslo 37. Aerodynamický kryt bude jeřábem vyzvednut vzhůru a usazen na raketu Delta IV Heavy, která již stojí na startovní rampě.

Mise, která prozkoumá hranici Sluneční soustavy

Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Kosmotýdeník 286 (5.3. – 11.3.)

Další týden utekl jako voda, máme tu neděli a s ní i čas zrekapitulovat si, co nám přinesl právě končící týden. Rozhodně jsme se nenudili a byli jsme svědky mnoha zajímavých momentů, které jsme Vám v průběhu týdne přinášeli ve formě článků. V Kosmotýdeníku si nejen shrneme všechny naše vydané články, ale podíváme se i na jedno větší téma, na které se v minulých dnech nedostalo a přesto by naší pozornosti nemělo ujít. Týká se totiž významného pokroku na cestě k možná nejvýznamnějšímu letošnímu evropskému startu. Kromě toho se můžete těšit na tradiční rubriky jako je Video či Snímek týdne.

Kolotoč vědeckých startů nabírá obrátky

Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!

Slunce během roku 2017

Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.