křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

New Glenn (EscaPADE)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Kymeta

Výrobce družicových antén Kymeta oznámil, že dodá 4. pěší divizi americké armády 138 plochých terminálů Osprey u8 a náhradní díly v rámci pilotního programu na zlepšení pozemní konektivity.

Novaspace

Společnost Novaspace vydala první vydání své zprávy o družicové komunikaci pro obranu a bezpečnost, která zdůrazňuje výraznou transformaci probíhající na trzích vojenské družicové komunikace po celém světě.

SatLeo Labs

Indický startup SatLeo Labs se chystá na začátek příštího roku vypustit svůj první termovizní přístroj. Společnost využívá tepelná data k označování městských tepelných ohnisek a sledování emisí skleníkových plynů v pilotních projektech se společností Tumkur Municipal Corp.

Iridium

Akcie společnosti Iridium se uzavřely 23. října poklesem o více než 7 % poté, co operátor družic opět snížil svůj celoroční výhled tržeb z provozování služeb a zároveň stáhl svůj cíl dosažení 1 miliardy dolarů pro rok 2030. Stalo se tak uprostřed rostoucí konkurence ze strany SpaceX.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: slunce

Parker Solar Probe v cílové rovince příprav

Americká sonda Parker Solar Probe se nyní dostala do závěrečné fáze předstartovních příprav. Ke startu na raketě Delta IV Heavy od United Launch Alliance by mělo dojít nejdříve 6. srpna, což už jsou pouhé dva týdny! Sonda, jejíž mise má být prvním dotykem Slunce v historii lidstva, se momentálně chystá na uzavření do aerodynamického krytu. Jakmile budou tyto přípravy v hale firmy Astrotech na Floridě hotové, dojde k převozu celé sestavy ke startovní rampě číslo 37. Aerodynamický kryt bude jeřábem vyzvednut vzhůru a usazen na raketu Delta IV Heavy, která již stojí na startovní rampě.

Mise, která prozkoumá hranici Sluneční soustavy

Agentura NASA oznámila realizaci dalšího projektu z programu STP (Solar Terrestrial Probes). V roce 2024 by měla odstartovat sonda, jejímž úkolem bude zachytit, analyzovat a zmapovat částice, které k Zemi proudí z mezihvězdného prostoru. Sonda označovaná zkratkou IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) pomůže vědcům pochopit, jaké procesy se odehrávají na okraji heliosféry, jakési magnetické bubliny, která obklopuje a chrání Sluneční soustavu. Tato oblast se nachází v místě, kde stálý proud částic ze Slunce, tedy sluneční vítr, koliduje s materiálem, který pochází z mezihvězdného prostoru. Tyto kolize limitují množství škodlivého kosmického záření, které vstupuje do heliosféry. IMAP má za úkol zachytit a prozkoumat částice, které přesto pronikly až k Zemi.

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Kosmotýdeník 286 (5.3. – 11.3.)

Další týden utekl jako voda, máme tu neděli a s ní i čas zrekapitulovat si, co nám přinesl právě končící týden. Rozhodně jsme se nenudili a byli jsme svědky mnoha zajímavých momentů, které jsme Vám v průběhu týdne přinášeli ve formě článků. V Kosmotýdeníku si nejen shrneme všechny naše vydané články, ale podíváme se i na jedno větší téma, na které se v minulých dnech nedostalo a přesto by naší pozornosti nemělo ujít. Týká se totiž významného pokroku na cestě k možná nejvýznamnějšímu letošnímu evropskému startu. Kromě toho se můžete těšit na tradiční rubriky jako je Video či Snímek týdne.

Kolotoč vědeckých startů nabírá obrátky

Že nás v roce 2018 čeká bohatá sklizeň atraktivních startů, jsme Vás již v minulosti mnohokrát informovali. Inženýři nejen na Kennedyho středisku tak budou mít plnou hlavu zajišťování všech náležitostí pro vypuštění vědeckých družic i meziplanetárních sond. Američané chystají na letošní rok celkem šest těchto misí, které jsou navíc akumulované do období jen trochu delšího než pouhých šesti měsíců. Jako první z tohoto „pelotonu“ vyrazí do vesmíru meteorologická družice GOES-S, která by měla do vesmíru startovat už 1. března na raketě Atlas V. A ani v dalších týdnech a měsících se rozhodně nudit nebudeme!

Slunce během roku 2017

Složený snímek vznikl z 365 fotek, které během roku 2017 pořídila evropská sonda Proba 2 (na snímku). Konkrétně se o fotky postaral přístroj SWAP, který pracuje ve vzdálené ultrafialové části spektra, ve které skvěle vynikne horká vířící atmosféra Slunce – koróna. Její teplota dosahuje až milionu stupňů Celsia. Z pohledu známého jedenáctiletého cyklu Slunce v roce 2017 snižovalo svou aktivitu a blížilo se k minimu. Během tohoto období se z povrchu naší hvězdy téměř ztratí aktivní místa (na fotkách vypadají jako jasné body) a naopak koronární díry (tmavší oblasti) jsou větší a výraznější.

Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.

Krkolomný vývoj ruského pozorovatele Slunce

Už na konci prosince 2010 schválila kosmická rada Ruské akademie věd vývoj projektu MKA-FKI PN5 (Náklad číslo 5), což byla sluneční observatoř Arka. Projekt byl koncipován jako mezinárodní s podílem Spojených států a jeho hlavním úkolem měl být výzkum sluneční koróny z oběžné dráhy Země. V té době byl termín startu stanoven na rok 2015, přičemž sonda měla během tříleté služby sledovat Slunce v rentgenovém spektru. Samotná sonda má nést dvojici teleskopů s velmi vysokým rozlišením, které by na povrchu Slunce mělo činit pouze 100 kilometrů.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.