sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Děkujeme Vám všem za hlasy, které nás v letošním ročníku dostaly na sedmé místo v kategorii Zájmové weby.
Na zasedání Rady ESA na ministerské úrovni v Brémách bylo rozhodnuto, že se na lunární mise vydají nejprve astronauti z Francie, Itálie a Německa. Bylo rozhodnuto, že jako první se na misi vydá zástupce našich západních sousedů.
Společnost Northrop Grumman byla vybrána, aby poskytovala zásobovací služby pro ISS v období před ukončením provozu stanice.
Společnost SmartSky Networks neplánuje žádat o soudní zákaz zavádění sítě 5G vzduch-země (ATG) společnosti Gogo v celých Spojených státech, a to i přes to, že v soudním sporu o porušení patentu spojeném s touto technologií uspěla.
Evropská kosmická agentura zakončila první den klíčové ministerské konference s optimistickým vyjádřením ohledně pokroku v zajišťování financování na příští tři roky, a to navzdory několika varovným signálům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Mise Smile prošla kvalifikací a zhodnocením způsobilosti k letu, což znamená, že splňuje všechny požadavky pro vypuštění. Okno pro start bylo stanoveno na období od 8. dubna do 7. května 2026. Mise s kompletním názvem Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer je společným projektem mezi Evropskou kosmickou agenturou ESA a čínskou akademií věd CAS. S použitím rentgenových a ultrafialových kamer, ale i detektorů částic a magnetických polí má Smile dát lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a výrony záření ze Slunce. Zatím poslední milník potvrzuje, že Smile překonala svou deset měsíců trvající fázi sestavování, integrace a testů, která probíhala od loňského listopadu do letošního září v technologickém středisku Evropské kosmické agentury, v nizozemském ESTECu.
Čandraján-2 se trochu neprávem považuje za neúspěšnou misi, přitom selhala jen část sondy. Konkrétně se nepovedlo přistát na povrchu v jižní části, asi 600 km od jižního měsíčního pólu. Přesto, že výsadek nevyšel tak orbiter úspěšně obíhá okolo Měsíce a provádí užitečnou vědu. Sonda má velmi kvalitní kameru a známe jsou například fotografie míst přistání z misí Apollo nebo zachycení následovníka – tedy modul Čandraján-3 po úspěšném dosednutí nebo fotografie japonského landeru SLIM, který v roce 2024 skončil vzhůru nohama poblíž kráteru Shioli. Nejnověji se indičtí vědci pochlubily pozorováním účinku sluneční erupce v interakci s Měsícem. Faktem je, že se indická kosmická agentura ISRO výsledky bohužel zatím moc nechlubí o to více podobné zprávy potěší.
Agentura NASA rozhodla, že start mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) cílí na léto roku 2026. Tato heliofyzikální mise má letět na sdíleném startu rakety Vulcan od United Launch Alliance, kterou zafinancuje velení kosmických systémů spadající pod americké Kosmické síly. Mise SunRISE bude studovat rádiové výboje ze Slunce a mapovat sluneční magnetické pole od vnější koróny až po meziplanetární prostor. Sluneční rádiové výboje vznikají, když obrovské množství energie uložené v magnetickém poli Slunce urychlí částice na vysoké rychlosti. Tyto energetické částice mohou zamířit do Sluneční soustavy, kde mohou ovlivnit fungování sond mimo ochranný štít zemského magnetického pole. Studium, jak tyto výboje vznikají, zlepší naše chápání dopadů slunečního vyzařování na kosmické prostředí. To ve výsledku povede k lepší ochraně astronautů a družic. Sluneční rádiové výboje mohou k Zemi dorazit krátce před potenciálně škodlivým částicovým zářením. Mise SunRISE bude mít jedinečnou schopnost snímkovat přibližnou oblast výboje a směr, kterým se energetické částice pohybují, což může pomoci expertům předpovídajícím kosmické počasí, odhadnout, kam bude směřovat nadcházející radiační událost,
23. září má odstartovat Falcon 9, který ponese hned tři zajímavé náklady. Jedním z nich je družice, která bude udržovat nepřetržitý dohled na Slunce, čímž pomůže chránit Zemi před kosmickým počasím. Družice označovaná jako SWFO-L1 (Space Weather Follow-On L1) startuje právě včas, protože vědci varují před stárnoucí flotilou dosavadních misí sledujících Slunce, které se blíží ke konci své služby. „Je to extrémně urgentní, Družice jako ACE, SOHO, DSCOVR, pracují přes svou plánovanou životnost,“ přiznal 21. září během tiskové konference Richard Ullman, zástupce ředitele úřadu NOAA pro pozorování kosmického počasí a dodal: „Tato potřeba je urgentní a musíme nyní tyto kapacity nahradit.“
Všechny čtyři americké družice z mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) úspěšně 7. srpna domanévrovaly na své finální vědecké oběžné dráhy. K jejich startu došlo už 11. března a od té doby se čtyři družice o velikosti příručního kufříku rozmísťovaly po oběžné dráze nad hranicí dne a noci, odkud mají nerušený výhled na Slunce a jeho okolí. To umožňuje vědcům z této mise studovat, jak vnější atmosféra Slunce, koróna, přechází do neustálého proudu materiálu, který cestuje Sluneční soustavou a které se říká sluneční vítr.
během svého rekordního loňského průletu kolem Slunce se americké sondě Parker Solar Probe podařilo zachytit fascinující nové snímky z atmosféry Slunce. Tyto nyní zveřejněné obrázky byly pořízeny blíže Slunci, než kterékoliv starší. Tato data nyní pomáhají vědcům lépe porozumět vlivu Slunce na Sluneční soustavu, včetně událostí, které mohou ovlivnit Zemi. „Parker Solar Probe nás opět přepravila do dynamické atmosféry naší nejbližší hvězdy,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Jsme svědky toho, kde začínají hrozby vesmírného počasí pro Zemi, a to na vlastní oči, nejen pomocí modelů. Tato nová data nám pomohou výrazně zlepšit předpovědi kosmického počasí, abychom zajistili bezpečnost našich astronautů a ochranu našich technologií zde na Zemi i v celé Sluneční soustavě.“ Parker Solar Probe zahájila své nejbližší přiblížení ke Slunci 24. prosince 2024, když prolétávala jen 6,11 milionů kilometrů od povrchu Slunce. Při průletu vnější atmosférou Slunce, tzv. korónou, ve dnech kolem perihelia, sbírala data pomocí řady vědeckých přístrojů, včetně přístroje WISPR (Wide-Field Imager for Solar Probe).
Americká vědecká sonda Parker Solar Probe 19. června úspěšně dokončila svůj 24. průlet kolem Slunce, během kterého vyrovnala svůj sávající rekord v nejmenší vzdálenosti od povrchu Slunce (6,2 mil km). Po tomto průletu, který byl posledním v základní misi sondy, zůstane Parker Solar Probe na dráze kolem Slunce a i nadále bude provádět svá pozorování. To bude pokračovat až do roku 2026, kdy mají být formálně zhodnoceny další kroky této mise. Sonda se po svém 24. průletu ohlásila 22. června řídícímu středisku na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu, kde byla navržena a postavena. Podle prozatím přijatých dat jsou její palubní systémy v pořádku a vše pracuje normálně. Sonda byla v době průletu kolem Slunce odříznuta od komunikace se Zemí a všechny činnosti spojené s průletem musela zvládnout autonomně.
Evropská kosmická agentura včera odhalila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Tu tvoří dvojice družic, které jsou schopné letět v tak přesné formaci, že fungují jako jediná družice. Právě díky souboru palubních systémů pro udržování velmi přesné orientace mohla mise uspět při vytváření vůbec prvního umělého zatmění Slunce na oběžné dráze. Výsledné snímky koróny demonstrují potenciál technologií pro let ve formaci a zároveň přinášejí nedocenitelná vědecká data, která zlepší naše chápání Slunce a jeho záhadné atmosféry.
I tento týden byl na kosmonautické aktivity bohatý. Tentokrát si jako hlavní téma probereme jedno rekordní pozorování, které provedla sluneční evropská sonda Soler Orbiter, díky které jsme mohli poprvé spatřit jižní polární pól naší nejbližší hvězdy. V dalších tématech se můžete těšit na jeden čínský start s družicí, která chce pozorováním magnetického pole ukázat možnost předpovídání zemětřesení či erupcí. Čeká nás také netradiční pohled na dvojici připravovaných japonských raket, nebo testování lunárního landeru od Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vědci analyzující data z přístroje CODEX (Coronal Diagnostic Experiment) umístěného na ISS úspěšně vyhodnotili jeho první snímky, ze kterých mohli vyčíst rychlost a teplotu materiálu, který proudí ze Slunce. Tyto snímky byly zveřejněny na čtvrteční tiskové konferenci v rámci setkání Americké astronomické společnosti v aljašském Anchorage a krásně ilustrují, že vnější atmosféra Slunce (koróna) není homogenní, stálý proud materiálu, ale oblast s tryskajícími poryvy horkého plazmatu. Tyto snímky pomohou vědcům zlepšit jejich chápání toho, jak Slunce ovlivňuje Zemi a naše technologie v kosmickém prostoru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
