DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na náhledovém snímku dnešního krátkého článku vidíme techniky ze společnosti Janicki Industries, která sídlí v Houstonu, jak konstruují letový exemplář tzv. Orion stage adapter (OSA). Tento díl poslouží ke spojení kosmické lodi Orion a horního stupně ICPS (interim cryogenic propulsion stage) při premiérové misi rakety SLS. Snímek zachycuje pracovníky, jak instalují speciální membránu, jejímž úkolem je izolovat plyny z rakety od samotné kosmické lodi. Membrána je tvořena mnoha vrstvami uhlíkových vláken, které jsou navíc zpevněny pryskyřicí.
Uběhlo přesně 168 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku a můžeme konstatovat toto: Celkem tři starty raket, jedno přistání čínských taikonautů, jeden start kosmonautů k mezinárodní kosmické stanici, čtyři nové satelity navigačního systému Galileo a nový a nejmodernější meteorologický satelit na oběžné dráze. Do toho prohlášení Elona Muska o vynesení 4 425 nových satelitech. To je na jeden týden opravdu slušný kosmický provoz. Pojďme se však v Kosmotýdeníku podívat i na ty události, které se v tak napěchovaném týdnu staly a neměly by zapadnout. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Zkratku ICPS jste na našem blogu jistě četli v mnoha článcích o raketě SLS. Za těmito písmeny se skrývá název interim cryogenic propulsion stage, který označuje horní stupeň nově vyvíjené americké rakety. Na vizualizacích ale nevynikne jeho velikost, proto Vám dnes přinášíme několik aktuálních fotek. Nejde sice přímo o letový hardware, ale o exemplář určený ke strukturálním zkouškám, ovšem jeho rozměry odpovídají letovým kusům. Snímky vznikly na Marshallově středisku (stát Alabama), po kterém se tento testovací exemplář v minulých hodinách přesouval na testovací stanoviště.
Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2008 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům. Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.
Během přestávky mezi érou raketoplánů a etapou, kterou bude psát raketa SLS, se opravovalo mnoho zařízení, která se používala dlouhé desítky let. Mezi ně patří i transportní člun Pegasus, který se staral o přesuny externích palivových nádrží z Michoudova střediska v New Orleans na floridský kosmodrom. Rekonstrukce člunu je sice již delší dobu hotová, ale nyní přišel důležitý okamžik – bárka totiž 1. listopadu opustila Stennisovo středisko ve státě Mississippi a po perlové řece doplula až na Michoudovo středisko.
Nově připravovaná americká raketa SLS dosáhne za osm a půl minuty rychlosti 27 000 km/h. Na raketu bude hlavně v první fázi startu, kdy letí hustšími vrstvami atmosféry, působit kromě jiných sil i teplo. Inženýři proto chtějí tento jev důkladně prozkoumat ještě před prvním letem tohoto nosiče. Odpověď na tuto otázku mohou získat i ve speciálním větrném tunelu. Specialisté z NASA spojili síly se společností CUBRC Inc., která sídlí v Buffalu, aby mohli lépe pochopit a analyzovat, jak se bude SLS při cestě na oběžnou dráhu ohřívat.
Plynoucí čas si někdy ani neuvědomujeme. Dny jdou jeden za druhým, každý prožíváme své malé prohry, které střídají chvíle radosti, kosmonautika přináší nové objevy, plány, ale i havárie a problémy. Tento nepřetržitý proud událostí by mohl někomu připadat až příliš náročný. Leckdo může mít strach, že do rozjetého vlaku sledování událostí v kosmonautice není možné naskočit, ale není to tak. Náš seriál Kosmotýdeník může být tím správným odrazovým můstkem. I dnes jsme pro Vás připravili výčet toho nejdůležitějšího, co přineslo posledních sedm dní. Podíváme se na plány SpaceX, ale navštívíme i Čínu, Texas, nebo ISS.
Už brzy začnou technici se zátěžovými zkouškami testovacích dílů nosiče, který se v době svého uvedení do provozu stane nejsilnější raketou současnosti, americké rakety SLS. Cílem nadcházejících důkladných testů je kompletně prověřit, jak se jednotlivé díly chovají, když na ně působí ohromné síly – stejné, jakým budou tyto části vystaveny během startu. Srdcem těchto zkoušek bude Marshallovo středisko, kde stojí 20 metrů vysoká konstrukce dvou simulátorů. Právě zde se budou zkoušet prvky tvořící horní část nosiče SLS.
Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.
Je tu další čtvrtina roku a vy už jste si určitě zvykli, že v takové chvíli vychází další shrnutí pokroků Nové éry americké NASA. Jako v prvním čtvrtletí i tom druhém, přinášíme vám článek, který připravil Jiří Hošek – uživatel našeho fóra. Tentokrát se jedná o pořádnou dávku čerstvých a podrobných informací o stavu jednotlivých komponent a systémů, které mají společného jmenovatele: Vypuštění mise EM-1 v roce 2018. Jak na tom je raketa SLS, loď Orion, nebo pozemní vybavení vám již řekne Jiří Hošek.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.