Štítek ‘SLC-40’

ŽIVĚ A ČESKY: Budování konstelace Starlink pokračuje

Raketa Alpha firmy Firefly Aerospace neodstartovala ani na druhý pokus, ale díky SpaceX tu máme náhradu v podobě startu Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Nyní jsme měli dokonce dvakrát po sobě misi sdílenou, kdy spolu se Starlinky letěl i sekundární náklad, ale tentokrát nás opět čeká klasický start. Falcon odstartuje z rampy SLC-40 a vydá se vstříc obloze směrem na východ. První stupeň B1067, který poletí po šesté se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 666 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování konstelace Starlink pokračuje

I když dnes všichni kosmičtí fandové čekají spíše na první let rakety SLS, nebo oznámení toho, kdy se Super Heavy Starship poprvé vydá na oběžnou dráhu, tak i v této chvíli se toho v oblasti kosmonautiky děje spoustu dalšího a zajímavého. Důkazem může být i to, že na floridské rampě SLC-40 již netrpělivě čeká raketa Falcon 9, která je připravena vynést na oběžnou dráhu další část konstelace družic Starlink. Konkrétně to bude 53 kusů a jsou určeny pro tzv. „Group 4“. Ta obíhá na oběžné dráze se sklonem vůči rovníku 53,2°. Tato várka bude vynesena raketou Falcon 9, pro kterou byl tentokrát vybrán první stupeň s označením B1062. Tento první stupeň tak poletí již podeváté. V seznamu jeho startů bychom mohli najít třeba i vynesení mise Inspiration4, nebo taky Ax-1. Aby mohl stupeň někdy v budoucnu letět i podesáté, bude muset být proveden již tradiční pokus o přistání na mořské plošině. Tentokrát byla vybrána plošina ASOG. Také proběhne pokus o záchranu obou polovin aerodynamického krytu. O jejich vylovení se postará loď Doug. Start by měl proběhnou dnes 19. 8. 2022 ve 21:21 našeho času.

ŽIVĚ A ČESKY: Start první korejské lunární sondy

Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.

ŽIVĚ A ČESKY: Další Starlinky startují

Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin od posledního startu Falconu 9 s družicemi Starlink a už tu máme další. Dnes by měl totiž ve 22:40:50 našeho času odstartovat (tentokrát z Floridy) v pořadí druhý Falcon 9 s další várkou družic Starlink. Startovat se bude z floridské rampy SLC-40 a pod aerodynamickým krytem se bude skrývat 53 družic a z toho každá družice má hmotnost kolem 290 kilogramů. První stupeň Falconu pro tuto misi nese označení B1073 a jde o zbrusu nový stupeň. Bude to vůbec poprvé, kdy na misi s družicemi Starlink poletí nově vyrobený stupeň. Ten bude přistávat na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 626 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamických krytů se postará loď Bob, která bude čekat 633 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ: Další várka družic Starlink je připravena

Internet. V dnešní době je to asi jedna z nejdůležitějších a nejpotřebnějších věcí, kterou potřebujeme k životu v dnešním moderním světě. Pro většinu lidí, které známe je internetové připojení celkem běžná věc. Ovšem jsou na Zemi i místa, kde internet vůbec neznají, nebo je internetové připojení velmi těžko dostupné. To se má ale změnit. Společnost SpaceX, kterou jistě velmi dobře znáte, totiž již delší dobu buduje v kosmu svou konstelaci družic Starlink, které mají v budoucnu zajistit internetové připojení po celé naší planetě. SpaceX tyto družice do kosmu vysílá s opravdu velkou kadencí. Tomu nasvědčuje i to, že další várka těchto družic je už pod aerodynamickým krytem rakety Falcon 9 připravena ke startu. Konkrétně se bude jednat o 48 kusů těchto družic a stejně jako minulá várka jsou i tyto družice určeny pro takzvanou „Group 4“. Tato skupina družic Starlink obíhá Zemi ve výšce 540 km a se sklonem 53,2° vůči rovníku. Co se týče nějakých zajímavostí o samotných družicích, tak za zmínku stojí například laserová pojítka, která družicím Starlink slouží k vzájemné komunikaci na orbitě. V průběhu budování této konstelace se družice Starlink různě vyvíjely. Jedním z takových upgradů je sluneční clona, která snižuje viditelnost družic. SpaceX tak učinila poté, co jim z řad převážně amatérských astronomů přišly stížnosti na přílišnou viditelnost družic. Sbírku zajímavostí zakončíme konstrukcí samotných družic, která je provedena tak, aby při vstupu do atmosféry celá družice shořela.

ŽIVĚ A ČESKY Uvidíme start Falconu 9 s družicemi Starlink

SpaceX buduje na nízké oběžné dráze konstelaci svých vlastních družic, s cílem zajistit celosvětový přístup k internetu. 46 družic na této misi míří do tzv. Group 4, což je čtvrtá orbitální slupka, ve které budou družice umístěny. Po dokončení této slupky bude čítat celkem 1 584 družic. První stupeň pro tuto misi má sériové číslo B1058 a ten si odbude svůj jedenáctý let a snad i jedenácté přistání. Zajímavostí je, že od posledního použití tohoto stupně uběhlo pouze 38 dní.

ŽIVĚ A ČESKY: Čtvrtý pokus o start Falconu

Raketu Falcon 9, která má pod svým aerodynamickým krytem družici CSG-2 čeká již čtvrtý pokus o start. Při prvních dvou pokusech start zhatilo nepříznivé počasí, ale při včerejším třetím pokusu nebyl odklad způsoben nepříznivým počadím, ale lodí, která vyplouvala z nedalekého přístavu Port Canaveral a mířila do uzavřené oblasti. Jelikož loď nestihla včas opustit uzavřenou oblast, musel být odpočet zastaven a kvůli okamžitému startovnímu oknu nezbývalo nic jiného, než start odložit o 24 hodin. Můžeme tedy jen doufat, že při tomto pokusu nebude startu v cestě stát počasí, loď nebo letadlo a start na čtvrtý pokus proběhne úspěšně i s úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Start je nyní naplánován na 1. února 00:11:19 SEČ.

ŽIVĚ A ČESKY: Do kosmu letí italská družice

Zítra 28. 1. 2022 bude u italských příznivců kosmonautiky pěkně rušno. Důvodem je to, že Italská kosmická agentura ASI (Agenzia Speziala Italiane) za podpory italského ministerstva obrany vynesou díky společnosti SpaceX a její rakety Falcon 9 družici. Konkrétně se bude jednat o družici CSG-2, což je zkratka pro název COSMO-SkyMed 2nd Gen. Tento kousek italské techniky vážící zhruba 2200 kg je určen pro dálkové pozorování naší planety pomocí radaru. Je schopen Zemi sledovat, ať se tam dole děje cokoliv. Nezastaví ji ani špatné počasí, ani noc. Její využití může být například pomoc při koordinování akcí v případě nějaké živelné pohromy, jako třeba zemětřesení, požáry, výbuchy vulkánů a tak déle. Jedná se už o druhou družici druhé generace těchto družic. První generace vzlétla do kosmu už mezi lety 2007 a 2010. První kousek druhé generace si odbyl premiéru v roce 2019. CSG-2 měla být vyslána do kosmu na raketě Vega-C, ale jelikož tato nově vyvíjená raketa ESA  ještě ani jednou neopustila startovací rampu, bylo rozhodnuto, že se CSG-2 přestěhuje pod kryt rakety Falcon 9 od SpaceX. Tuto družici postavila pro ASI společnost Thales Alenia Space.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 startuje s družicemi Starlink

SpaceX dále rozšiřuje svou družicovou síť, která má za úkol poskytnout celosvětové připojení k internetu. Družice na oběžnou dráhu vynáší raketa Falcon 9. To by se s příchodem systému Superheavy Starship mohlo změnit. Starship má mít nosnost na nízkou oběžnou dráhu až 100 tun, což by SpaceX umožnilo vynášet při jednom startu až šestkrát více družic než je při jednom startu schopen vynést Falcon 9. To je ale všechno zatím vzdálená budoucnost.

Kosmotýdeník 274 (11.12. – 17.12.)

Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.