„V současnosti máme období procvičování stavů nouze. Minulý týden to byly simulace Expedice 42 a příští týden to budou simulace pro Expedici 43. Cílem je procvičit reakce na nouzové situace v kombinaci obou kompletních posádek, tedy v šesti lidech. Kromě požáru a dekomprese je dalším scénářem, který bez pochyby vyžaduje okamžitou reakci, únik čpavku do vnitřního prostoru stanice.
„Dnes v noci jsem na stanici noční pták. Všichni ostatní už spí v našem malém kruhu čtyř osobních boxů v modulu Harmony. Mám ráda noční poslech zvuků stanice. Lidé mi občas říkají, že by rádi slyšeli to naprosté ticho, které ve vesmíru podle nich slyším já. Avšak známá věta „Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet“ platí pouze ve vesmírném vakuu. Uvnitř Mezinárodní vesmírné stanice naštěstí máme dýchatelnou atmosféru o přibližně stejném tlaku, jaký máte vy na Zemi na úrovni moře. Spousta molekul krásně namačkaných vedle sebe uvnitř obytných modulů vesele přenáší zvuk.
„Dnes je to už týden, co jsem v Montrealu. Bydlím v půvabné čtvrti Plateau Mount Royal a celé dny trávím výcvikem v robotice v Kanadské kosmické agentuře. Prozatím jsem se neodvážila vydat se mimo trasu, po které dojíždím do práce, s výjimkou krátkých procházek do blízké kavárny na snídani. Můj malý každodenní rituál, který se každé ráno postupně posouval s tím, jak jsem pomalu trávila šestihodinový časový posun z Evropy. Je mi potěšením prozkoumávat malebné ulice obklopené stromy a řadovými domy, kde má každý unikátní fasádu a venkovní schodiště vedoucí do vchodu samostatného druhého patra. Ať už rovné či zatočené, jednoduché či komplikované, tato schodiště vykouzlují dynamiku, která ladí s barvitým životem sousedství.
„Můj třetí víkend na ISS se blíží ke konci a zjistila jsem, že jsem dost rozpolcená, co se týče plynutí času. Na jednu stranu se dny jen mihly kolem a zdá se, jako bych přiletěla včera. Na stranu druhou doba, kdy jsem byla zvyklá spát v posteli nebo chodit se zdá téměř jako vzdálená vzpomínka a připadá mi, jako bych se vznášela odjakživa, vždy spala ve spacáku, vždy běhala po zdi a vždy zvedala závaží na stropě. Jinými slovy, na Mezinárodní vesmírné stanici se cítím jako doma a žiji zde svůj normální život. Potom se ale s ubíhající Zemí pode mnou dostanu k řízení obrovského robotického ramene skrývajícího se v temnotě za naším oknem, a stále uvažuji nad tím, jestli je to skutečné, nebo jen sním. Přesně tak, Butch a já jsme včera strávili dost času v Cupole u ovládání robotického ramene kvůli přípravám na zachycení Dragona v příštím týdnu. Po stovkách hodin na simulátoru bylo tohle moje první skutečné ovládání opravdového staničního ramene!
Kdo by snad čekal, že poté, co se z pobytu na ISS vrátil německý astronaut Alexander Gerst, tak že ustane příliv krásných fotografií, ten by se šeredně mýlil. Gerstovo místo totiž velmi pohotově nahradila italská astronautka Samantha Cristoforetti, která fotí nejen ráda, ale také dobře. Fanoušci kosmonautiky proto čekají na sociálních sítích, až sympatická Italka zveřejní nové snímky naší krásné planety. V našem dnešním díle se podíváme na dvacet povedených fotek, které vznikly právě díky této fotografce. Podíváme se třeba do Namibie, ale i do Jižní Ameriky a nevynecháme ani Alpy.
„Z Houstonu jsem se jen krátce zastavila na víkend doma v Evropě a už jsem zase zpátky v Hvězdném městečku. Je čas ponořit se na následující tři týdny zpátky do světa Sojuzu. Nejdříve bych vám ale chtěla povědět o poslední lekci, kterou jsem minulý týden absolvovala v Johnsově vesmírném středisku, než jsem odtamtud odjela. Jde o nepovinnou lekci, o kterou si členové posádky mohou zažádat, cítí-li potřebu znovu prozkoumat jedno z nejdůležitějších vybavení na palubě ISS, které bude pravděpodobně první věcí, kterou budu chtít použít po mém příletu. Jde o WHC (Waste and Hygiene Compartment) – mezi přáteli vesmírná toaleta.
„Uplynul další víkend a je na čase připravit se na nový pracovní týden na vesmírné základně lidstva! Jak jsem již napsala minulý týden, sobota je dnem úklidu. Je také dnem, kdy máte trochu více času pro osobní hygienu a můžete si dopřát luxusní koupel… ehm, dělám si legraci. Ale z pohledu vesmírných letů je to stále přepychový den. A v neděli si vybírám a inauguruji svůj nový, svěží a čistý ručník. Není to zrovna velká osuška, na jakou jste zvyklí. Je to spíše něco, co používáte doma na utření rukou, ale i tak je to fajn.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: ARED, Deník astronautky, EMU, hygiena, recyklace, Samantha Cristoforetti, věda na ISS 
„Zdravotní požadavky a trénink týkající se nákladu se v mém rozvrhu objevují častěji a častěji. Výcvik s nákladem je mimochodem způsob, jakým označujeme výcvik týkající se vědeckých experimentů na palubě ISS. Vědecký výzkum a vývoj technologií jsou důvody, proč Mezinárodní vesmírná stanice existuje, a proto je to náš náklad neboli užitečné zatížení.
„První týden ve vesmíru je za mnou. Je čas se připravit na náš první týden plný práce na Mezinárodní vesmírné stanici. Jaké to ale bylo tady nahoře v posledních dvou dnech? Zejména dost privátnější a také velmi tiché, až to bylo zvláštní. Komunikace se Zemí byly velmi vzácné a typicky to byly pouze krátké hovory, například informování posádky, že kanál pro komunikaci se Zemí byl vyčleněn pro soukromý hovor s letovým doktorem či s rodinou. Během tohoto víkendu jsem uskutečnila oba tyto hovory, ale jen proto, že jsem na stanici dorazila před nedávnem a proto jsou pohovory s doktorem plánovány častěji.
Rubrika Aktuální dění Štítky: ARED, Deník astronautky, hygiena, Microbiome, Samantha Cristoforetti, Skin-B „Dnes jsem se zde v Johnsově vesmírném středisku poprvé setkala s POGO – Partial Gravity Simulator (simulátor částečné gravitace, pozn. redakce). Simulace stavu beztíže během výcviku není jednoduchá a každý jednotlivý způsob má své klady a zápory. Samozřejmě nemůžeme jen tak vypnout gravitaci a ani nevíme, jak zastínit gravitační pole tak, jako to dokážeme s polem elektromagnetickým. Takže v tomto směru jsme tak nějak omezeni.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
29. prosince 2014 
