Štítek ‘Saljut 6’

Úmrtí náhradníka ze Sojuzu 39

Inženýr, plukovník letectva a záložní mongolský kosmonaut Majdaržavin Ganzorig skonal 4. 7. 2021 v Ulánbátaru ve věku 72 let. 6. července 17:45

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

Sága jménem Saljut – 13. díl

Původní posádka Sojuzu T-3 (zleva: Feoktistov, Kizim, Makarov)

Zatímco se posádka čtvrté dlouhodobé expedice pomalu blížila konci své mise, na Zemi probíhalo velké rozhodování. Saljut 6 už výrazně přesluhoval a jeho technický stav se pomalu horšil. Některé agregáty a bloky bylo možné nahradit, ovšem na palubě stanice se nacházely také systémy, jež byly koncipovány jako bezúdržbové a do jejichž útrob se kosmonauti ani neměli jak dostat. Aby bylo možné zjistit, jak na tom Saljut je, bylo třeba vyslat k němu experty, kteří by se stanici „podívali na zoubek“. Právě k tomuto účelu se už od června připravovala trojice kosmonautů Leonid Kizim, Oleg Makarov a Konstantin Feoktistov. Dva posledně jmenovaní byli kosmonautickými veterány – Makarov už měl za sebou jeden suborbitální let (Sojuz-18a) a dva krátkodobé lety (Sojuz-12 a Sojuz-26/27), Feoktistov zase figuroval v posádce první vícemístné kosmické lodi světa (Voschod-1). Navíc byli oba zkušenými inženýry NPO Eněrgija a Saljut znali jako své boty. Záložní posádkou byl tým Lazarev/Strekalov/Poljakov. Původně byl start plánován na září, posléze byl přeložen na listopad. Složení posádky se však nelíbilo lékařům. Jejich nevole směřovala k osobě Konstantina Feoktistova. Nejprve měli námitky proti dávnému žaludečnímu vředu, potom se ukázaly odchylky na kardiogramu. Podle Feoktistova byla za vším politika. Ať už to bylo jakkoli, 9. října byl z posádky vyřazen a na jeho místo naskočil člen záložní posádky Gennadij Strekalov. Když se pak 27. listopadu 1980 k nočnímu nebi vznesl nosič se Sojuzem T-3, na tuto posádku čekal poměrně neobvyklý let…

Sága jménem Saljut – 12. díl

Saljut 6 s připojenou transportní lodí Sojuz

Přípravy na další, v pořadí už čtvrtou expedici na Saljut 6 probíhaly na počátku roku 1980 podle plánu. Dvojice Leonid Popov a Valentin Lebeděv dublovala předchozí hlavní posádku a nyní měla sama pracovat na palubě stanice. V plánu byl rekordní let o délce trvání 185 dní, v jehož průběhu se kosmonauti téměř neměli zastavit. Přijmout měli tři mezinárodní posádky, jednu sovětskou v novém Sojuzu řady „T“, vyložit čtyři nákladní lodě a provést na palubě řadu experimentů i údržbářských prací. Záložní posádku tvořili Vjačeslav Zudov a Boris Andrejev. První jmenovaný měl za sebou neúspěšný let k Saljutu 5, jež na konci jen tak tak neskončil katastrofou, Boris Andrejev byl nováčkem. Na začátku března, tedy měsíc před plánovaným startem, obě posádky skládaly komplexní státní zkoušky. Zatímco hlavní posádka prošla náročnými testy hladce, v přípravě záložní posádky bylo zjištěno mnoho nedostatků, jež bylo doporučeno co nejdříve odstranit. Situace nicméně nebyla nijak zvlášť problematická. Popov a Lebeděv jsou připraveni skvěle a Zudov s Andrejevem budou mít čas na další přípravu. Obě posádky prováděly poslední přípravy před odletem na Bajkonur, když náhle zasáhla obyčejná náhoda, kterou nikdo nemohl očekávat a jež pořádně zahýbala plány a psychikou hned několika lidí…

TOP5: Kosmické stanice

Jestli jsme před prázdninami něčemu nevěřili, tak je to masivní úspěch, který u našich čtenářů sklízí seriál TOP5. Ano, mysleli jsme si, že se Vám bude líbit, ale úspěch dosavadních dvou dílů (Nerealizované supernosiče a Nejúžasnější přistání) nám doslova vyrazil dech. Doufáme, že se Vám bude líbit také díl třetí, ve kterém si posvítíme na orbitální stanice – místa, které nám otevřela cestu k nové rovině kosmonautiky. Na jejich palubě můžeme provádět nejrůznější experimenty a zároveň sbírat zkušenosti s opravdu dlouhodobými pobyty ve stavu beztíže. Kterých pět kosmických stanic ale vystoupá do našeho žebříčku?

Vesmírné osudy 64. díl – Vladimír Remek

Vesmírné osudy teď na chvíli opustí „velkou“ kosmonautiku a podívají se k nám. První československý a v současnosti nazývaný i jako první evropský kosmonaut, Vladimír Remek je zvláštní osobnost. Je stejně těžko uchopitelný jako doba a podmínky, které ho dostaly na oběžnou dráhu. Polemizovat nad významem toho, co vykonal – lépe snad toho, co mu bylo umožněno vykonat, by bylo velice složité. Pravděpodobně stále ještě nemáme dostatečný odstup od této události. Pravdou však zůstává, že Československo bylo v té době na svém kosmickém vrcholu a Vladimír Remek byl tím nejviditelnějším vrcholem, který tehdejší československou vědu ozářil. Nesmíme však zapomínat, že mnoho možná i významnějších kosmických aktivit tehdejšího státu se odehrávalo na pozadí a dělaly se skutečně velkolepé věci. Pojďme se však podívat na osud Vladimíra Remka hlavně z té vědecké stránky. Společně projdeme hlavně některé zajímavé experimenty, které prováděl na stanici Saljut.