SLI
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Společnost International Launch Services (ILS), která zajišťuje koordinaci mezi ruskými výrobci kosmických raket a zahraničními zákazníky, začíná uvažovat o možnosti modifikace rakety Proton. V tom ji podporuje i výrobní závod Chruničev, přičemž výsledkem by mělo být snížení nákladů při vypouštění středně těžkých a lehkých komerčních telekomunikačních družic, které míří na geostacionární dráhu.

Než se k obloze vydá kosmická loď s lidmi na palubě, musí podstoupit řadu zkoušek, které často bývají zrakům veřejnosti skryté. Kamery ruské kosmické agentury nám ale ve dvou videí umožnily nahlédnout do přípravy Sojuzu MS-2, který v pátek 23. září dopraví na ISS tříčlennou posádku. Videí s tímto tématem není mnoho a proto jsme se rozhodli, že Vás se záznamy seznámíme formou tohoto krátkého článku. První video zachycuje testy sestavené lodi ve vakuové komoře a druhý záznam je zaměřený na málo známou zkoušku solárních panelů.

Česká republika se může radovat z dalšího úspěchu. Český přístroj CZENDA určený k přesnému měření kosmického záření poletí na ruské sondě Bion-M2, která by mohla odstartovat v roce 2021. O jak velký přístroj se jedná? Jaké senzory bude používat a co všechno bude potřeba zajistit, než se podívá do vesmíru? Na to všechno jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který stál u zrodu tohoto úspěchu a stále je s ním formou jednání a konferencí propojen. V rozhovoru, který Vám dnes přinášíme bude řeč především o tomto českém přístroji, ale v závěru nakousneme i širší souvislosti zaměřené na pronikání české techniky do kosmického prostoru.

Portál novosti-kosmonavtiki přinesl zprávu o ruské snaze o stavbu rakety, jejíž nosnost by začínala na 80 tunách, ale šla by zvýšit na 120 až 160 tun na nízkou oběžnou dráhu. Srdcem rakety se mají stát již existující motory RD-171 (viz náhledový obrázek) na kapalný kyslík a speciální letecký petrolej, které létaly na raketách Zenit. Nejen na prvním, ale ani na druhém stupni by se neměly použít vodíkové motory, přičemž třetí stupeň má být odvozen od těch, které budou létat na raketách Angara. I zde je důvodem snaha o použití již vytvořeného hardwaru a snížení vývojových nákladů. O raketě je zatím jen minimum informací, projekt ještě podle všeho nemá ani název, nedohledal jsem ani plánovaný termín prvního startu. Rusko už dříve o nové supertěžké raketě uvažovalo, před lety se hovořilo i o oživení rakety Eněrgija, ale vždy byl tento projekt po čase bez bližšího upřesnění opuštěn.

Ruská strana si již delší dobu pohrává s myšlenkou, že by mohla opustit současný scénář, kdy polovinu každé šestičlenné dlouhodobé expedice tvoří tři Rusové. V praxi to funguje tak, že jednou letí v Sojuzu jeden Rus a dva zahraniční astronauti, při dalším letu jsou pak v křeslech Rusové dva a zbylé místo obsadí většinou americký astronaut. Podle nového scénáře by v každém Sojuzu byl pouze jeden ruský kosmonaut, který je nezbytný pro provoz lodi. Otázkou je, jak se k návrhu postaví mezinárodní partneři, kteří se podílí na provozu ISS.

Když v roce 2014 Rusko úspěšně otestovalo své nové rakety Angara, šlo o velký úspěch a bez přehánění se hovořilo o tom, že nasazení těchto nosičů může být pro Rusko začátkem nové éry. Angary díky modulární konstrukci mohou pokrýt široké spektrum nákladů, používají netoxické palivo a jejich výroba by mohla být rychlá a levná – opět díky modularitě. Ovšem aby Angara mohla nahradit nosiče Rokot, Zenit a Proton, musí se dostat do spolehlivého provozu a získat si zákazníky z komerčního sektoru a nespoléhat jen na zakázky od státu. To se ale poměrně dlouho nedařilo. Nyní se ale objevila první vlaštovka.

My lidé jsme si zvykli vnímat některé věci okolo sebe jako samozřejmost. Máme stálou přitažlivost, dýchatelnou atmosféru a přesto si neustále stěžujeme na počasí. Ve srovnání s tím, jaké podmínky panují jinde v naší sluneční soustavě, je naše planeta klidným místem pro život. Tedy alespoň prozatím. Když se však odpoutáme od „okovů“ gravitace a vstoupíme do kosmického prostoru, naše spjatost se Zemí nám může působit nepříjemné problémy. Všední činnosti každodenního života, jako jídlo, spánek, osobní hygiena, nebo například jen odeslání emailu z počítače, nejsou ve vesmíru tak jednoduché, jak se možná na první pohled zdá. Jen si představte, že chcete ve stavu mikrogravitace vyťukat třeba jen jednoduchý text na notebooku a v momentě, kdy se klávesnice dotknete, tlak prstu vás zase odstrčí. I tyto maličkosti pomáhá inženýrům a vědcům v současnosti řešit vesmírná architektura. O tomto poměrně novém odvětví slýcháváme stále víc, a není divu. Některé projekty jsou totiž natolik zajímavé, že mohou významně pomoci i lidem na Zemi. Například mohou přispět ke snížení spotřeby energie, nebo napomoci stavbě inteligentních budov. Ale nepředbíhejme.

V posledních dnech bylo u Mezinárodní vesmírné stanice opravdu rušno. Během dvou dnů se k ní totiž připojily hned dvě nákladní lodě. Vše začalo startem rakety Sojuz-U, která v sobotu večer vynesla již třetí exemplář vylepšené verze nákladní lodě Progress. V pondělí ráno se pak dostala ke slovu raketa Falcon 9, která vyslala nákladní loď Dragon na oběžnou dráhu a svůj výkon korunovala úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Oběma nákladním lodím trvalo přiblížení ke stanici okolo dvou dnů. Progress se úspěšně připojil za použití modernizovaného automatického systému Kurs-NA, zatímco Dragon, který není schopný samostatného připojení, musel byl zachycen staniční robotickou paží, která ho následně spojila se stanicí.

Ještě než se začtete do dnešního článku, dovolte mi malou omluvu. Od vydání minulého dílu tohoto nepravidelného seriálu uplynulo téměř přesně čtvrt roku. Ačkoliv se seriál Pohled pod kůži skládá vlastně jen z překladů originálních článků na webu spaceflight101.com, není to zrovna snadné psaní a na vytvoření podobně velkého článku bohužel nebyl čas – nebudu zapírat, svou roli v tom kromě tradičního pracovního vytížení hrálo i hokejové a fotbalové mistrovství. Ale dost už bylo slov na úvod, pojďme zakončit minisérii čtyř článků, které pojednávají o evropsko-ruském programu ExoMars 2016.

Pokud nedojde k technickým problémům, bude Mezinárodní vesmírná stanice existovat do roku 2020. Velmi nadějně vypadá její prodloužení do roku 2024, přičemž teoreticky by se dalo uvažovat i o prodloužení do roku 2028. Technologickým limitem, za který už asi nebudeme moci jít, bude rok 2032. Ať už ISS zanikne kdykoliv, je otázkou, co vznikne po ní. Nahradit nejdokonalejší vědeckou laboratoř mimo zemský povrch nebude snadné. Už nyní se proto domlouvají zástupci největších kosmických agentur a hledají možnosti, jak udělat „novou ISS“ co nejlépe.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.