Progress za dva dny
Dnešní start lodi Progress MS-08 byl zastaven kvůli neupřesněné chybě na motorech. Další pokus by mohl být 13. února. 11. února 14:25
Dnešní start lodi Progress MS-08 byl zastaven kvůli neupřesněné chybě na motorech. Další pokus by mohl být 13. února. 11. února 14:25

Jak jsme Vás již informovali v dnešním hlavním článku, zásobovací loď Progress MS-08 s téměř dvěma a půl tunami zásob poletí k Mezinárodní vesmírné stanici po superrychlé dráze. To znamená, že se se staničním modulem Zvezda spojí již dvě a půl hodiny po startu. V rámci našich živě a česky komentovaných přenosů vysíláme starty všech zásobovacích i pilotovaných lodí, které míří k ISS a proto nevynecháme ani tento velmi zajímavý start.

Když hodně mrzne, říká se, že je zima jako v Rusku. Nyní by to šlo lehce geograficky upravit: Zima jako na Bajkonuru. Když se totiž raketa Sojuz 2.1A vydala z montážní haly na startovní rampu, byl kazašský kosmodrom sevřený opravdu mrazivými teplotami kolem -20°C. Nepřízeň počasí však nijak neohrozila předstartovní přípravy. Už zítra bychom se měli dočkat startu se zásobovací lodí Progress MS-08, která jako první vyzkouší superrychlý přeletový profil k ISS. Se stanicí by se měla spojit po pouhých dvou obězích kolem naší planety.

Na dnešní den je naplánována kosmická vycházka v podání dvojice ruských kosmonautů. Anton Škaplerov a Alexander Misurkin by měli dnes v 16:30 vystoupit skrz modul Pirs do volného prostoru a jejich činnost budou moci diváci u počítačů sledovat prostřednictvím NASA TV. Ta se začne výstupu věnovat už v 15:45 našeho času. V tomto článku najdete přímý přenos dnešního výstupu, který by měl trvat jako obvykle kolem šest a půl hodiny. Dvojice oblečená ve skafandrech Orlan bude pracovat na vnější části modulu Zvezda, kde vymění elektroniku vysokoziskové komunikační antény. Pokud čas dovolí, kosmonauti přemístí do útrob stanice materiálové experimenty, které zde byly dlouhodobě vystaveny kosmickým podmínkám, nafotí zadní část modulu Zvezda a přemístí podporu pro nohy.

187 minut poté, co ve střední Evropě začne úřadovat únor, by se měla z ruského kosmodromu Vostočnyj vydat do vesmíru raketa Sojuz 2-1A. Jejím nákladem jsou dvě družice ze série Kanopus (konkrétně Kanopus-V3 a Kanopus-V4), které mají za úkol snímkovat Zemi. Pro kosmodrom na ruském Dálném Východě půjde již o třetí operační misi, přičemž ta poslední skončila neúspěchem. Raketa totiž měla špatně nastavené souřadnice letu a tak její trosky dopadly do Atlantiku. Tentokrát by již mělo být vše v pořádku.

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

Příběh první angolské družice AngoSat-1 začíná připomínat nekonečné seriály, ve kterých scénáristé pro udržení sledovanosti neustále vymýšlí dějové zvraty. V Rusku postavená družice se do vesmíru dostala 26. prosince loňského roku a nyní nejeví žádné známky orbitální aktivity. To znamená, že se na geostacionární dráze pozvolna posouvá ze své vyhrazené pozice, než bude možné vykonat další pokusy o její záchranu. Společnost Eněrgija, která družici postavila nyní oznámila, že plánuje pokračovat v činnosti v polovině dubna, kdy se družice posune do komunikační oblasti. 1647 kg těžká družice opustila minulý týden svou pozici a od dosažení oběžné dráhy neprovedla žádnou korekci.

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).

Nový vlastník plovoucího kosmodromu Sea Launch, společnost S7 Group, představila časový plán návratu ukrajinsko-ruských raket Zenit do služby. Obnovená premiéra by měla přijít nejdříve v prosinci roku 2019, ale pak se dá očekávat velmi slušné tempo – do konce roku 2022 by mělo z mořské odpalovací plošiny odstartovat celkem 12 raket. Představená časová osa s přesností na měsíce je důležitým krokem na cestě k obnovení provozu, ale zatím chybí výčet nákladů, které by měly rakety Zenit vynášet.