Štítek ‘RS-25’

Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

Nová americká éra – 4. čtvrtletí 2016

Je tu další čtvrtina roku a vy už jste si určitě zvykli, že v takové chvíli vychází další shrnutí pokroků Nové éry americké NASA. Jako v prvním čtvrtletí i tom druhém, přinášíme vám článek, který připravil Jiří Hošek – uživatel našeho fóra. Tentokrát se jedná o pořádnou dávku čerstvých a podrobných informací o stavu jednotlivých komponent a systémů, které mají společného jmenovatele: Vypuštění mise EM-1 v roce 2018. Jak na tom je raketa SLS, loď Orion, nebo pozemní vybavení vám již řekne Jiří Hošek.

Vesmírné výzvy – srpen 2016

Instalace adaptéru IDA-2 zdroj: spaceflight101.com

Ve Vesmírných výzvách vás opět čekají čtyři velké reportáže. Dva američtí astronauti Jeff Williams a jeho kolegyně Kate Rubins zprovoznili při kosmické procházce nový adaptér IDA, který umožní dokování nových soukromých lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa Falcon 9 s družicí JCSat-16 úspěšně odstartovala a první stupeň měkce dosedl na mořskou plošinu. Motor RS-25 vykonal statický zážeh. Tento motor, původně létající na raketoplánu, bude pomáhat vynášet novou raketu SLS. V poslední reportáži se dozvíte, co chystá firma Deep Space Industries, která chce v budoucnu rozjet kosmickou těžbu.

Kosmotýdeník 205 (15.8. – 21.8.)

Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou spoustu zajímavých informací a novinek z kosmonautiky. Je proto ideální čas na další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který nás tentokrát vezme na Mezinárodní kosmickou stanici za výstupem, který umožnil přilétat soukromým pilotovaným lodím. Podíváme se ale také na třicáté výročí jednoho dosud aktivního japonského satelitu, nebo zamíříme za vozítkem Curiosity. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 201 (18.7. – 24.7.)

Další týden je za námi a pokud si užíváte léta, mohlo se stát, že jste nestihli zachytit všechny události, které se v kosmonautice staly. Ale to vůbec nevadí. I pro tyto účely je tu náš seriál Kosmotýdeník, který Vám přehledně zrekapituluje všechno, co byste měli vědět. Hlavní prostor bude věnován pátému úspěšnému přistání prvního stupně rakety Falcon 9, ale podíváme se i na snažení společnosti Copenhagen Suborbitals, která o víkendu zkoušela svou raketu Nexø I. Čeká nás toho ale ještě více – v krátkých zprávách se podíváme na pokroky při přípravě na novou éru americké kosmonautiky a nahlédneme i pod pokličku plánů firmy SpaceX.

Letový model se probudil k životu

NASA v minulých měsících provedla několik zkušebních zážehů motorů RS-25, o kterých jsme naše čtenáře informovali. Testovaly se především nové řídící jednotky, tedy jakési mozky každého motoru, které musely projít konstrukčními změnami oproti provozu na raketoplánech. Jenže zážeh, který přišel desátého března byl jiný, mnohem zajímavější. Poprvé totiž došlo k zážehu kompletního motoru, který bude použit při druhém letu nové americké rakety SLS – při misi EM-2, což by měl být první pilotovaný let tohoto nosiče. Motor s kódovým označením 2059 hořel přesně podle plánu po celou dobu testu, tedy 500 sekund a může se tak připravovat na misi, při které se lidská posádka po více než 45 letech vydá mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

Vylepšené motory z raketoplánů

Když se řekne RS-25, vybaví si fandové kosmonautiky motor na zkapalněný kyslík a vodík, který také pod označením SSME poháněl raketoplány při jejich cestě k obloze a po splnění mise se vracel zpátky pro další lety. Raketoplány startovaly celkem 135×, a pokaždé bychom na raketoplánu našli tři exempláře, celkem tedy za třicet let provozu se motory SSME zažehly 405× (mnohé samozřejmě několikrát) a pouze jednou došlo k drobné závadě v chodu. Nyní se motory RS-25 připravují na úplně novou roli – budou létat na nové raketě SLS. To s sebou ale nese potřebu jejich technických úprav.

První pohled na SLS

Nová vizuální podoba rakety SLS

Nová americká raketa SLS umožní Spojeným státům opět posílat své kosmonauty do vesmíru – a dokonce dál, než kdy dříve. Jednou snad možná i k Marsu. Dnes jsme pro Vás připravili článek, který přináší základní informace o tomto nosiči. Ostřílení profíci se v tomto článku mnoho nových informací nedozví, ale náš blog se snaží dávat informace všem – i těm, kdo se v kosmonautice teprve pomalu rozkoukávají. Dnes Vám proto přinášíme dvě infografiky z dílny NASA, které přehledně ukazují, z čeho se bude nová superraketa skládat, ale i několik zajímavostí o jejích komponentech, které jste třeba nečekali. Věděli jste například, jakou rychlostí rotují turbočerpadla v motorech RS-25? Je to víc, než čekáte.

Motory z raketoplánů se opět zažehly

Zážeh motoru RS-25

Na tu vzpomínku už pomalu začíná sedat prach – bylo 8. července roku 2011 a na startovní rampě mysu Canaveral se zažehla trojice motorů SSME. Raketoplán Atlantis stoupal k obloze vstříc nejen ISS, ale i konci třicetileté éry raketoplánů. Po jeho přistání putovaly tyto majestátní stroje do muzeí, kde si návštěvníci mohou připomínat jejich slavné mise. Ale ještě před vystavením technici z raketoplánů odstranili jejich motory. Už tehdy bylo jasné, že tenhle cenný kus techniky se jednou bude hodit.

RS-25 – spoutaná síla

Motor RS-25

Kdo se, byť jen okrajově, pohybuje kolem kosmonautiky, ten nemohl v posledních letech minout informace o nové éře americké kosmonautiky, která počítá s lety k asteroidům a jednou třeba možná i k Marsu. Umožnit to má nová kosmická loď Orion a hlavně těžkotonážní raketa SLSSpace Launch System. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co bude toto monstrum pohánět? Jaká neuvěřitelná síla bude potřebná k tomu, aby se na oběžnou dráhu dopravilo minimálně 70 tun nákladu, se kterými počítají první verze rakety? To přitom není vše, SLS se bude nadále vyvíjet a ve finále bude na nízkou oběžnou dráhu nosit 130 tun nákladu. To překoná i dosavadního rekordmana – lunární Saturn V. Klíčovou úlohu budou v tomto případě hrát motory RS-25 a právě o nich bude pojednávat náš dnešní článek.