sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (MTG-I2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Kuva Space

Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.

Shield AI

Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.

Lux Aeterna

Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.

StarRF

Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.

Starcloud

Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.

FAA

Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: rentgenove-zablesky

Sledovala Einstein Probe, jak si černá díra poradila s bílým trpaslíkem?

2. července 2025 zaznamenala čínská kosmická observatoř Einstein Probe při rutinní přehlídce oblohy mimořádně jasný zdroj rentgenového záření, jehož jasnost se výrazně měnila. Jeho nezvyklý signál jej okamžitě odlišil od běžných kosmických zdrojů, což vedlo k rychlým následným pozorováním teleskopy po celém světě. Studium této události koordinovalo Einstein Probe Vědecké středisko Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd s účastníky z několika výzkumných institucí z Číny i ze zahraničí. Astrofyzikové z Oddělení fyziky na Hongkongské univerzitě, kteří jsou nedílnou součástí vědeckého týmu Einstein Probe, spolupracovali s širším kolektivem na interpretaci této události a navrhli, že by se mohlo jednat o okamžik, kdy černá díra střední hmotnosti roztrhá a pohltí bílého trpaslíka.

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak

Ilustrace ukazuje rentgenový záblesk typu I. Dojde při něm k rozfouknutí vrstvy vodíku, následovanému ještě rychlejším rozptýlením vrstvy hélia. Pak dojde k ochlazení a poklesu hélia zpět. Část rentgenových paprsků proniká ven z akrečního disku.

Dalekohled NICER na ISS zaznamenal rekordní záblesk

Když byl na ISS dopraven přístroj NICER, vědci si od něj slibovali lepší prozkoumání neutronových hvězd, které se v některých případech chovají jako pulsary, a to když svými kužely rádiového záření zasahují Zemi. NICER pracuje v oboru měkkého rentgenového záření. Kromě detailního průzkumu neutronových hvězd si od výsledků jeho výzkumu slibujeme i možnost použít pulsary k přesné navigaci sond vyslaných do vzdálenějších míst Sluneční soustavy. Ty by tak mohly lépe určovat svou polohu i rychlost. NASA nyní oznámila, že tento dalekohled detekoval rekordní záblesk rentgenového záření.

Nová naděje pro průzkum struktury neutronových hvězd

Co je nejdostupnějším nástrojem pro průzkum zemského nitra či jiných Nebeských těles? Přece seizmické vlny. Na Zemi ještě můžeme použít uměle vyvolané seizmické vlny, ovšem kdekoli jinde má tento postup své zjevné nevýhody. V případě natolik exotických objektů jako jsou neutronové hvězdy, neřku-li dokonce magnetary je takový postup a dlouhou dobu, když už ne na navždy, naší jedinou nadějí na získání nějakých exaktních dat z pod jejich povrchu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.