sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: pslv

Start XPoSat

Odstartovala indická raketa PSLV ze střediska Šríharikota. Na oběžnou dráhu byla dopravena vědecká družice XPoSat (X-ray Polarimeter Satellite). Astronomové plánují použít získaná data ke studiu neutronových hvězd, černých děr a supernov. 1. ledna 20:00

ŽIVĚ: První start roku 2024 obstará Indie

Plánujete protáhnout oslavy příchodu nového roku až do ranních hodin? Pak bychom pro Vás měli zajímavý tip na ozvláštnění časných ranních novoročních hodin. Z kosmodromu Šríharikota by totiž měla 1. ledna ve 4:40 SEČ odstartovat raketa PSLV ve variantě DL, jejíž primární náklad tvoří rentgenová observatoř XPoSat. Jedná se o první indickou kosmickou observatoř, která je vyhrazena pro polarimetrická měření různých dynamických astronomických zdrojů rentgenového záření.

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality III/2023 (10.10.2023) online přednáška v 18:00

Dle kalendáře už nám skončilo léto, takže se nachýlil pomalinku čas, abychom se připravili na další shrnutí dění v kosmonautice, které pro nás pravidelně připravuje šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned první červencový den nám přinesl start teleskopu Euclid evropské ESA, kterou vynesla raketa Falcon 9. Již o pět dní později jsme se rozloučili s tahounem světové kosmonautiky raketou Ariane 5, která dlouhá desetiletí spolehlivě vynášela vědecké, vojenské i komerční zakázky. Poslední událostí, kterou v červencovém výčtu nemůžeme opomenout, je start indické mise Chandrayaan-3, díky které se v srpnu Indie stala čtvrtou zemí, jejíž lander dokázal měkce přistát na povrchu Měsíce. Tímto přistáním jsme se zároveň pomalu přehoupli do dalšího měsíce, kdy se o totéž neúspěšně pokusila ruská sonda Luna-25. I tento měsíc nám přinesl loučení, naposledy jsme mohli vidět start rakety Antares 230+ v rámci zásobovací mise NG-19. Pokud jde o měsíc září, ten nám přinesl pouze teplé počasí a velmi zajímavé události v kosmonautice. Po více jak sedmi letech se totiž úspěšně zakončila pouť sondy Osiris-REX

ŽIVĚ A ČESKY: Indická solární mise a odložený Falcon

Indická kosmonautika zažívá v těch týdnech doslova žně. Po úspěšném přistání sondy Chandrayaan-3 na povrchu Měsíce se nyní chystá start mise Aditya-L1, která prozkoumá nejznámější objekt, jaký na obloze vidíme, naši životodárnou hvězdu – Slunce. Jak už název sondy naznačuje, Aditya bude procesy na Slunci a v jeho okolí sledovat z dráhy kolem libračního bodu L1 soustavy Slunce – Země, který se nachází cca 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru ke Slunci. Sonda, která při startu váží necelou tunu a půl, je vybavena souborem přístrojů pro dálková i lokální měření o celkové hmotnosti lehce pod čtvrt tuny. Start indické rakety PSLV-XL je zatím naplánován na 2. září v 8:20 SELČ a my bychom Vás rádi pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu. Na sobotní odpoledne pak připravujeme přímý přenos ze startu rakety Falcon 9 se 13 vojenskými družicemi.

PSLV

Kosmotýdeník 553 (17.4. – 23.4.)

Tento týden byl ve znamení prvního startu celého systému Super Heavy Starship, díky kterému došlo ke startu zatím nejsilnějšího raketového nosiče. My se v Kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem, které uplynulý týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme na start indické rakety PSLV, která krom dvojice družic vynesla i horní stupeň, který se stal platformou pro další vědecké experimenty. V dalších tématech se můžete těšit na odlet lodi Cygnus NG-18 od Mezinárodní kosmické stanice, anebo dohodu mezi ESA a Axiom o vynesení astronauta. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 532 (21.11. – 27.11.)

Dalších sedm dní je za námi a je proto nejvyšší čas se podívat na to, co nám za ten týden přinesla kosmonautika. Na pozadí stále probíhající mise Artemis I, kde loď Orion úspěšně přelétá na retrográdní dráhu kolem Měsíce, se děly i další zajímavé věci. Například v hlavním tématu se věnujeme indickému startu rakety PSLV, při kterém byla vynesena zajímavá družice. V dalších tématech se podíváme například na vrtulníček Ingenuity a jeho další let, start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon a nevynecháme ani Aleše Svobodu – prvního Čecha, který se dostal do výběru astronautů ESA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 511 (27.6. – 3.7.)

Další týden je za námi a tentokrát to byl opravdu napěchovaný kosmický týden! Například jsme se dočkali celé řady kosmických startů a tomu budou odpovídat i témata článku. Kosmotýdeník vám jako vždy přinese přehled těch nejzajímavějších událostí, které těchto sedm dní přineslo. Hlavním tématem bude tentokrát start indické rakety PSLV v nejlehčí verzi, která vynesla řadu zajímavých nákladů. Budeme se také věnovat start Atlasu V, přípravě nosiče Super Heavy Starship, či startu Launcher One. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: První indický start tohoto roku

Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat.

Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.